logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem začal běhat – o běhání jsem uvažoval mockrát, až…

Jak jsem začal běhat – o běhání jsem uvažoval mockrát, až…

Ačkoliv jsem se narodil v matičce Praze, dětství jsem prožil v malé vesničce na Chebsku. Do školy jsem dojížděl do Chebu, ale jako dojíždějící autobusem jsem na zájmové kroužky nebo sport po škole neměl šanci. Naopak jsem po škole musel pomáhat v domě i zemědělském kolektivním hospodářství nebojím se říci až na hranu dětské práce. Z toho a také z pohybu v přírodě ale asi pramenila i moje dobrá fyzička, ale veliká sportovní nešikovnost.

Přesto mne sport upoutal, a ač ne moc úspěšně, jsem sportovat v 18 ti letech začal, a to fotbalem. Vojna mi fyzičku spíše upevnila a po vojně jsem pokračoval ve fotbalové kariéře na okresní úrovni. Fotbal jsem provozoval jako registrovaný v nejnižší soutěži a až do 56 let. Po ukončení této skvostné, spíše však funkcionářské, kariéry mi jednak chyběl pohyb a také jsem stále přibíral kila. Nepravidelná horská turistika (několikrát do roka) i časté poměrně dlouhé cyklistické túry však tento vývoj nezvrátily. A také se po snížení pohybu začaly ozývat opotřebené klouby, zejména kyčle a kolena, a to tak intenzivně, že jsem již najisto počítal, jak to často u fotbalistů bývá, s operativní léčbou.

O běhání po skončení s fotbalem jsem několikrát uvažoval, ale nevěřil jsem, že by to moje klouby zvládly. Pak se mi náhodou dostala do ruky malá knížečka „Jak zvládnout maraton za 100 dnů" od Miloše Škorpila a dle ní jsem si zkusil Cooperův test, tedy běh na 12 minut. Ten jsem znal, protože jako fotbalový funkcionář a i trenér mládeže jsem jej používal. Tak jsem si ho střihnul bez jakékoliv přípravy a on mi vyšel 2.450 metrů, tedy dle knihy jsem na úrovni sporťáka, a to ještě nebyl zohledněn můj věk – 59 let. To mne upoutalo a dle této knížky jsem začal koncem dubna 2010, tedy ve svých 59 letech, běžecké tréninky s cílem vydržet, dokud to zvládnu.

Další náhodou jsem se dozvěděl o prvním ročníku Poutního maratonu v červnu 2010, který v Chebu pořádala Běžecká škola spolu s Farní charitou, a tak jsem pojal odvážnou myšlenku se zúčastnit, pokud se dokážu připravit ve zbývajících necelých dvou měsících. Příprava nebyla plynulá – přišly problémy s lýtkem a i jiné části mého již opotřebeného těla se občas bránily. K mému překvapení však kolena a kyčle naopak nejen že nebolela, ale naopak bolesti ustávaly a asi u mne platilo, že „klouby se musejí promazávat pohybem“, a já to kromě pohybu i nadále podepírám výživou GS CONDRO Complet. Také jsem již v tomto období byl pilným čtenářem Běžecké školy.cz a získával první informace z běžeckého prostředí. V této chvíli musí konstatovat, že nebýt internetu a běžeckých stránek, nebyl bych jako běžec (jak domýšlivé!) tam, kde jsem, a to platí jistě nejen pro mne.

Jak se blížil termín Poutního maratonu, tak jsem nabýval pochybnosti o rozumnosti mé účasti. Ale drzost s mírnou odvahou jsem našel, a tak jsem se setkal se žáky a ředitelem Běžecké školy.cz na bezvadné akci. Nešlo o klasický závod, ale spíše o jednodenní běžecký festival, a to ještě s cílem pomáhat druhým za účasti duchovních. Bylo to úžasné a nejvíce mne upoutala otevřenost až rodinná atmosféra mezi běžci, a vlastně jsem se vůbec necítil nováčkem a běžeckým embryem. Vlastní běh z Chebu na Loretu a pak do Waldsassenu v délce půlmaratonu jsem zvládnul s vypětím všech sil, ale byl jsem lapen.

Poutní maraton mi dodal chuti do dalšího tréninku, a dodal mi sebedůvěru se přihlásit na první regulérní závod – Stokholmský půlmaraton v září. Ten jsem zvládl za 2:01, pak následoval ještě domácí půlmaraton Cheb – Waldsassen a rok jsem zakončil běžeckou 21 hodinovkou ve Františkových Lázních. V zimě jsem stejně jako před běžeckou érou absolvoval několik závodů na běžkách klasickým stylem, ale již od ledna jsem své úsilí směroval na svůj první maraton v květnu v Praze.

Miloš Škorpil mi připravil tréninkový plán a já jej začal odkrajovat.V rámci přípravy jsem odběhl v Praze Hervis ½ maraton v osobáku 1:49 a svůj první maraton ve svých 60ti letech jsem 8. května v Praze zvládl za 3:57. Rozběhnuto jsem to měl na 3:45, ale nevydržel jsem tempo a možná malá omluva může být i slušné horko, a také doporučení lékaře nejít k hranici maximální tepové frekvence z důvodu vysokého tlaku. Tento mi zjistil při preventivní prohlídce před účastí na PIM a původně dokonce váhal, zda mi účast schválí.

Tak se domýšlivě dnes již považuji za běžce a mám přes svůj věk 60ti let své cíle a Miloš mi prognózuje, že se mohu ještě 4 roky zlepšovat. Mrzí mne, že jsem nezačal běhat dříve, třeba ve čtyřiceti, ale i tak mne běhání a lidi kolem něj omladili, okysličili a snad i spravili klouby a kolena, a tak si to užívám a budu užívat.

Vladimír Němec foto
  • přečteno: 11830/11593×, 3 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (16 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Míra Klail | 20. 11. 2011 19.07 hod. | 83.35.164.xx
Tak to mne dostalo!!! Já běžel svůj první maraton letos ve dvaapadesáti (4:39) v květnu v Praze. Myslel jsem si, že v tomto věku už může začínat jenom blázen jako já a ejhle jsou i větší! Já to běžel, abych splnil slib, daný v mladické ještě nerozvážnosti před více než 20 lety svému staršímu bráškovi, který mne tehdy lákal běžet s ním (běžel svůj asi pátý maraton). No a já tehdy pronesl, že s ním poběžím, až poběží svůj stý maraton. No a letošní PIM byl jeho stý, tak jsem musel, že?! A jeho syn běžel svůj desátý, tak jsme to měli dohromady 111 maratonů. Díky tomu, že jsem se snažil na PIM řádně připravit (i když mi měsíc před závodem ustřelily plotny jsem to nakonec jakž takž zvládl a uběhl to celé), běh mne řádně polapil a už se chystám na reprízu na jaře tady u nás v Barceloně, kde žijeme. A bráška se synovcem přiletí taky. No a mezitím jsem zaběhl několik desítek a půlmaratonů. Příští běžím tuto neděli v Tarragoně.
Jinak tyto stránky sleduji téměř rok a mnoho mi pomohly v přípravě. Díky za to všem přispěvatelům ale Milošovi zvlášť!!!
Tak možná v Praze na příštím PIMu?!
Z Katalánska zdraví Míra Klail, stále ještě začátečník

Erik | 10. 8. 2011 13.38 hod. | 195.39.44.xxx
První maraton v 60-ti letech za 3:57? To jsi borec a posílám velkou gratulaci. Taky bych se chtěl příští rok postavit na jeho start a dát ho pod 4 hodiny. Ale nevím, jestli to není jen pouhý sen. A to jsem o 23 let m ladší než Ty...

Danča | 10. 8. 2011 7.17 hod. | 90.176.137.xxx
I já jsem našla cestu k běhu a k běžecké škole.Rozhodně toho nelituju.Na některých akcích,které jsi jmenoval jsme se potkali a doufám,že budem potkávat i na dále.Už teť se těšim na Františko lázeňskou 22.To jsou akce,které mám ráda a právě pro ty, stojí za to se sebou něco dělat.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Dobrý den jak je na tom hodina fitboxu prosím ? děkuji »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků