O přirozeném běhání (ale na vyšší úrovni)
Běhat s, nebo bez? V současné době nejčastěji rozebíraná otázka všemi, kdo se zajímají o běhání. Otázka je to správná. Její dosavadní řešení je však bohužel zcela chybné.
Je totiž vztahováno pouze k něčemu tak nízkému a přízemnímu, jako jsou boty. Pseudoproblém „Co na nohy?" přitom zakrývá problém hlavní, jehož úroveň je výrazně vyšší (v průměru asi o 165 cm): Co na hlavu? Běhat s pokrývkou hlavy, nebo bez ní?
Až doposud převládaly pokrývky klasické, tedy flaušové čepice a šátky, s mnoha tlumivými a ochrannými prvky (tlumí dopad po zaškobrtnutí, chrání před nárazy větru, atd.). V této oblasti běžeckého sportu zuří již mnoho let nesmiřitelný konkurenční boj několika velkých firem s rozhodujícím podílem na trhu.
Nyní však zuří i tyto firmy samotné. Jejich dominanci – a s ní spojené zisky – totiž začaly citelně narušovat nové trendy minimalistického a přirozeného běhání. Jde o varianty, při kterých běžec nemá na hlavě téměř nic, nebo dokonce vůbec nic.
Mezi minimalistickými hlavovými pokrývkami se nejvíce prosazují slabé kšiltovky a čelenky. Absolutním hitem jsou tzv. Pětiplsťáky, tedy uzoučké a velmi tenké čelenky ze speciální plsti, vytvořené prolnutím pouhých pěti vláken. Běh s těmito Pětiplsťáky se podle některých běžců blíží pocitu absolutně přirozeného pohybu, v němž nám nic nebrání.
Většina z nich proto brzy zahodí i drahé Pětiplsťáky (stojí totiž stejně jako klasické tlumivé pokrývky) a vyběhne doslova s čistou hlavou. Navracejí se tak k původnímu, nekomerčnímu běhání jakožto jediné možnosti, kdy je běžící člověk opravdu sám sebou.
Problematiku klasického a přirozeného běhání pochopitelně doprovázejí početné běžecké blogy a velmi živé webové diskuse; zřejmě nejrozsáhlejší z nich se rozpoutala na www.bezeckehlavy.com Své argumenty, obhajující běhání s tlumivými pokrývkami, zde předkládají i zástupci jednotlivých firem. Spíše než o diskusi jde však o nepřehlednou změť marketingových prohlášení.
Co nám tedy o zakrývání, či nezakrývání naší hlavy radí naše hlava? Že každému (na ní) sedí něco jiného. Záleží na tom, jaký má hlava tvar, jak velké a křivé je čelo, nebo jakými případnými anomáliemi se vyznačují naše uši. Zásadní je také kde a jakým stylem běháme, zda držíme hlavu rovně, nebo ji při běhu ukláníme mírně do strany, dopředu, či naopak dozadu.
Své si k tomuto problému jistě řeknou dlouhovlasí, kudrnatí, holohlaví i tvrdohlaví. Zatím velmi zdrženlivý je však odborník na všechno, co souvisí s běháním, Miloš Škorpil. Asi nechce být obviněn z propagování jenom jednoho typu běžecké pokrývky hlavy. Pokud jste ho ale sledovali v poslední době pozorně, tak víte, co je podle něj ideální si vzít na hlavu při běžeckých závodech. No přece přilbu!
Vložit komentář
Na téma,kterak běhat se skalpovanou hlavou,zpracoval obšírnou studii již před léty jistý,Sam Hawkens.
Skalpovana hlava nam zaruci nejdokonalejsi smyslove vnimani, protoze vitr pocitime primo na mozku:-)
V minimalistických pokrývkách hlavy je možno jít ještě dále a opět zůstaneme u indiánů.Co takhle,skalpovaná hlava?
