logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Přeběh Ameriky díl 11. – Záležitost s chřestýšem

Přeběh Ameriky díl 11. – Záležitost s chřestýšem

Tak jako v Evropě, tak i v USA, lemovala cesty mrtvá zvířata, pouze to byli zástupci jiných druhů. V poušti až po Colorado to byli hadi všech druhů, prérijní zajíci a prérijní psi. Později pak různé druhy veverek, želv, medvídků, tchořů, ale také vysoké zvěře. Většinou jsme poznali už podle pachu, jaké zvíře je v blízkosti.

Ale v USA je to jiné než u nás, zde se to vše nechává na přírodě. Tak tomu bylo i v následujícím případě. Ed, Tom a já jsme běželi spolu dosti vepředu, až jsme objevili chřestýše. Asi metr od něho stály nádrže s pitím. Opatrně jsme se blížili, ale had se nehýbal. Nakonec jsme konstatovali, že je už mrtvý.

Pak nás napadlo, že bychom mohli hada položit na střed nádrže, navedlo nás k tomu i to, že byl pěkně stočený do klubíčka. Jak ujednáno, tak i provedeno. V  cíli nám pak Milan a Helmuth vyprávěli, jak narazili na chřestýše a jak se ho snažili z nádrže srazit dolů. Jelikož nemohli najít žádný klacek, házeli na něj kameny. Až posléze zjistili, že je mrtvý. Smáli jsme se tomu ještě hodně dlouho, nakonec se tato příhoda objevila i v novinách.

Podél řeky Colorado

Po jedenácti dnech odpočinku začal Al opět běžet. Jak bylo jeho zvykem, vystřelil a tak vyhrál následující čtyři etapy. Opět se však zranil. Tentokrát to bylo koleno. Stalo se to při výstupu na jeden kopec v soutěsce Vail. Poté, co docházelo před starty etap k vášnivým diskusím kvůli jeho opětnému zapojení do běhu, to Al definitivně vzdal.

Někteří běžci z kategorie Competitive nemohli přenést přes srdce, že jim Al jako Journey běžec kradl slávu. Byla to samozřejmě pouze závist, neboť ať už Al, nebo jakýkoliv jiný běžec měl právo běžet celou etapu a tu i vyhrát, pokud na to měl. Podle nich bylo neférové, pokud by některý z Journey běžců vyhrál etapu. Podle nich Journey běžec nesměl proběhnout cílem dříve něž Competitive běžec. Navrhovali třeba, aby Journey běžci startovali později apod.

To vše nesla sebou dosti chaotická pravidla a organizace běhu. Všichni běžci startující v Competitive Division měli startovní číslo, které bylo černě vytištěno. Běžci, jako např. Celin, kteří běželi od začátku v kategorii Journey, obdrželi takzvané číslo „Stage-runner“. Toto číslo mělo barvu červenou. V kategorii „Stage-runner“ běželi však i běžci, kteří se k nám připojovali třeba pouze na jednu či několik etap. Většinou to byli známí ostatních běžců. K těmto běžcům pak přibývali ti, kteří z jakýchkoli důvodů jako např. já, nemohli běžet celý závod a z Competitive Division přešli do kategorie Journey. Tito běžci pak také měli obdržet červené číslo.

Takže Al se rozhodl už do dalších etap nenastupovat a začal se podílet na organizaci, zejména pak informacemi, které měly pomoci běžcům, protože jak se ukázalo během dosavadního průběhu závodu, to nějak nikdo neuměl či nezvládal.

Serge měl v etapě z Cisco do Fruta, během níž jsme vstoupili na půdu Colorada, jeden ze svých nejhorších dnů. Kdo ví, zda by doběhl včas do cíle. Každopádně ho dovezla poslední kilometry parta motorkářů z místního „Gold Wing Clubu“ na těžkých mašinách.

V Parachute se nepodařilo Michimu najít pro nás vhodné místo na spaní. Záchrana přišla ze zcela překvapivého místa. Uprostřed zkoušky místního ochotnického divadla se nabídl vedoucí tohoto souboru. Řek, který žil za druhé světové války ve Vídni a pak se odstěhoval, nám nabídl, že můžeme přespat v jeho domě. Nabídku jsme přijali s velkou radostí a ulehčením. Bohužel jsme zapomněli, že dalším dnem je sobota.

Každou sobotu byl totiž tzv. „Time trial start“. Znamenalo to, že v 500 startoval závodník, který celkově vedl, plus ti, kteří doběhli v předchozí etapě v rozmezí jedné hodiny daného časového limitu. Všichni ostatní v  sobotu startovali až jednu hodinu za vedoucím závodníkem. Jelikož jsem na to zapomněl, vstal jsme jako obvykle ve 330 a svou chybu zjistil, až když jsem viděl na startu jediného Darea. Aspoň měl na startu dva diváky, kteří ho vyprovodili do další etapy potleskem.

Několik dalších dnů jsme běželi podle toku Colorada. Pokud bychom nevěděli, že jak se tato řeka přibližuje k Pacifiku, je čím dál tím více regulována a znásilňována lidskou rukou až nakonec jí je zcela odepřeno se spojit s oceánem, pohlíželi bychom na ní asi úplně jinýma očima. To proto, že v těchto místech vypadala jako nějaká alpská horská řeka, nespoutaná a dravá.

V Newcastlu mě uprostřed města oslovil muž a dal se se mnou do řeči. Jak jsem záhy zjistil, byl to místní starosta.

V Glenwood Springs jsme měli možnost se podívat na největší množství horských pramenů na světě, nalézajících se na jednom místě. Část těchto vod je využívána pro naplnění obrovských koupališť, které jsme cestou a před cílem přebíhali po obloukových mostech. Sprchovat se vodou z těchto pramenů se můžete i v privátních klubech. Měli jsme to štěstí, že do jednoho z nich nám byl umožněn vstup. Jeho majitel byl z jižních Tyrol a byl upřímně rád, že zde narazil na Rakušany. Čekala nás koupaliště, bazény, sauna, masáže, studené nápoje a čerstvé ovoce všeho druhu. Prostě malý ráj na zemi.

Pomyslel jsem si, a určitě nejen já, že jeden odpočinkový den v tomto místě by nám velmi prospěl jak na těle, tak na duchu. Gleenwood Springs není znám jenom svými horskými prameny, ale je zde i pochován legendární westernový hrdina Doc Holiday.

Miloš Škorpil foto
Přeběh Ameriky díl 11. – Záležitost s chřestýšem

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví37
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice96
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků