Dvěstěpadesátka
Lidé, běžte!
U příležitosti oslavy dvěstěpadesátých narozenin našeho vůdce Miloše Zátopokorpila vydává vláda toto prohlášení: Lidé, běžte! Rozeběhněte se do všech krajů a zákoutí a zvěstujte dobré zprávy. Zprávy o tom, jak povětří, povodí i polesí přeje běžcům po celý rok. Zprávy o tom, jak lid v běhu je si blíž, než lid dlící v domovech. Zprávy o tom, jak běh je nositelem zdraví a dobré mysli. Zprávy o tom, jak náš milovaný guru se těší pevnému zdraví a obíhá zrovna třetí planetu naší sluneční soustavy.
Lidé běžte! Předběhněte se! Vyběhnete spolu! Vyběhněte se sebou! Běžte, abyste nikdy nedoběhli jiné.
Lidé, běžte!
Když jsem dostal od svého přítele tuhle oslavnou ódu, tak jsem zprvu nevěděl, jestli už by mě nejraději viděl lítat v povětří a kontrolovat to všechno společně s Emilem Zátopkem z nadpozemských výšin, nebo se mu jen prostě na mysli vypotila poetická slina. No raději po tom nebudu pátrat, navíc se mi to moc líbí a když se člověku něco líbí, neměl by pátrat po důvodu daru, ale měl by si ten dar pořádně užít. Takže milý příteli, který tak rád běháš v Inov-8 Xtalon 212 po všech čertech, děkuji ti za to vyznání. Ápropos ta dvěstěpadesátka se mi také líbí, je velmi blízká mé duši, vždyť je to cifra, která se skoro navlas podobá jinému krásnému číslu „246“, což – jak všichni zasvěcení dobře vědí – je počet kilometrů dělících od sebe Athény a Spartu, kam bych se rád určitě ještě, než opravdu usednu na nebeský obláček, rád vrátil. I kdyby to měla být moje poslední cesta.
Běhání pro radost a s radostí – náš vklad do pokladnice světového běhu
Nejspíše se ještě dlouho nedočkáme nového Emila Zátopka, ale jsem si jistý, že někdo podobný už po našich cestách necestách běhá, jen to bude chvilku trvat, než se více vyběhá, aby mohl stejně jako Emil dobývat pro Českou republiku slávu. I když upřímně běh a běhání o té slávě není, je to spíš o parádních pocitech, které běžící člověk zažívá ve chvíli, kdy se rozeběhne – rozletí, neb alespoň v běhu člověk, byť jen na zlomky vteřiny, zažívá pocit beztížnosti – pocit, že má křídla.
Silva Nortica Run
Silva Nortica Run je jedním z těch závodů, kde si běhání a vše s ním spojené užijete až do morku kostí. Ať už se při něm vznášíte díky tomu, že kolem vás je neskutečně krásná příroda, nebo zrovna drtíte cestu pod svýma nohama, protože vám ztuhly v dalším náročném kopci. Užijete si ho i proto, že všichni, kteří se starají o jeho organizaci, mají na mysli hlavně to, abyste se tu cítili dobře. V dnešní době, kdy se běh stává stále více dobrým byznysem, je to opravdu malý zázrak. Zrovna tenhle malý zázrak může být tím místem, kde se zrodí nový Emil Zátopek, protože Emil byl světová třída zejména proto, že běhal srdcem. Naučit se běhat srdcem se můžete naučit jenom na závodech, které jsou pořádány srdcem! I proto přeji Silva Nortica Run čím dál tím více účastníků.
Já si run na Silva Nortice včera užil maximálně a už se těším na tu příští, kde si dám konečně Mammuta, abych si ji užil čtyřnásobně. A jak jste si užili Silva Nortica Run vy?
Vložit komentář
"Užil" jsem si to až dnes při zpětném pohledu. Ale včera jsem si užíval jen představy, až už budu konečně v cíli. Každopádně i díky počasí perfektní běh. Organizátorům velké poděkování. A Miloši Tobě za jeho propagaci a za to, že jsi mě k němu přivedl. www.jiriugo.blogspot.com/2011/06/silva-nortica-run.html
