logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

"Lepší den"

"Lepší den"

Kolikrát mívám pocit, že jeden den nestačí na všechno, co chci stihnout, někdy mám pocit, že ani jeden život nestačí na vše, co chci zažít. Od rána 2. dubnového dne jsem ale tušila, že tento den si budu pamatovat.

Dala jsem si opravdu velmi ambiciózní cíl na svůj 1. půlmaraton – doběhnout v pohodě. Na první pohled se může zdát ničemný, no během celého závodu a hlavně na posledních kilometrech, kde mnoho lidí kráčelo, mnoho se jich válelo v křeči, bolesti či vyčerpáním po kraji silnice a zejména pak v cíli, kde taky dost lidí nemohlo vykouzlit úsměv na rtech, jsem si uvědomila, jak odvážný požadavek to byl.

Hned druhý den po zveřejnění mého běžníčku č. 2, kde jsem děkovala za zdraví, jsem dostala horečky. Taky si viry pohrály s mou střevní sliznici, a já týden před 1/2M vynechala 4 tréninkové dny! Hned, co to šlo, jsem vyběhla, ještě lehce dehydrovaná, a tak mne moc nepřekvapilo, že funím. Ale zklamaná a plná obav z toho, jak to dopadne, jsem byla.

Večer před dnem D jsem myslela na všechny odpočívající, sílu sbírající běžce, když jsem opouštěla domov v little black dress a střevíčkách, ještě naposledy v sezoně jsem se vybrala na ples – večírek, kde bylo hodně mých kamarádů, tam jsem nemohla chybět! Jako obvykle se ve mně popraly poctivka s poživačníkem. Poctivka chtěla jít brzy spát, donutila mne vypít na 3 litry vody v ten den, zvítězil však poživačník...

O to více jsem se si uvědomovala v to brzké a kruté ráno, jak moc toho chci.

Čas jsem neřešila, nicméně 2:20 jsem považovala za přiměřený limit na to, abych doběhla „na pohodu". Vodičů bylo dost, ale na 2:20 žádný. Být věrná Milošovi se mi nechtělo:-), a tak jsem se nalepila na Vladimíra Danča a Petru Kožárovou, s vědomím, že je budu postupně ztrácet. Startem jsme probíhali ve 4. minutě, v uších zněly ještě bubny, Vltava pak zklidňovala krev, aby člověk neušlapal Afričany:-). Po 3 km, kdy jsem se cítila zahřátá (už nejen od sluníčka) a kdy byl dech krásně pravidelný, jsem přirozeně malinko přidala, popravdě mne to trochu strašilo, že vodiče mám za zády. Hlídala jsem každý kilometr, tempo bylo rovnoměrné, pořád jsem čekala, kdy přijde krize. Ale vypadá to, že jsem měla svůj den.

Všechny PIMky jsme si oblékly stejná trika, na záda i na hruď přilepily nálepky PIM WCh, no stejně jsme se v davu neviděly. Jak velkou radost jsem měla, když jsem na trati zahlídla ztracenou nálepku, byla to stopa jedné z nás! Fascinovaně jsem tleskala Lydii Cheromei, když nás míjela někde na 11. – 12. km, už tak blízko k svému cíli. Podivovala jsem se nad rozkvetlými keříky, jen 100 km severněji od Prahy, v "Rumburákově", jsem před 24 hodinami musela běžet ještě v bundě. Obdivně jsem zafandila partičce, která běžela with those that can´t. A pořád jsem běžela taky. Najednou se přede mnou vyloupl oranžový balónek s časem 2:10, nechápala jsem, kde se tam vzal, nevšimla jsem si, kdy se vodiči zas dostali dopředu, ale postupně se vzdaloval, i když čas nesouhlasil. Od poslední občerstvovací stanice, zbývalo už jen 5 km, se mi do hlavy vkrádalo otupení, náznak únavy, tak jsem si vymyslela hru – 1 km za maminku, 1 km za šťastné páry – bratra Miloše a jeho ženu Ivetku, a za Viki a Juru a za Simču a Honzu, 1 km za Lucinku, 1 km za všechny, co mi drží pěstě… ještě 500 m před cílem, kdy jsem věřila, že už se nic špatného nestane, jsem zježeně poslouchala sténání a zoufalé výkřiky chlapíka, kterého ošetřovali záchranáři, za dalších 50 m povzbuzující výkřik pána se stopkami – „Už jen 450 metrů", pak poslední most, smajlík u fotografa, cílový kobereček a nevěřící pohled na časomíru 2:06:59. Jak pro koho, no pro mě velký úspěch, násobící moje nadšení z toho, že jsem v cíli neumírala, naopak vychutnávala jsem si radost a místo pýchy mne najednou zaplavila pokora.

Představa těch, co nedoběhli přes veškeré úsilí a poctivý trénink (jako Evča Sh.), představa všech, kteří běží pro jiné, mne nutila sklánět hlavu, pocítila jsem tu ohromnou soudržnost, kterou sport přináší, a už vím, že sport lidi nedělají proto, že nevědí co s volným časem. Stávají se tak lepším člověkem.

Pár dnů poté zvažuji, jestli se pustit dál, maraton zaběhnout chci, prý to ale bude bolet, říkala vrána Sára:-). Odhodlání mi nechybí, strach nemám, asi to nepůjde v tak krátkém čase zaběhnout taky „na pohodu“, možná ale vymyslím jinou hru a do cíle se dostanu. Nejsem jediná, která se nechá zlákat, ale co když se už podruhé nenarodím?:-)

Petronela Lacková foto
  • přečteno: 7128/7059×, 2 komentáře

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Ilona PIM | 22. 4. 2011 15.08 hod. | 109.164.3.xxx
Petronelko, do cíle se dostaneš, budu tam na tebe čekat, nebo se na tebe těšit, když počkáš ty na mě. Snad se sejdeme všechny PIMky,protože naděje, že se nás všech dvanáct ještě nekdy sejde v cíli nějakého závodu, se začne snižovat. Těším se a současně cítím lítost.

Pavel Richter | 22. 4. 2011 14.19 hod. | 90.181.54.xxx
Velká gratulace. když jsem před 3 lety běžel svůj první půlmaraton, bylo to o více než 7 minut pomalejší. Pěkný výkon, myslím, že pokud byste se držela Miloše jako vodiče na 5 hodin, můžete zaběhnout i maraton. Chce to ale začít opravdu pomalu a opatrně. Hodně krásných naběhaných kilometrů. Pavel Richter

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

kde se diskutuje

  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků