logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

13. ESPA Oetscher Ultra Marathón – (72 km/3.000 m převýšení ve dvou dnech)

13. ESPA Oetscher Ultra Marathón – (72 km/3.000 m převýšení ve dvou dnech)

O víkendu, 20. – 21.6. jsem měl možnost zúčastnit se tohoto zajímavého závodu v nádherném prostředí národního parku Oetscherlandes v Rakousku. Start i cíl byl ve vesnici Lackenhof. Naši skupinku z Čech tvořili 3 běžci. Měli jsme všichni již nějaký maraton za sebou, ale tento blížící se ultramaraton byl pro nás všechny prvním. Nevím, jak kolegové, ale já jsem neměl tušení, co mě čeká o tomto víkendu. Chtěl jsem si zaběhnout svůj první ultramaraton a splnit si další běžecký sen. Svého rozhodnutí nelituji a jsem rád, že právě Oetscher byl mým prvním ultramaratonem. V řadě věcí platí, že se nezapomíná na to, co je poprvé. Mohu říci, že v mém případě pro ultramaraton to platí 100%. Pocity a zážitky se dají jen stěží vyjádřit. Snad se mi podaří podělit se s Vámi o některé dojmy.

Na závod jsme vyrazili autem v pátek odpoledne. Postupně se k nám přidal déšť, který stále sílil a nepřestal, ani když jsme dorazili do místa závodu. Po rychlém vybalení věcí a ubytování se rozvinula diskuse, zda běžet sobotní 1. část – 50 km/1.850 m převýšení nebo

se zúčastnit až nedělního závodu. Kolegové usínali s tím, že ráno rozhodne. Ráno byla obloha zatažená a mírně pršelo. Rozhodli jsme se všichni běžet a s námi se na start hlavního závodu odvážilo 52 dalších ultramaratonců. Místní horští běhací borci zvolili lehkou variantu oblečení, a tak jsem podle nich nakonec běžel ve dvou lehkých funkčních tričkách s tím, že je lepší, když promokne méně věcí.

V sobotu v 9 hod. ráno startujeme z nadmořské výšky 810 m.n.m. Po 2,5 kilometrech lehkého stoupání po asfaltové cestě sbíháme 7,5 km po lesní cestě o 400. m.n.m. níže. Zde je první občerstvovací stanice. Na 20. km nás dovedla mírně zvlněná turistická cesta. Na dalších 5 km nás čeká 400 m stoupání. Déšť neustává, vše je dokonale promočené, v botách voda a ponožky by se daly ždímat. Teplota klesá na své minimum 10 st. Celsia. Naštěstí následuje stejně hluboké klesání a vstup do kaňonu, vyhloubeném místní dravou řekou. Máme možnost téměř 15 km obdivovat tuto nádhernou horskou scenerii.

Velká část trasy vede po horské turistické trase. Běžíme po dřevěných lávkách, schodech a řeku přebíháme po dřevěných i ocelových můstcích. Na dalších přibližně 4 km nás čekalo prudké stoupání, téměř 400 výškových metrů, po lesní cestě. Zde často běh, alespoň v mém případě, vystřídala chůze. Konečně je tu 39. km, konec stoupání a mírně zvlněná široká lesní cesta. Těch nekonečných dalších 6 km, kdy nohy už nechtějí běžet, musí pomoci hlava a touha tento závod dokončit. Odměnou za toto úsilí je poslední 5 km dlouhý seběh do cíle, který končí seběhnutím „černé“ sjezdovky, kde je cíl prvního dne.

Vše je na mně mokré včetně běžeckých bot, které jsou navíc zablácené. Unavený, ale s krásnými pocity čekám na kolegu. Také to zvládl. Společně dostáváme pozdní oběd a odjíždíme na ubytovnu „Jugendherberge“ dát teplou sprchu a masáž. Obojí je v ceně závodního paketu. Po hodince spánku doplňujeme kalorie vydatnou gulášovkou a místním pivem. Poté jdeme spát, protože druhý den bude také náročný.

V neděli se počasí umoudřilo a teplota vyšplhala k 13 st. Celsia. Čekalo nás už jen 22 km/1.100 m převýšení. Závod měl startovat v 10 hod. ráno. Rozhodovalo se, zda nás organizátoři závodu „pustí do hor“. Rozhodnutí padlo, poběží se standardní trasa, protože skály „oschly“. Nikdo ze závodníků nebyl nervozní, že start byl o 15 min. opožděn. Na rakouských horských běžcích nebyla znát nervozita, převládal úsměv a dobrá nálada.

Start byl stejný jako v sobotu, ale na 7. km, po občerstvovací stanici pořadatelka nekompromisně naznačovala, že turistickou širokou cestu opouštíme a následuje prudké stoupání nekonečným lesem. Po 600 nastoupaných metrech skončil les a dostali jsme se do pásma kosodřeviny. Těsně před opuštěním lesa nás příroda upozornila, kdo je tady pánem a spustila na nás na několik minut drobné ledové kroupy.

Horská cesta mezi masivy hor se pomalu vytrácela a my se ocitli na skále. Dál jen šipky ukazovaly, kterým směrem postupovat výše. Cílem stoupání byla hora Oetscher, jejíž vrcholek je ve výšce 1.890 m.n.m. Zde už jsme byli často pod kontrolou alpské horské služby. V nejhorších úsecích byla natažena horolezecké lana, připevněná přes mačky ke skále. Podrážky bot byly ještě špinavé od hlíny a často na skále klouzaly. Žádným lanem jsem nepohrdnul a pokorně přijal jejich pomoc. Síly v nohách ubývaly. Ještě více jsem to pocítil při „seběhu“ po kamenech, kdy hrozilo vyvrtnutí kotníku. Konečně byl příkrý masiv za mnou a dostal jsem se na nádhernou měkkou louku. Rychle jsem musel zapomenout na „kochání“, protože mlha mi schovávala fáborky, které označovaly trasu. Naštěstí se objevil v mlze další člen horské služby, odšktrl si mě na seznamu a vysílačkou oznámil moje číslo na další kontrolu. Stejně jako první den, následoval závěrečný asi 8 km seběh do cíle a opět „černá“ sjezdovka pro cílový finiš.

Opravdu neumím vyjádřit pocity, jaké jsem měl v cíli závodu. Ti z Vás, co již máte nějaký ten

ULTRA za sebou, určitě víte o čem píši a o jaké pocity jde. Ostatním, kteří milují hory a běh, mohu takový závod doporučit. Není to jen o běhání a o vůli překonat sebe sama, ale o zvládnutí i rozmarů přírody, která někdy nechce prohrávat a bývá hodně silným soupeřem.

Pokud byste si chtěli příští rok taky něco podobného užít, tak bližší informace najdete na ESPA Oetscher Ultra Marathón

Zdeněk Chmel foto
  • přečteno: 17490/17467×

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví37
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice96
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků