logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Na lovu mammutů v Horní Stropnici

Na lovu mammutů v Horní Stropnici

Start lovu na běžecké mammuty byl stanoven mezi 18 – 19. hodinou. Jak se dalo už předem očekávat, hlavní mammut to nestihl. Ne že by přímo netrefil, ale …, však to už dobře z jeho historek o trefování se na určené místo znáte… ale České Budějovice trefil na první pokus, jen si myslel, že pak už je to za humny. Za humny to bylo, ale až asi desátými :). V půl osmý přifrčel jak na koni, tedy na Drakovi a mohlo se začít.

Průběh lovu/ů

Pátek 13. května

Zasedli jsme k večeři mezi dvěma televizními obrazovkami. Na jedné do sebe strkali borci ze Švédska a Finska ve snaze dostat se do finále MS v hokeji, na druhé zase Sparta s Bohemkou ve fotbale. Protože nás ani jeden ze soubojů moc nebral, tak jsme dojedli, co na talířích bylo a bylo to dobré a bylo toho dost, a přesunuli se s tím, co měl kdo k pití, do klubovny. Tady jsme pokračovali v seznamování se, většina lidí byla na soustředění Běžecké školy poprvé, a domluvili se na programu soboty. To znamená, že vyběhneme do Nových Hradů a tam, kdo bude chtít, bude pokračovat až k hranicím, aby se odtud vrátil už po trase Mammut ultramaratonu zpět do Horní Stropnice. Ten, kdo zvolí kratší trasu, se pak vrátí zpět s Pavlínou už do Horní Stropnice rovnou.

Po běhu jsme domluvili kulturně – společenský program. Tedy, že na čtvrtou hodinu zamluví Pavlína prohlídku Kláštera Božího Milosrdenství, který založil a dnes znovu spravuje Servitský řád, a na její závěr posezení u čaje tamtéž. Večer pak promítnutí filmů z prvních dvou ročníku závodů Silva Nortica Run a pak mojí přednášku na téma výběr běžeckých bot s ohledem na zdravotní aspekty a styl běhu. Poté jsme se odebrali na své pelechy v turistické ubytovně s tím, že snídat budeme v 8 hodin ráno a pak se rovnou vydáme na trať.

Sobota 14. května

Sobotní ráno bylo pro běžce přímo pohádkové. Jasno, teplota okolo 15 stupňů, lehký větříček.

obrázek
Po snídani jsem dostal do ruky itinerář trasy, který jsem velmi pečlivě nastudoval, abych ho hned stejně pečlivě zapomněl.

Vyběhli jsme po silnici na Nové Hrady, z níž jsme měli sběhnout u božích muk na polní pěšinku vlevo. Nebýt Pavlíny, která itinerář napsala a běžela v čele, tak jsme pěšinku nenašli, nebo alespoň já určitě ne, protože boží muka jsem buď přehlédl (neviděl jsem je ani při cestě zpět), nebo se nacházejí jen v Pavlínině fantazii:).

obrázekobrázek
Každopádně jsme však běželi správně, oběhli hrad Cuknštejn a přes Terčino údolí doběhli do Nových Hradů.

Zde jsem zavelel k první přestávce, upozornil na chyby v  běžeckém stylu a poradil, jak se jich vyvarovat, což jsem na dalších dvou kilometrech udělal ještě 2x, a pak už je nechal být, aby si to mohli zažít.

Na konci Nových Hradů se od nás Pavlína ještě s Liborem odpojili a my ostatní, to je Lucka, Libor II (Tůma), Lubor, Mirek, Michal, Tomášové – Janík a Fiala, Vláďa a Filip, pokračovali po krásné silničce ke hranicím. Před hranicemi jsme to stočili prudce vpravo a po již méně pěkné (bývalé) silničce,

obrázek
kterou využívali naši bdělí strážci hranic,

se napojili na trasu Mammut ultramaratonu. No nebudou to mít hoši a děvčata na začátku nijak jednoduché, ona totiž bývalá signálka, podle níž se ze začátku běží, vedla většinou pěkně těžkým terénem, takže tu mají na rozdýchání pár pěkných stoupání.

obrázek
Po doběhnutí do Nových Hradů si chvíli odpočinou, musí ale trefit cestu k myší díře, která nepřipomíná nic víc než vchod do nějakého dvora.

Pak následuje seběh podél hradeb a idylická část, asi jedna z mála na trase, kde se dá skutečně odpočinout, vedoucí Terčiným údolím.

obrázek obrázekobrázek
My, protože jsme si už tu správnou cestu v Terčině údolí proběhli cestou tam, jsme se vydali více vpravo a tak se stalo, že jsme vyběhli v zakázaném pásmu. Za trest, že mě svedli ze správné cesty, jsem z nich pak udělal zpátečníky a vše to dirigoval nejstarší z nás, Vláďa.

Celkem jsme naběhali okolo 25 km, někdo více, někdo méně, podle toho, jestli využíval k měření trasy GPS, krokoměr či odečítal kilometry z mapy nebo z hlavy :).

Kultura, historie, cukrárna a první pětiprsťák

Po obědě jsme sedli do aut a odjeli na kulturně-historicko-mlsací exkurzi do Nových Hradů. Protože jsme měli prohlídku kláštera objednánu až na 16. hodinu, stačili jsme ještě návštěvu zdejšího hradu,

obrázekobrázekobrázek
na níž nás nejvíce zaujaly bačkory a to, že v době vlády to neměli naši cikánští soudruzi se vstupem do země České vůbec lehké, no posuďte sami.

Jo, abych nezapomněl, byli jsme upozorněni, že se zde nesmí fotit, ale já už od přijímače blbě slyším a od těch ran z tankového kanónu jsem ohluchl úplně :).

obrázek
Prohlídka zámku trvala hodinu a tak jsme pak měli asi 5 minut na to, abychom přeběhli do Kláštera Božího Milosrdenství, který svůj název nenese zbůhdarma.

obrázek
Když do něj vejdete, obklopí vás klid a mír a když si pak dáte čaj či kávu ve zdejší jídelničce, kde se stravují laici, kteří si potřebují odpočinout od běžných světských starostí, máte pocit, že jste se ocitli v jiném světě.

obrázek
Když jsem tam tu chvíli měl možnost pobýt, tak vám řeknu, že to má hodně do sebe a rozhodně to stojí za to využít, když si potřebujete odpočinout, utřídit myšlenky, odpojit se od okolního světa. Je to rozhodně lepší než pak skončit v blázinci.

V klášteře jsou kromě toho, že celý klášter je nabitý velmi silnou energii, tři místa, která se oproti těm dalším trošku vymykají. Je to místnost, kde se scházeli řeholníci řádu, než byl řád po válce rozpuštěn a která zůstala zachována jen díky něčí prozřetelnosti a tomu, že nechal zabetonovat dveře do této místnosti. Pak je to jídelnička, která sloužila v době temna (za bolševika) jako klubovna hochům z Pohraniční stráže a která měla od nich rozstřílený strop. To asi jak si ti chrabří hoši hráli na partyzány. Ale protože měli „srdce“, tak strop byl v té době vymalován růžičkami a zelenými ratolestmi. Dnes jej zdobí krásný štuk. Třetím místem, do nějž jsem nahlédl jen z okna, je klášterní zahrada, ale poté, co jsem vnímal uvnitř zdí kláštera, si dovedu velmi niterně představit klid a mír a pokoj v duši, který zde člověka obestře.

Po prohlídce kláštera jsme zašli do cukrárny na zmrzlinu a já ještě na kremroli, která ale lépe vypadala, než chutnala.

obrázekobrázek
V této cukrárně pak můžete narazit na člověka, kterého někdo nejspíš nechal zdřevěnět, neboť tu zřejmě velmi vehementně v dobách minulých mluvil o čemsi, čemu se dnes říká pětiprstky

Poté jsme se zase vydali zpět na základnu do sportovní haly v Horní Stropnici. Zde pojedli vydatné večeře, zapili jí tím či oním mokem, o čemž jistě vydá své svědectví Filip, který to velmi hojně fotil a pak došlo na promítání a výklad o výběru běžeckých bot a zdravém běhání. Na ubytovnu jsme se vydali hodinu po zavíračce, tedy okolo 23. hodiny a nad hlavou už se nám začala stahovat mračna, hrozící silnou závlahou.

Neděle 15. května

Pravda, odpoledne v sobotu jsme přestávali věřit předpovědi, že v neděli bude hnusně, ale ono by bylo, i kdybychom tomu věřili. Ráno nás přivítalo deštěm, který v době výběhu ještě zesílil. Ani to nás však neodradilo od původně zvolené trasy na Dobrou Vodu, Hojnou Vodu, prostě po další části Mammut ultramaratonu.

obrázekobrázekobrázek
Pravda, lehce jsme zvlhli, ale postupně se déšť začal zmírňovat, až přešel úplně a nakonec jsme dobíhali v bezdeští.

obrázek
Dokonce jsme se mohli rozhlédnout po dalekém okolí, zatímco ráno vše halily mraky.

I když pršelo, tak běh to byl velmi příjemný, bylo totiž docela teplo, ne sice, že bychom se potili, ale bylo prostě takové příjemné ultramaratonské počasí.

Shrnuto a podtrženo, mně osobně se to moc líbilo a měl jsem pocit, že ostatním též, ale to už nechám na nich…

Další fotografie najdete ve fotogalerii

Miloš Škorpil foto
Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici Na lovu mammutů v Horní Stropnici

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Libor | 19. 5. 2011 9.23 hod. | 195.113.207.xxx
Jo, bylo to opravdu moc fajn . Miloš byl vynikající trenér a Pavlína skvělá průvodkyně . Všem ještě jednou moc díky a těším se nashledanou příště :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Dobrý den jak je na tom hodina fitboxu prosím ? děkuji »
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Míšo, lehká chůze by mohla pomoc, se sporty je to bída, ale mohlo by pomoci veslování na veslařském…»
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Zdravím, mám natržená svalová vlákna na bérci, nemůžu tedy pokračovat v tréninku na půlmaraton a…»
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : Dobre jste zpracovani systemem,mak ma napr.10krat vice vapniku nez kravske mleko,dale vsechny druhy…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků