logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jarní probouzení ve svátečním hávu

Jarní probouzení ve svátečním hávu

Zase nastal čas přezouvání střevíčků. Vyzouváme zimní bufy a nazouváme letní sandály. I Drak se dočkal svých letních koleček. Než mu však byly nazuty, bylo třeba jej na pár hodit odstavit do servisu, což byla možnost znovu si s Martinem vyrazit do Jizerských hor. Poučen z loňského podzimu, kdy nás přepadla mlha a hlavně první sníh, jsem si tentokrát nazul vhodnější botky. Bohužel neměly v sobě zabudován motorek ani brzdu, takže vydrápat se na nejvyšší vrchol Jizerských hor – Smrk a pak se proklouzat cestou necestou po četných úbočích jsem musel sám a Martinovi v patách.

obrázek
to je cestička

Martin to měl zas perfektně promyšlené, jen nevěděl, zda zvolit kratší – suchou variantu, či mě protáhnout posledními zbytky sněhu. Zvolil dobrou strategii – nechal mě vybrat:). Už když jsem si vybíral, bylo mi při pohledu na v mapě se klikatící zelenou a žlutou jasné, že to bude samá voda. Byla. Ale že tam bude ještě tolik sněhu, to jsem netušil. Nakonec té vody bylo ještě víc, než jsme čekali – oba, takže jsme se brodili a skákali. Vrchol přišel, když jsme dorazili na místo, kde vzala most loňská podzimní povodeň. Jak vidno na fotce, nebyli jsme sami, kdo musel řešet nenadálou situaci.

obrázek
nestačilo mu, že mě vydrásal až nahoru na tuhle horu, ještě jsem si to musel prohlédnout pěkně z vršku rozhledny

obrázek
Nakonec z toho byla slušná procházka čítající 22 km a napochodované převýšení 1100 m, takže takový malý trénink na alpské maratony, které nás už za pár týdnů čekají.

Popravdě řečeno, ještě teď, když to píšu, cítím zadek. Ale ono není divu, protože když se podíváte na tuto fotku, tak vás určitě napadne to, co mě při pohledu na směrovníky: Máme jít na Předěl nebo do pr… Faktem je, že jsme si vybrali Předěl, ale nakonec šli do pr… :).

obrázekobrázek
Tak kam to vezmeme – na Předěl nebo do pr…, ale budu dobrák, ať si vybere svou cestu

Musím však uznat, že jinak se o mě Martin staral tak, jak se asi očekává, že se postarám o Danu na její Žebrák´s Challenge. Zatímco já šel naprosto nalehko, Martin šel s baťohem, který byl nadit energetickými bombami od Martiny. Marti, ty housky s kuřecím a paprikou neměly chybu!

Brodění, šplhání, rozhlížení probouzející se jarní přírodou Jizerských hor

obrázek
tak co je?! – jdeme!

obrázekobrázekobrázek
nahoře mi sliboval krásnou vyhlídku – nekecal

obrázekobrázek
tak to jsem teda nečekal. Kudy to vezmeme, aby zase nekecal? Ale co, uděláme hop, hop, hop a bude to …

obrázekobrázekobrázekobrázek
tak co teď, zdá se, že most nám vzala voda? No co, skákat už jsem ho naučil, takže zase hop, hop a hop, a jsme na druhém břehu

obrázek
zbytky mostu v řečišti kousek níže po proudu

Pokud se vám zdá, že se z toho mého vyprávění nějak vytratil ten avizovaný sváteční háv, očekávajíce, že to bude třeba o Velikonocích, tak nemáte tak docela pravdu. Velikonoce jsou přeci, tedy alespoň pro mě, svátky jara – oslavou vzkříšení, oslavou nového života, a to tam všechno bylo. Bylo to zejména v té vodě, která proudila všude okolo. Ve vodě, která proudila dolů kopcem, ale také vzhůru do korun stromů. Vodou, kterou bylo možno cítit v každé květině, v každém lístku. Vodě, která má na Zelený čtvrtek, kdy jsme si výlet udělali, i liturgickou úlohu, vždyť na Zelený čtvrtek omyl Ježíš svým dvanácti učedníkům nohy, aby pak s nimi zasedl k poslední večeři, kdy spolu popili jeho krve – červeného vína. A víno je také voda, jen trošku silnější a jinak vonící.

Vůbec jakýkoliv výlet do přírody lze nahlížet jako návrat člověka domů, do lůna své matky. Vždyť matkou nás všech je ta naše Modrá planetka, kterou nazýváme Země. A co jí dává tu modrou barvu? Voda! Takže vidíte, celý náš život je o vodě.

Křest a návrat spasitele

obrázek

Když zajdeme v historii jen o pár měsíců dále, než jsme byli před chvílí, tak uvidíme na břehu řeky zástup lidí proudící k vodě. Kousek od břehu uvidíme chlapíka s dlouhými vlasy a bílé říze. Lidé k němu přistupují a on je potápí pod vodu, aby – až se znovu vynoří nad hladinou – byli čistí, aby jejich duše byla čistá. Je to Jan, ten, který přišel, aby pokřtil člověka vodou, než přijde ten, který pokřtí člověka ohněm. Potud bible. Jde-li o mě, věřím tomu do chvíle křestu vodou, ten křest ohněm mi už nesedí. Nesedí mi z jednoduchého důvodu, protože Ježíš nebyl rozhodně člověk, který by chtěl lidi burcovat ke vzpouře vůči komukoliv a čemukoliv. Jediné, v co věřil, byl člověk. Přišel na svět jako člověk a také z něj tak odešel a nedštil při tom síru ani oheň, to až ti po něm a v jeho jméně!

Neodešel z něj jako slaboch, odešel z něj, aby jiným ukázal cestu – cestu ducha. Neříkám, že by ho měl člověk následovat tak, že obětuje život pro život druhých, to si rozhodně nemyslím. Nemyslím si ani, a zde se mnou asi budou mí křesťanští přátelé krutě nesouhlasit, že oběť života, tak jak ji uskutečnil Ježíš, je tou nejvyšší obětí. Podle mě je daleko větší obětí zůstat naživu a pracovat pro život – život věčný. Život všech tvorů a bytostí, kteří žijí nebo přebývají na Zemi nebo ve Vesmíru, který ji obklopuje. Život je dar a měli bychom z něj odcházet, až přijde náš čas! Tím, že ho obětujeme, se nic nezmění, tedy změní – my už s tím nic nenaděláme!

Člověk čeká už více jak dva tisíce let na návrat nového spasitele. Možná už po světě běhá, možná už zde byl, možná teprve přijde, nejspíš to však nikdy nezjistíme. Podle mě bude konat svou práci tak, aby jiné probudil – vzkřísil k životu, životu čistému, ale nepřijde a neřekne: „Já jsem ten, na nějž všichni čekají!“ Neřekne to, protože by to znamenalo sebevraždu. Jedni by ho samým nadšením ušlapali a druzí by se ho snažili okamžitě připravit o život, protože každá „duchovní“ komunita má představu, že vyjde právě z ní! Ateisté a politici by pak na něj okamžitě hodili sítě a zavřeli ho do blázince, aby nemohl pobláznit druhé. Tak či tak či onak by jeho život skončil a s ním i jeho úkol. Jestli tu je, tak si nemyslím, že by byl takový trouba, aby toto riskoval…

obrázek
Nakonec, přijmeme-li myšlenku, že bůh je v každém z nás, či jinak, že všichni jsme součástí jednoho boha – života, tak musíme také přijmout myšlenku, že si musíme každý nést svůj kříž sám. Taktéž pak musíme přijmout myšlenku, že naše spasení je jen náš úkol a úděl, což jinak znamená, že spasiteli jsme my všichni, takže nemá cenu čekat na zázrak a začít podle toho konat a žít, nikdo jiný to prostě pro nás a za nás neudělá!

obrázek
Veselé Velikonoce a nezapomeňte, že Velikonoce jsou svátky jara, svátky vzkříšení a nového života, tak se nadechněte a vyběhněte do něj zvesela, proběhněte vodou a pořádně se nadýchněte – život je tady a je fajn …

Miloš Škorpil foto
Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu Jarní probouzení ve svátečním hávu

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas90
Asics126
Brooks18
Inov-853
Icebug5
Hoka One22
Mizuno53
Newton5
NB21
Nike57
Salming352
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers8
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce47
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • Pět dní do půlmaratonu. Den posledního soudu nebo poslední zkoušky : uplna parada na tychto clankoch je to, ze v nedelu pobezim svoj prvy polmaraton v Bratislave a tak…»
  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků