Jubilejní 10. Zermatt Marathon s přívlastkem ULTRA
Když na startu loňského 9. ročníku Zermatt Marathonu pořadatel oznámil, že k jubilejnímu 10. ročníku bude vypsán i závod na téměř 46 km s cílem na Gornergrat v nadmořské výšce 3089 m, ihned jsem si řekl „Jdu do toho!" Chtělo to jen maličkost, nepropásnout včasnou registraci, protože této výsady se mohlo zúčastnit pouze 500 přihlášených. A to na principu kdo dřív přijde, ten dřív mele, nebo spíše kdo se dřív přihlásí a zaplatí, ten poběží. Což se mi z kraje roku povedlo.
Do Zermattu jsem letos jel již potřetí a jako předešlé roky tak i letos jsem to pojal jako malou rodinnou dovolenou. S manželkou a nejmladší dcerou odjíždíme ve čtvrtek 7. července a po ujetých tisíci kilometrech dorážíme v podvečer do malebného městečka Grächen, kde jsme i letos ubytováni v pensionu Astoria.
Grächen nás přivítal krásnou duhou.
Páteční dopoledne věnujeme krátké prohlídce St. Niklaus a vyzvednutí startovního čísla ve zdejším expu. U firmy Crespo si vyzvedávám objednané zboží a do oka nám tu padne i dětské body. No a jako novopečení babička a dědeček neodoláme a naší tříměsíční vnučce kupujeme její první běžecký dres.:-)
Že to ale naší Natálce sluší.
Odpoledne následuje už jen malá procházka v okolí Grächenu, občerstvení v restauraci Zum See a večer brzy na kutě.
Sobotní probuzení bylo jak ve zlém snu, celý předchozí týden u nás doma vládla nějaká viróza a já po celou dobu zdárně odolával, ale co čert nechtěl, v den závodu mě bolí v krku a můj nos zrovna k dýchání neslouží, jak je ucpaný. Ale teď to rozhodně nezabalím! Blíží se čas startu a tak mě manželka odváží dolů do St. Niklaus. Odevzdávám věci, prohodím pár slov se skupinkou ostatních běžců z Čech, letos nás tu je celkem 36, a pomalu se přesouvám na start.
Na startu se to pomalu zaplňuje.
Na cestu nám ještě pěkně zatroubí.
V 8:25 hodin zazní výstřel a dav běžců, toužících po sebeuspokojení během, se vydává vstříc alpským velikánům.
Pětisethlavý dav je vypuštěn.
I přes ranní potíže, které vykazoval můj krk a nos, se mi běží celkem v pohodě a ukrajuji kilometr po kilometru. Jen si občas říkám, kdy nás asi předběhnou top běžci, kteří na maratonskou trať startují před devátou hodinou a ostatní běžci, kterých je letos kolem tisícovky, startují přesně v 9:00. Ten okamžik nastává kolem 13. kilometru, kdy nás míjí první malá skupinka v tempu, o kterém se nám může jen zdát. Ale ani to jim nezabrání v tom, aby nám odpověděli na povzbuzování obvyklým BRAVO, zvednutým palcem a také se dočkám rychlého poplácání po zádech.
Kolem 13. km se kolem přehnali ti nejlepší na maratonské trati.
Zermattem probíháme úzkou uličkou vytvořenou diváky, kteří dokážou vytvořit skvělou atmosféru. Tady také máme za sebou půlmaraton a teprve za městem začíná opravdové stoupání, které trvá až na 30. km.
Do 30. km nám zbývá posledních pár metrů stoupání.
Tam začíná mírnější úsek, který kopíruje vrstevnici, a máte možnost nabrat síly před nejtěžším úsekem, pokud tedy ještě nějaké v sobě najdete. Jsme tu také už ve výšce 2200 m.n.m. a musím přiznat, že díky začínající viróze se mi nedýchá zrovna nejlépe, ale musí se bojovat!
Rychlé vzájemné focení s německým kolegou.
Dnes nám také přeje počasí, i když chvílemi svítí sluníčko, tak není žádné vedro. Naopak teplota je příjemně běžecká, ale postupně se honí mraky a zakrývají vrcholky okolních velikánů a o tom, že by vykoukl Matterhorn, se nám může jenom zdát. To štěstí jsem měl při loňském ročníku.
U hotelu Riffelalp začíná nejtěžší část, od 39. km prudce stoupáme. Pro maratonce je vysvobození zhruba na 41,5 km, kde je organizátoři posílají doleva a těch posledních pár metrů do cíle na Riffelbergu to mají už jen z kopce. A nás ultramaratonce čekají další čtyři kilometry stoupání v horském terénu.
Ukazuje ta cedule Gornergrat správně?
Že by schody do nebe? Ne, teprve na 44,5 km!
A už ho máme na dohled, Gornergrat, náš dnešní cíl!
V tomto úseku také překonáváme magickou hranici tří tisíc metrů nad mořem, pro mě to byl zvláštní okamžik, který se už asi nebude opakovat, protože zatím nevím o žádném jiném běžeckém závodě, který by tuto hranici překonal a další ročníky Zermattu jsou už opět pouze maratony s cílem ve dvou a půl tisíci metrech.
Cílovou bránou ve výšce 3089 m.n.m. probíhám po zdolaných 45595 metrech a překonaných 2458 výškových metrech s nádherným pocitem štěstí, spokojenosti a vědomím, že jsem během jednoho měsíce zdolal tři náročné horské maratony – 11.6. LGT Alpin Marathon – 2.7. Brixen Dolomiten Marathon a teď týden nato Ultra Zermatt Marathon. Byla to zkouška, zda se to dá zvládnout a jak bude reagovat organismus. Do Zermattu jsem odjížděl s tím, že si ten závod chci především užít a to se na 100% povedlo a čas, který byl 6:03 hodiny, nebyl zas tak důležitý. Někteří možná řeknou nic moc, ale když se na to dívám zpětně, tak pro mě to byl po tom všem výborný výkon.
V cíli nám na krk pověsili zaslouženou medaili …
… předali finišer triko.
Tento graf převýšení se objevil po stažení z Garminů:-)
Teď už jenom zbývalo sednout na vláček a nechat se svézt o dvě stanice níž, na Riffelberg, kde byl cíl maratonu, uskladněny naše věci a celé zázemí se šatnami a sprchami. Teplá sprcha byl doslova balzám. Ke konci dnešní anabáze už zbývá jen dojet zpět do Grächenu a pořádně si odpočinout před nedělním výletem.
V neděli jsme si s rodinou vyjeli vláčkem na Riffelberg a pěšky vyšli nahoru na Gornergrat a odtud přes Grünsee a Findeln zpět do Zermattu. Byl to krásný téměř dvacetikilometrový výlet, z kterého je tu ještě pár fotografií.
Riffelberg, cíl maratonu.
Jak stoupáte, tak máte zdejší čtyřtisícovky jak na dlani.
Jezero Riffelsee, to je to místo, kde se za jasného počasí zrcadlí Matterhorn a najdete ho snad na všech pohlednicích.
Zcela vpravo Klein Matterhorn 3883 m, vlevo od něj Breithorn 4164 m s ledovci Breithorngletscher a Schwärzegletscher.
Gornergrat, tady zbývalo posledních pár metrů do cílové brány, která stojí ještě vlevo.
Vlevo zdejší největší ledovec Gornergletscher, vlevo na něj navazuje Grenzgletscher a mezi nimi jsou vrcholky Nordend 4609 m, Dufourspitze 4634 m a vpravo v oblacích Liskamm 4527 m.
Mezi kopulemi Gornergratu se schovává Matterhorn 4478 m. Úžasné místo, kde máte jednu čtyřtisícovku vedle druhé.
Jsem rád, že jsem tu s osobou mně nejmilejší, už 24 let je mojí manželkou:-)
Vložit komentář
No Martine co dodat? Snad jenom, tak ať ti to stále tak dobře běhá. Jo a prej se chystá maraton na Mount Everest. Poběžíš ?? :-)
Výborný, Martine, zdravím. Mám sto chutí dát si pořádnej KOPEC.
Martine, nejdrive gratuluji k vykonu a urcite i neskutecnemu zazitku! Muj bracha se letos zucastnil take a z jeho vypraveni jsem vytusila, ze se mu podarilo opet o pekny kus posunout vlastni limity. A opravdu krasne fotky!
