logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Zakopaný pes úrovně českých (bílých) běžců

Zakopaný pes úrovně českých (bílých) běžců

Tahle úvaha bude hlavně o českých běžcích, ale záměrně jsem do názvu vložil slůvko bílých, protože jsem přesvědčen, že problém je širší a dotýká se tudíž celé bílé populace. Ten problém leží zejména v naší hlavě. Jak jinak? Protože všechno, co děláme, náš úspěch či neúspěch se formuje v našich hlavách. Možná je to frustrující, protože v tomto případě se nemůžeme vymlouvat, že to je tím, že prostě na ty Keňany, Etiopany či jiné běžce tmavší pleti nemáme, protože oni mají jinou stavbu těla, rodí se a žijí ve vyšších nadmořských výškách, mají jinou motivaci a blablabla…

Ano, tohle všechno samozřejmě mají, ale nás zase příroda připravila pro zvládání a překonávání životních nástrah jinak. Proč mohli vítězit Paavo Nurmi, Emil Zátopek, Ron Clark, Lase Viren, Alberto Salazar, Stefano Baldini a další bílí běžci v historii, a dneska všichni dostávají nakládačku jak na běžícím páse? Proč stejná dominanta neplatí i u žen?

Co Grete Waitz, Paula Radcliffe, ty nemusely či nemusí bojovat proti stejnému genetickému a geografickému znevýhodnění a přesto dokážou běžkyně černé pleti porážet? Proč u mužů je taková dominance běžců černé pleti a u žen nikoliv? Proč neplatí stejná dominance běžců černé pleti v bězích do kopců či horských maratonech? Vždyť přece ti kluci také běhají ve vysokých nadmořských výškách a jsou zvyklí běhat po cestách necestách, v tom určitě problém není. Určitě není ani v cenách, vždyť by se tu mohli uplatnit jiní, stejně jako běhy do vrchu i horské maratony běhají vesměs jiní bílí běžci než ti, co běhají maratony nebo na dráze.

Je to všechno v naší hlavě

Začnu od Adama, respektive od Emila Zátopka

Když vítězil Emil Zátopek, soupeřil hlavně s bílými běžci a tudíž neměl v hlavě, že tito běžci jsou nějak jinak – lépe geneticky vybaveni než on. Když je chtěl porazit, prostě makal v tréninku tak, jak to jen šlo. Makal na hranici svých fyzických možností a nepřemýšlel nad „hovadinami“, tedy tím, že ti borci, proti kterým nastupuje, mají třeba jiné – lepší podmínky k tréninku než on. Mají lepší vybavení, protože jejich země jednak podporuje sport, ale není v ní socialismus, kde musí být všichni stejní a mít se stejně „dobře“, tedy stejně špatně.

Po Zátopkovi přišli další, i když už tu byl Abebe Bikila

Po Emilovi Zátopkovi, i když už na olympiádě vyhrál Abebe Bikila, přišli další skvělí bílí běžci a i u nás, co třeba Václav Chudomel, Stanislav Petr, Vlastimil Zwiefelhofer, Vladimír Sýkora, Ivan Uvízl, Karel David, Lubomír Tesáček, Robert Štefko. Jasně, nedosahovali takových výsledků, myslím tím umístění jako Emil Zátopek, ale s evropskou a světovou špičkou mohli bojovat jako rovný s rovným. Nebylo to tím, že tu ještě nebyla taková nadvláda afrických běžců, ale tím, že oni měli jako vzory právě Nurmiho a Zátopka, tedy běžce stejné jako oni, a šli, respektive běželi v jejich stopách. Snažili se jim nejdříve vyrovnat a pak je překonat, a ono to šlo. A najednou to nejde. Někde se to zaseklo. Zaseklo se to v hlavách současných běžců, prostě už od chvíle, co začnou běhat, vidí všude na špici všech velkých světových závodů a klání jen černé běžce, a tím se jim v hlavě uhnízdí myšlenka: Na ty nikdo nemá. Prostě mám smůlu, že jsem se narodil bílý a že jsem se narodil tady a ne na nějaké náhorní plošině v Keni či Etiopii.

ŠANCE VYROVNAT SE A PORÁŽET ČERNÉ BĚŽCE TU JE, CHCE TO JEN VYHNAT ČERNÉHO MUŽE Z HLAVY

Je to jako s těmi botami, jídlem, životním prostředím, nemocemi… a vším, co nám do hlavy tepou media a „odborníci“na všechno. Tak se stane, že bílý běžec už před tím, než začne běhat, má v sobě zakódováno, že na ty černý nemá. Je to v podstatě jakoby dostal obrnu, proti té ale existuje očkování. V případě černých běžců v hlavě může zafungovat jen to, že jejich přítomnost budeme ignorovat, lépe řečeno, že si nebudeme vsugerovávat, že na ně prostě nemáme. Jen tak je můžeme začít porážet!

Zahrnováni stále novými informacemi, zahrnováni stále novými výsledky, kde se na čelních příčkách objevují jména jasně naznačující zemi zrození, zahrnováni stále novými obrázky z průběhu a cílů závodů, kde na prvních místech dobíhají stále stejní lehkonozí a jako tyčka hubení běžci, běžci tmavé pleti, se musí v hlavě každého adepta běhání, který se na to dívá, chtě nechtě usídlit myšlenka: Na ty prostě nikdo nemá a já nikdy mít nebudu. Od běhání jej to neodradí, ale hned od začátku bude jeho jediným cílem být tak dobrý, aby byl nejlepší u nás. Jakmile toho dosáhne, začne jako satelit objíždět – obíhat běžecké závody v České republice, případně na Slovensku. Bude zde vyhrávat a bude mu to bohužel stačit, protože v hlavě bude mít, že na ty kluky černý prostě nikdy mít nebude.

A to je největší blbost.

Nový Emil Zátopek se zrodí až tehdy, až se najde kluk zamilovaný do běhu, ochotný dát běhání všechno, který se nespokojí s tím, že bude nejlepším běžcem v České republice, v Evropě. Který se nebude snažit kopírovat žádné současné vzory, který s využitím současné techniky půjde svou cestou, nebude se ohlížet nalevo, napravo, který poběží za svým cílem krok za krokem a nebude se ohlížet na to, jak dlouho to bude trvat. Tohle samozřejmě nedokáže sám. Bude to chtít, aby měl štěstí na člověka, který ho povede, který mu řekne: „Bacha, začínáš lítat v povětří, raději zase přistaň zpátky na zemi“. Nebude ho vynášet do nebes, ale taky ho nebude srážet. Který bude mít trpělivost stále a znovu vysvětlovat, proč je potřeba dělat tohle a tamto, co se tím sleduje. Který bude stát jako nárazník mezi ním a vlčáky, kteří vycítí šanci na peníze a budou chtít toho kluka zblbnout a začnou mu před očima mávat obálkami a říkat, že ten jeho trenér je sice dobrej, ale oni jsou lepší a mají lepší kontakty a…

Proč to jde s holkama a ne s klukama?

S holkama to jde prostě proto, že i když mají svou hlavu, tak si nechají vysvětlit, použijete-li dobré argumenty, že cesta vede tudy a tudy, a pokud vidí výsledky, jdou po společně vytýčené cestě, chápou, že to musí být krok po krůčku. S klukama je ten problém, že jsou děsně „chytrý“ a dost brzo si myslí, že ten starej „debža“ je prostě moc opatrnej a určitě by to šlo udělat jinak, a udělají to po svém a nikomu to neřeknou. Pak samozřejmě, když se někde něco zvrtne, to hodí na toho starýho debžu, protože on měl přeci dopředu tušit, že oni si to udělají po svém a měl jim v tom zabránit. Prostě mezi „chlapama“ je to vždycky souboj generací, a dokud si nenabijeme ústa, tak jsme prostě nejchytřejší. Což samozřejmě nevadí, problém je v tom, že si to neumíme většinou přiznat!

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

3 z 5 hvězd dobré (14 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Pavel Grasgruber | 28. 11. 2011 10.54 hod. | 89.235.44.xx
Mimoto: V celé Evropě vyžírá běžecké talenty fotbal. V USA, Karibiku nebo Keni tomu tak není. Proto je tam k dispozici tak obrovské množství běžeckých talentů, které nenacházejí v jiných sportech využití.

Pavel Grasgruber | 28. 11. 2011 10.52 hod. | 89.235.44.xx
Čeští běžci nemají na to, aby konkurovali Afričanům na dlouhých tratích. A jen výjimečně se tak může dít na 800/1500 m. Máme totiž úplně jiný tělesný typ, který je vhodný pro krátké sprinty. Vzhledem k výjimečné výšce českých mužů a silné západoafrické konkurenci na 100/200 m je ale nejlepší tratí pro české běžce jednoznačně 400 m.

Michal Vítů | 12. 7. 2011 22.36 hod. | 46.135.3.x
Drahý Pavle, ani já úplně pokaždé s Milošem ve všem nesouhlasím, to je ostatně normální. Názor jest instituce svobodomyslná a právě i to je na těchto stránkách krásné. V tomto případě mu nicméně musím dát zapravdu. Nepochopil jste jeho myšlenku a dokonce ani můj komentář. Ale i to se občas stává. Tak tedy natvrdo: Nevadilo mi, že si myslíte něco jiného. Od toho diskuse ostatně je. Ani kdybyste ale měl půlku rychlejší než Jarmilka Kratochvílová, neopravňuje vás to k tomu, abyste kohokoliv shazoval velezkušenými, nicneřešícími ironickými poznámkami. S tímhle možná uspějete na trochu jiných stránkách, kde se schází takových koučů celá kopa. A právě s takovými odborníky jako jste vy se já tuze rád hádám. Lépe řečeno, do té doby, než zjistím, že to nemá význam. Což se mi naštěstí právě přihodilo. Howgh

fotoMiloš Škorpil: Pro Pavla a Michala. Ale pánové, nechtěli byste zkřížit své maratonky na kolbišti? Navrhuji pole s právě provedenou hlubokou orbou.

pavel | 12. 7. 2011 19.33 hod. | 89.103.75.xxx
pro Michala Vítů – opravdu bych asi neměl problém klusat s Vámi, 800m za 1:52(byť to není žádný super výkon) se moc klusat nedá a 6 let pod trenérem Burešem(pokud vám to jméno něco říká) + vlastní 15-ti letý trénink a atletická trenérská 1 na FTVS- trošku o problematice běhu něco vím a je to podle mě "trochu" složitější, než bylo nastíněno, hlava je důležitá ale bez těla to prostě nepůjde
P.S. – slovo nýmand jsem opravdu nepoužil

sam | 12. 7. 2011 13.10 hod. | 82.119.253.xx
Miloši, myslím, že ten pohled je přeci jen trochu zjednodušený. Omezit problém výkonnosti a výsledků na to, jestli mají bílí psychický blok, nemá podle mě reálný základ. Toto může být snad jen jedna kostička v mozaice, která však vyplývá z důležitějších faktů.
Pro ty černé kluky dnes vede cesta k jakémusi lepšímu či horšímu živobytí právě přes běh a v disciplinách, kde vidí, že mají šanci a kde jsou peníze. Prostě to s fyzickými dispozicemi, nezměrnou dřinou a jako jedinou možností vybřednout z bídy zkouší velká kvanta kluků i holek. Kluků asi více i vzhledem k postavení kluků v africké společnosti. Pak se není co divit, že z nich vyrůstá celá "armáda" běžců různé výkonnosti od absolutní špičky po řekněme jen průměrné běžce, ale na naše poměry stále moc dobré. Ti všichni se nějak pomocí svých manažerů živí a uživí a rozhodně i při jasném vykořisťování některých svými manažery se dostanou výš, než pokud by zůstali ve své vesnici v Africe.
Není možné srovnávat dobu Zátopka a Nurmiho se současností. Prostě dnes běhají mraky afrických běžců na kvantech běhů, které mají nějaké Prize Money. Nevím o tom, že by toto existovalo v době před 50 lety.
Když už mluvíš o tom, že u ženských není nadvláda černých tak velká, je to myslím i tím, že právě v afrických zemích je postavení ženy o hodně jiné, než v Evropě nebo USA. Proto se odtud nedostane k pořádnému tréninku tolik holek, jako kluků. A jistě si je možné všimnout opět jasného ekonomického motivu. Proč myslíš, že je tolik dobrých běžkyň ze zemí bývalého Sovětského svazu (tedy odhlédneme li od určité oblíbenosti podpůrných prostředků v těchto zemích) ?
Tedy lapidárně řečeno, bílí mají obecně mnohem více možností si postavit kariéru a zajistit živobytí jiným způsobem než během. U mnoha Afričanů je to jediná cesta z bídy.

fotoMiloš Škorpil: Same, dík za tvůj komentář. Souhlasím s tebou, že problém je širší. Ten který jsem nastínil, jsem nastínil schválně, i vzhledem k tomu, co píšeš o běžcích z bývalých Sovětských republik – motivace našich běžců, případně běžců z rozvinutých zemí je úplně jinde. Mě v tomto zamyšlení šlo spíš o to, aby si uvědomili, že je to v jejich hlavě a to bez ohledu, kdo nebo co proti nim stojí. Ty černé běžce jsem zvolil spíš jako zkratku, protože celé je to samozřejmě na tlustou knihu.

Michal Vítů | 10. 7. 2011 22.22 hod. | 46.135.100.xx
Víš co, Pavle, jakkoliv ti neupírám právo na vlastní názor, mám pro tebe takový malý návrh. Nejdříve si vygúgluj, co je ten nýmand Škorpil vlastně zač. Určitě tam najdeš i zlomek z jeho výkonů. Pak ti dojde, že právě on má nejenom právo něco takového napsat, ale pokud se nad tím doopravdy hluboce zamyslíš, přijdeš na to, že dokonce může i mít pravdu! Jestli něco dokáže vrátit český běh/sport vzhůru, rozhodně je to změna myšlení. Zamysleme se nad tím... A ještě soukromý tip na závěr: Přijď se s námi vyklusnout třeba na nějaké horské soustředění.

pavel | 10. 7. 2011 20.54 hod. | 89.103.75.xxx
opravdu velmi originální pohled na tuto problematiku, od někoho kdo propaguje volné klusání v jakékoli podobě, běžečtí trenéři v ČR jistě blednou závistí, že na to nepřišli – vždyť je to tak "jednoduché" :)))

fotoMiloš Škorpil: Pavle, co říci k tvému – mému hodnocení? Snad jen vytrvej a čiň tak dlouho, třeba se jednou dočkáš, že pochopíš :)

Libor | 6. 7. 2011 12.23 hod. | 85.162.199.xx
Já tvrdím,že černí atleti výhodu přece jenom mají. A to v tom,že běhají popř. chodí mnoho generací až do současné doby. Bílí v tom mají několik generací výluku (bohužel antické ideály byly poměrně brzy a na dlouhou dobu odvrženy) – stačí se podívat na dnešní dorost – pomalu působí jako fyzicky postižení. A tento fyzický základ bohužel rozhoduje o výsledcích.
To co je možné ovlivnit tréninkem je poměrně málo a rozvíjet a vymýšlet nové je dost těžké.
A tak se není co divit manažerům atletů z Evropy,že si vyberou za levný peníz kupu afričanů a s nimi uzavřou smlouvu, na kterou by bílí nepřistoupili a na ně aplikují nejnovější poznatky co se tréninku týká.
Afričanů je mnohem více než evropanů a tak evropané na běhu vydělávají jako manažeři atletů – je to pohodlné a jisté.
Současné vrcholné soutěže jsou spíše cirkusovým představením, než sportem a bude to tak, dokud někdo nepřijde na něco průlomového v oblasti fyzické přípravy, čím by se tento handicap srovnal – nebo když po pár generacích Afričané také zdegenerují vlivem západního stylu života – ale tomu moc nevěřím.

fotoMiloš Škorpil: Libore, to, očem píšešje je samozřejmě také jeden zdůvodů, ale má prapříčinu už v tom prvotním, že jen vidíme na startu černou barvu, stahujeme ocasy a vyklízíme pozice :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví34
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice92
Více času na sebe9
Více času na rodinu4
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou29

kde se diskutuje

  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : Ahoj všem K tomu mrazu, dnes ráno jsem si dal svých obvyklých 4,75km kolem Labe a bylo to bezva, od…»
  • Jak je to tedy s tím hladem, aneb Intermittent Fasting. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Jesliže vycházím z "nejím, když nemám hlad" a doplním k tomu "jím, když mám…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Díky za článek,jak napadl sníh,tak jsem řešil jak běhat na lyžích a bez nich. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků