logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Maraton jako symbol

Maraton jako symbol

Trvalo to 13 týdnu a na konci byl nový začátek. Mezitím jaro vystřídalo zimu, shodili jsme nějaké kusy oblečení a nějaké kilo, v duši se snad natrvalo usídlilo více klidu, v hlavě se vyrojily nové myšlenky. Zanedlouho mi bude 33. Ta symbolika Kristových let, kdy člověk bilancuje, trvá již víc než 2000 let.

Můj trénink na maraton vypadal zpočátku taky jak křížová cesta, no postupně se stal součástí dnů a už nebolel, ale přinášel poznání. Poznala jsem podle dechu, jaké mám tempo, podle únavy v nohou na kterém jsem kilometru, vnímala víc signály těla a sporttester se stal jen kontrolkou, zda pocit, co mám, souhlasí s vědou.

Den matek – můj 1. maroton

Ráno jsem vstávala ještě dřív, než se budím do práce, ještě k tomu v neděli! Čekala na mne ale snídaně (díky Simče), rostla radost – zas se sejdeme s holkami, zaběháme, vypadalo to na hezké počasí, a pak ještě budou třídní schůzky a setkání se stejně postiženými. Miluji tu atmosféru, pouto a souznění.

již několik dnů jsem v sobě řešila strategii, zejména s kým běžet. Postavit se na konec dlouhého hada lidí bylo pro mne neobvyklé. Přiznám to – nejsem moc zvyklá stát na konci či v úzadí, respekt, který budila 42 km trať, mne ale donutil. Tak jsme tam s Milošem a Lamyou a s dalšími postávali u Prašné brány, uchechtávali se, pak šli a pak běželi. I když jsem primárně čas neřešila, téměř 10 min ztráty na startu mne trochu rozladilo. No nově získaná trpělivost vyhnala ten pocit ihned pryč. A zpětně jsem zas vděčná za další zážitek, o který přicházejí "chrti" (pozor! chápejte jako obdiv). Ti, kteří jsou pořád vepředu, na špici, ať už jde o cokoliv, mnohokrát nevidí velikost těch na chvostě. Byli tam vozíčkáři, party žen, které klamaly tělem a o kterých byste si v tramvaji ani náhodou nepomysleli, že je potkáte v cíli maratonu, a tihle všichni a já taky, měli odvahu a odhodlání doběhnout.

A tak jsme běželi, s dalším bonusem – Milošem jako dvorným fotografem na Karlově mostě, spolu až po asi 8. km, pak s Lamyou a od 12. km již sama se sebou. Tam jsem už nevydržela a o něco málo zrychlila, poslechla signály z nohou a dech, který to tempo pak udržel až do konce. Splnila jsem si tím svůj cíl – celý maraton uběhnout, ne ujít. Po 25. km jsem ani nevěděla, že běžím, šlo to až nějak moc hladce. Na 30. km jsem zkoumala, jestli nepřichází únava. Nepřicházela. Na 35. km začínalo neznámo. Dál jsem ještě nikdy neběžela. A čekala jsem každým krokem na tu zeď. Sluníčko hřálo, ještě víc ale hřál pocit z fandících lidí, tam za 30. km již přibývalo chodců a pokulhávajících běžců, a tak mi dělal dobře obdiv v očích publika, že ještě pořád se najde někdo, kdo doopravdy běží. I na 37. km jsem měla stejné tempo, na 38. jsem si s údivem uvědomila, že už jenom 4! V Těšnovském tunelu se ozývalo anglické fandění mladé ženy, za tunelem čekala Evička Shaw, a já ještě zrychlila, cíl už byl tak blízko. Nadšení rostlo s každým pokřikem a palcem nahoru, na Pařížské ulici potlesk neutichal ani pro nás, co jsme se v té 5. hodině vraceli na Staroměstské náměstí a já Prahu ještě nikdy neměla tak ráda. Běželo se mi lehounce a nemohla jsem se dočkat, až se přidám k Iloně, Pavlíně, Aleně, Janě, Evám, Hance a Stáně, Petře… bylo to pokaždé jak pokropení živou vodou, když jsem v bezejmenném davu zahlídla jejich tváře, zaslechla jejich povzbuzení. A už jsem tam byla – Carlo Capalbo čekal na všechny, potřásal rukou a já se opravdu cítila jak vítěz.

A začaly nové časy

Tak troufalá, abych si přála zaběhnout i maraton "na pohodu", jsem nebyla, ale povedlo se, vrána Sára naštěstí pravdu neměla, nebolelo to! V čase lepším než jsem chtěla (4:42:23), po celou dobu v běhu, postupně v zrychlujícím se tempu a dokonce jsem mohla chodit po schodech! Všechny mé cíle splněny a dokonce o půl roku dřív. V plánu jsem měla běžet maraton až na podzim. Ale díky projektu Women´s Challenge… :-) Jeden z důvodů, proč jsem se hlásila, bylo dokázat si, že všechno lze, posouvat hranici, hledat způsob a taky podělit se o zkušenost. A uctít tak jiný symbol, tradici starou 2500 let – maratonskou trať.

Petra také splnila svůj úkol, který si v přihlášce do PIM Women´s Challenge 2011, dala. Navíc pro ni účast v projektu neměla jen sportovní rozměr, ale coby člověk profesionálně se zabývající výživou, chtěla na sobě vyzkoušet, co je na tom pravdy, že nejen upravením výživy se dají řešit problémy s váhou. Konkrétně zda platí, že kolikrát stačí se jen začít více hýbat nebo vůbec hýbat a pak si můžete v přiměřené míře dopřát co je vám milo, co vám chutná. Samozřejmě pokud netrpíte nějakou poruchou metabolizmu. Takže se těším, co s tímto novým poznáním udělá a jak to v Rumburku a okolí začne všechno lítat :) nebo aspoň chodit a běhat.

Pokud vás Petronelin příběh zaujal, pokud vás oslovila její profesionální přeměna a neposlali jste dosud žádné z finálové dvanáctky svůj hlas do ankety o Miss Sympatie, a chtěli byste ho Petronele dát, tak to udělejte raděj hned, protože anketa skončí úderem 24 hodiny zítra to je 20.5.2011.

Petronela Lacková foto
  • přečteno: 10616/10505×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Ilona PIM | 19. 5. 2011 18.58 hod. | 109.164.3.xxx
Petronelo, to čtení bylo blaho pro duši. Stejně tak jako jaždé setkání s Tebou a každé tvé proběhnutí cílem s grácií a lehkostí. Ať ti pohoda i optimismus vydrží co nejdéle a ať se potkáváme, co nejčastěji :-) Ilona
Chrty Ti odpouštím :-) Bo ja nejsu žadný cht ani vychrt :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2011

všechny články PIM Women´s Challenge 2011

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví35
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice92
Více času na sebe10
Více času na rodinu4
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou30

kde se diskutuje

  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : Ahoj všem K tomu mrazu, dnes ráno jsem si dal svých obvyklých 4,75km kolem Labe a bylo to bezva, od…»
  • Jak je to tedy s tím hladem, aneb Intermittent Fasting. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Jesliže vycházím z "nejím, když nemám hlad" a doplním k tomu "jím, když mám…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků