logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Irena Ellis

Irena Ellis foto

Irena Ellis (30) – t.č. studentka výtvarné výchovy v Plzni, galerijní pedagog na volné noze a lektorka češtiny a angličtiny...a čerstvě maratonská běžkyně. To krásné jméno jsem vyvdala a vyrozvedla – a díky zákonu o českém jazyce jsem možná jedinou „etnickou Britkou – tedy národnosti britské“ na území ČR (i když myslím, že těch, které nechtěly být -ová nás bylo víc). Tolik na úvod, k tomu, co je za jménem.

Kilo za kilo je moje osobní iniciativa – abych shodila kila nabraná psychofarmaky před pár lety a pomohla dobré věci – portálu Stop Stigma, který se specializuje na prevenci a informovanost v oblasti duševních onemocnění. Mám oficiální psychiatrickou diagnózu, a když jsem to jednou zkoušela počítat, tak mi vyšlo, že v českých a anglických léčebnách jsem si pobyla zhruba rok života. Nicméně patřím k té šťastné třetině klientů, kteří i po psychotické atace s léky

mohou normálně fungovat (a kdo ví, možná to časem půjde i bez léků).

Od propuštění z léčebny v roce 2006, poté, co jsem se od roku 2004 po suicidu různě potácela, aniž bych věděla, s čím že to vlastně bojuju, se mi za podpory rodičů i přátel a terapie podařilo znovuvybudovat si život – učila jsem, pracovala v Národní galerii, přeložila několik knih, a vybudovala nový krásný vztah s partnerem, který mi fandí nejen v běhání.

K tomu (běhání) jsem se vrátila asi po deseti letech abstinence (od 10-20 jsem běhala orientační běh) ve snaze vyhecovat se, posílit se a zhubnout. V rámci projektu PIM WCH jsem uběhla (tedy vlastně došla)

Pražský maraton tento květen. Mým trenérem v projektu i nadále je Miloš Škorpil, který mi píše tréninkové plány a podporuje. Cílem Projektu Kilo za kilo je dostat se na svou původní váhu (což znamená cca 30 kg dolů) a v procesu se posílit a uzdravit. Běhání mi totiž pomáhá nejen fyzicky, ale hlavně i psychicky. Možná naše povídání může pomoci někomu, kdo je na tom podobně a hledá způsob, jak si co nejlépe sám/a pomoci.

Přehled článků autora

Běžím ránem, běžím tmou, běžím totiž za Tebou…tedy za sebou

Ženy v běhu
Běžím ránem, běžím tmou, běžím totiž za Tebou…tedy za sebou

Milé Běhavky a Běhavci, hlásím návrat do vašich řad. Po poněkud vachrlatém půl roce (ano, i v takovýchto časových horizontech se pohybuje ustálení zdravotního stavu po vysazení psychofarmak) jsem…

Irena Ellis, 17. 2. 2011, 5 komentářů

Travel Lightly

Ženy v běhu
Travel Lightly

Tohle měl být článek o běhání po plážích v Cannes...nicméně kdo tam byl ví, že se tam běhá docela blbě...zvlášť pokud se tak jako já z komatózního dovolenkového spánku probudíte vždycky až v 10.…

Irena Ellis, 29. 7. 2010

O tom, jak jsem skoro týden neběhala a to kilo zase nabrala...

Ženy v běhu
O tom, jak jsem skoro týden neběhala a to kilo zase nabrala...

Může za to... no já, kdo jiný. Za celý týden jsem se urvala na 2 běhy a jeden doběh (10 minut běhu „v civilu“ při příležitosti nestíhání).

Irena Ellis, 29. 6. 2010, 3 komentáře

Kilo za kilo

Ženy v běhu
Kilo za kilo

Akce „Kilo“ za kilo odstartována Po doběhnutí (no dobře, poté, co jsem došla...) maratonu jsem měla asi týden pěknou euforku – v kapse jsem nosila s sebou všude medaili, to snad…

Irena Ellis, 9. 6. 2010, 6 komentářů

PIM 2010 – jak se běželo a šlo poslední závodnici? Dojmy ze závodu.

Můj závod – jak se mi běželo
PIM 2010 – jak se běželo a šlo poslední závodnici? Dojmy ze závodu.

Pár dní před závodem si pročítám tipy pro začátečníky – všude se píše, že nejdůležitější je se pořádně vyspat, napít a nepřepálit to ze začátku, nebýt nervózní. To nějak nejsem, až právě z toho…

Irena Ellis, 10. 5. 2010, 20 komentářů

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků