logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka

Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka

Některé kroky se ukáží být těmi kýženými teprve s patřičným odstupem. Chyběl malinkatý krůček a já bych ten víkendový vůbec neučinil.

Má osobní účast na běžeckém soustředění v Horní Stropnici balancovala na vážkách takřka do poslední chvíle před odjezdem. V pomaratonském týdnu jsem zničehonic mluvil tak, jako když Dalibor Janda zpívá Oheň, voda, vítr. S hlasivkami a nosními útrobami si zle zašpásovaly zákeřné pyly a svou zrádnou trošku do mlýnice zřejmě přispěl i nějaký ten rýmobacil. Proč to nepřiznat, v tomto tělesném roz(po)ložení se mi do méně hostinného pohraničí ne dočista chtělo.

Nakonec jsem klíčem v zapalování přece jenom otočil. Neučinit tak, nezjistil bych, o co bych byl přišel. A to by byla velká škoda. Soustředění v lůně novohradských hor, na jejichž brány klepe závod Silva Nortica, lze bez nadsázky označit hezky česky za multifunkční, zdaleka nejpestřejší v dosavadních dějinách Běžecké školy. Skoro se ani nechce věřit, co všechno lze během necelých dvou dnů vyvést, natož pak stihnout.

Málokoho usadí na zadek výrok, že se na běžeckém soustředění běhalo. K tréninkovému hledisku přibyl pro tentokrát vlastivědný prvek i duchovní obživa. Zejména pak v sobotu. Nejprve jsme se dopoledne hned dvakrát prosmýkli Tereziiným údolím, doslova jsme si oběhli Nové Hrady a ne zcela plánovitě jsme se vyškrábali na hráz jakési poloprázdné přehrady. Pocity byly veskrze nadějné.

Po obědě jsme na sebe vzali úlohu bandy výletníků. S ruksáčky jsme se nasáčkovali nejprve do novohradského hradu. Naše návštěva se vyznačovala zejména ukázkou nesporných krasobruslařských dovedností některých jedinců. Kobercové pantofle jsou prostě boží. Jako zamlada, velebnosti. Průvodkyně na naše výkony chvilku koukala jako na zájezd bílých paní. Ale člověk si zvykne na leccos. Co už nesla méně libě, byly neutuchající komentáře jejího výkladu. Jednou se dokonce významně dlouze odmlčela. Zjevně nebyla přístupna diskuzi. Té tři čtvrtě hodiny to ale s námi nakonec překlepala.

obrázek
A my, obohaceni zásadním poznatkem z oblasti nelítostné imigrační politiky středověkého Bukvojovic rodu vůči nejmenovanému etniku (obrázek s obsazenou šibenicí je fakt brutál), jsme se odebrali udělat ostudu ještě do servitského kláštera.

obrázek
Tam to bylo jiné kafe. Asi i proto, že jsme dostali čaj, se žádné další pohoršení nekonalo.

Objednala nás tam Pavlína, která nám přepečlivě dělala celý víkend garde a mimo jiné nás vyhnala na dvě běžecké trasy víceméně vedoucí po trase blížící se Silva Nortiky.

obrázek
Natloukla cestu Milošovi do hlavy tak dokonale, že bychom neměli nárok zabloudit, kdybychom tedy o to vysloveně nestáli.

obrázek
Klášterní ovzduší navíc bylo vysloveně příjemné, čisté, jakoby uklidňující. Zkrátka, blahodárné.

obrázek
A hlavně překypující nadějnými myšlenkami. „Pravda a láska. Láska a pravda. Levá a pravá, kupředu krok.“ Možná, že už si výrok natištěný pod velkou fotkou tamního představeného přesně nepamatuji slovo od slova, pod smysl bych se s dovolením podepsal taktéž.

Soustředění by nebylo soustředěním bez návštěvy cukrárny. Pravda, makovou zmrzlinu jsem ochutnati ještě neráčil, nicméně s vědomím čtvrtkilového steaku spořádaného před pár hodinami a s vidinou blížící se večeře jsem vzal zavděk toliko obligátním banánem bez čokolády, zato ve šlupce a baťohu.

I tak ve mně sílila touha nazout ještě jednou sobotní běžecké kecky. K přemlouvání se přidalo slunko a fotbalový palouček před restaurací.

obrázek
Z kecek se nakonec vyklubaly zapůjčené Milošovy vodnice neboli pětiprsťáky, kteréžto jsem se jal prubnout. K dokonalému hastrmanskému převleku mi chyběl akorát zelený klobouk s pentlemi a klidně jsem mohl učinit z Čochtana v nedaleké Třeboni nezaměstnaného. A pětiprstky? Musím říci – tedy přátelé – nic moc!

Ne, vážně, špatné to není, svým způsobem mi ty šlupinky připomněly lehké kopačky, jenom bez tlačících špuntů. Na placatění se po měkké travičce výborná věc. Pokud ale někdo někam psal, že v tom běhá po asfaltu, máš pro něho zásadní vzkaz. Kamaráde, s tebou se taky potkám na psychiatrii!

Novohradsko je tvrdý, ale fortelný kraj. Prakticky nemáte šanci tam koupit balenou Dobrou vodu. Taky aby ano, když jim teče z vodovodu, když se v ní sprchují. Skutečně, tak lahodnou kohoutovici jsem dlouho nepil. V restauracích si hostů považují. Jestliže napíšou na jídelní lístek maso, míní tím skutečnou flákotu. Když si člověk poručí čaj, donesou mu pořádný hrnek. A když jsou náhodou něčí ruce pomalejší než myšlenka, v důsledku čehož si potmě div neucvakne dveřmi auta ukazovací prst, stačí říci a má rázem na stole k zaledování diskobarvami hrající bolístky balíček mražené zeleniny. Moje úleva je jmenovala Směs Mexiko.

Skutečný půvab Severního lesa neboli Silva Nortiky odhalila neděle. Od milého rána lilo jako z konve, sedm nad nulou, do toho studený vítr. Přesto a dost možná právě proto se ranní výběh tolik vydařil. Schválně si představte horu, jejíž vrchol se ztrácí v mraku. Tam kdesi nahoře je úzká pěšinka, nad ní se tyčí kamenný zával, pod ní příkrý sráz. Mlha, že je vidět na pár metrů. A ticho. Naprosté ticho, jenom dešťové kapky ze stromů pleskají o balvany. V tom se na stezce zjevuje družina běžců, protančí mezi kluzkými kameny a kořeny stromoví. Za chvíli už mizí v dáli vstříc dalším poctivým kilometrům. No, není to kouzelné?

Uvědomil jsem si, že vlastně poprvé od loňského pětihodinového pimu jsem běžel skoro celou cestu s Milošem. A chvilkami jsme si to docela slušně dávali. Jestliže trénink dělá mistra, jsem žádostiv, jaký účinek bude mít trénink s mistrem.

Začněme třeba tím, že ačkoliv jsem leccos jen ne lesní mužík, ještě tentýž den večer jsem se přihlásil na tamní půlmaraton. Už jenom pro ty koláčky, které pečou speciálně pro běžce v tamním klášteře. Jen pro pořádek. Nejraději mám makový.

Na závěr se hodí úvaha, co člověka nutí k tomu, pobíhat uprostřed nečasí spařený po neznámém lese. „Co z toho máš,“ slýchám často připomínku od vypočítavě uvažujících lidí. Nejde o tom, co kdo z čeho má. Důležité je, kdo čemu věří a proč. To se nemůže nevyplatit. To je výhra k nezaplacení.

Michal "Vydra" Vítů foto
  • přečteno: 12747/12592×, 4 komentáře
Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka Jak jsem si užíval se Silvou aneb Nortica je drsná holka

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Michal Vítů | 20. 5. 2011 16.55 hod. | 195.191.204.xxx
Petronela: Zdravím, taky věřím, že si to užijeme.
LiborT: souhlas. Do Třeboně jsme se projeli fanově. Chtěl jsem tě střihnout, ale nějak jsem neměl formu. Holt, když je chyba mezi sedačkou a volantem, i sto devět koní je na prd. Se zase někde bytelně seběhnem!

LiborT | 20. 5. 2011 13.44 hod. | 212.24.152.xxx
Michale, hezky jsi to napsal. Zejména tu pasáž, jak jsme tančili mezi kameny a kořeny stromoví. Jen motýli na krku a bílé rukavičky nám chyběly :-) Rukavičky by určitě zahřály prokřehlé ruce.
Jinak ta vrcholová partie v mlze byla fakt úžasná a celkově to bylo tak příjemné, že bych tam klidně ještě několik dní vydržel.
BTW pěkně jsme se projeli zpět cestou do Třeboně, ne? :-)

petronela | 20. 5. 2011 9.14 hod. | 193.179.183.xx
pohádkové vyprávění, lituji, že jsem tam nebyla.. snad příště,a vlastně už brzy :-) 1/2M v Nových Hradech si jdu užít taky

ll | 20. 5. 2011 8.21 hod. | 89.176.84.xxx
„Co z toho máš,“ ? a když už je nejhůř říkám ale doktor mi to doporučil :))
Ostatně jako skoro všechno co mě chutná a dělá dobře :))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Dobrý den jak je na tom hodina fitboxu prosím ? děkuji »
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Míšo, lehká chůze by mohla pomoc, se sporty je to bída, ale mohlo by pomoci veslování na veslařském…»
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Zdravím, mám natržená svalová vlákna na bérci, nemůžu tedy pokračovat v tréninku na půlmaraton a…»
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : Dobre jste zpracovani systemem,mak ma napr.10krat vice vapniku nez kravske mleko,dale vsechny druhy…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků