logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Kdy a proč jsem začala běhat..

Kdy a proč jsem začala běhat..

Druhý z článků o tom: Jak jsem začal – začala běhat

Od dětství jsem bývala dost zapřisáhlou odpůrkyní běhu. Rodiče mě sice vždy vedli ke sportu, ale spíš jsem jezdila lyžovat, v zimě jsem bruslila, v létě plavala či jezdila na kole.

O něčem, jako je běh, však nemohla být ani řeč – školní tělocvik mi tuto aktivitu jaksi zošklivil a po zážitku několika patnáctistovek jsem byla celkem ráda za diagnostikovanou skoliózu a doporučení lékařů, že bych běhat neměla.

Toto přesvědčení mi vydrželo zhruba do mých 28 let. Odjela jsem do Londýna a v poměrně nabitém pracovním týdnu jsem najednou dost těžko hledala čas na jakoukoliv fyzickou aktivitu, kterou jsem však opravdu potřebovala – především abych mohla trochu vypnout a alespoň si protáhla tělo. Po náročném pracovním dnu už jaksi nezbývala energie jet někam metrem do fit centra či alespoň do bazénu.

Došla jsem tedy k závěru, že nejrychlejší, nejpohodlnější a v podstatě nejlevnější způsob, jak pro sebe něco bohulibého udělat, bude obout kecky a prostě vyběhnout z domu do nejbližšího parku. A tak se také jednoho krásného jarního večera stalo. Zážitek to byl vskutku zajímavý – najednou jsem si říkala, jak je možné, že mě to nenapadlo už mnohem dřív.. Po prvním cca 20 minutovém běhu (upozorňuji, že bez přestávky) mě sice asi 3 dny bolelo celé tělo, ale bylo to příjemné. Především jsem se z běhu vrátila „nadupaná“ energií a s úsměvem na tváři. Druhé vyběhnutí sice už nebylo tak kouzelné, najednou mě jaksi víc bolela záda a měla jsem pocit, že toho moc neudýchám, nicméně mě to neodradilo a v běhání jsem s větší či menší frekvencí pokračovala. Občas se mi podařilo vyběhnout ráno ještě před odchodem do práce, což mě nastartovalo na celý den a já jsem měla pocit, že vše zvládám mnohem lépe, ve větší pohodě a s větší dávkou energie, než kdybych jen po probuzení skočila rovnou na metro.

Po návratu zpět do vlasti jsem trochu polevila a začala se více věnovat jiným aktivitám, které mi byly blízké, nicméně aspoň čas od času jsem se snažila své běžecké boty trochu provětrat. Byl to však takový opravdu dost sváteční běh.

Chtělo to další impuls a důvod, proč se běhání věnovat. Stalo se tak na jaře roku 2009, kdy jsem v rámci své práce dávala dohromady „běžce pro dobrou věc“, kteří by běželi na podporu Světla pro Svět. Právě propojení běhu a podpory charitativních organizací pro mě bylo obrovským zážitkem z Anglie, kde mají tyto věci tradici a lidé, kteří se rozhodnou běžet pro nějakou neziskovou organizaci, to neuvěřitelně prožívají a věnují takové přípravě a shánění peněz většinou půl roku svého života. Říkala jsem si, že tato věc by se mohla chytnout i v českých luzích a hájích. Teda aspoň jsem to chtěla zkusit.. A přišlo mi jako fajn nápad, že pokud chci sehnat k takovéto aktivitě pár lidí, zapojím se také a nebudu jen „kibicovat“.

Tak jsem zhruba 2 týdny před květnovým maratonem získala několik dobrovolníků z kanceláře a dohodli jsme se na vytvoření štafetového týmu. Rozhodila jsem sítě a zkusila narychlo zjistit, kdo by mi mohl trochu pomoci s jakýmsi rychlotréninkem, abych si těch 10 km ve štafetě aspoň trochu užila.

A tak jsem se jednoho středečního večera ocitla v pražské Stromovce s Milošem Škorpilem a partou dalších lidí. Milošova reakce byla: „tak si dáme těch 10 km, abys věděla, jestli to uběhneš..“ No málem jsem vyplivla duši, nicméně po pár dnech jsem si dala dalších 10 km v Kunratickém lese a svůj štafetový úsek pak při maratonu uběhla za nějakých 58 min, což vzhledem k přípravě nebylo špatné.

Od té doby jsem absolvovala několik dalších závodů – většinou jen na kratší tratě, nicméně věřím, že jednou dojde i na půlmaraton. Sama sobě jsem to kdysi slíbila a tento slib chci určitě dodržet.

Každopádně běh pro mě v tuto chvíli znamená čistou hlavu, lehký krok, účinné zaplašení všech starostí a především ten úsměv na tváři po doběhnutí.

Hana Chorváthová foto
  • přečteno: 12531/12367×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Jak jsem začal – začala běhat

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Dobrý den jak je na tom hodina fitboxu prosím ? děkuji »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků