logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Hledání a nalézání

Hledání a nalézání

Už pár měsíců mi v hlavě leží představa vlastního blogu. Píšu toho spoustu o běhání, ale většinou jsou to témata, která si někdo objedná, nebo jsou předem daná. Málo kdy je tam prostor napsat skutečně to, co cítím, co prožívám, na co se chystám. Takže proto začínám psát tento blog.

Tak tohle jsem napsal 5. srpna 2007 a 6. srpna to vydal jako svůj první článek na svém blogu na iDnes. Dá se říci, a to zcela bez nadsázky, že to byl počátek vzniku Běžecké školy, která vlastně také zprvu vznikla jako můj blog. Také jsem si myslel, že zde budu psát tak jednou, maximálně dvakrát za týden. Pak mě ale kvůli článkům, co jsem psal o Parapleti, na iDnes vyhodili z první stránky – a tím pádem se jen málo kdo dozvěděl, že jsem něco nového napsal. Tak začaly přibývat články na Běžecké škole a bylo jich čím dál tím víc, až z toho vznikl nový svět pro spoustu lidí stejného smýšlení, kteří měli pocit, že jsou nějací divní, zatímco ti ostatní jsou normální. Takže na počátku všeho byla pořádná buřina (to mi připomíná potopu světa), pak vyhazov (že by vyhnání z ráje?) a teď je z toho Běžecká škola (návrat do ráje).

Proč zrovna první téma je hledání a nalézání? Bůh ví a ten mě doprovází všude, snad proto mi někdo přidělil nálepku „pámbíčkář“, no když myslí:). Přitom Bůh, jak víme, je ve všem, akorát si to raději nechceme přiznat, abychom si snad s Ním taky nezadali. Ale když je nám ouvej, jak rychle si na něj vzpomeneme a vysíláme k němu své prosby!

Takže když na mě za plotem zaštěká pes, kterému vadí, že běžím a on je od života oddělen plotem, tak mu řeknu aspoň: „Dobrý den,“ to kdybych se náhodou stal v příštím životě psem, tak abych měl tam nahoře plus, že jsem se ke psům dobře choval a udělali ze mě nějaké psisko, které s lidmi vychází v dobrém a na nějž vždycky páníček nebo panička nemusí křičet: „Fuj“ vždycky, když se vrhá za probíhajícím běžcem.

Je fakt, že ten pes, který za mnou běží, mi nikdy nevadí, ale to „fuj“ si beru osobně. Copak já jsem nějaký FUJ?!

Převážnou část letošního roku jsem se hledal. Ne že bych se někam ztratil, nebo zaběhl. I když teda, no. Zaběhl jsem se mockrát, ale vždycky jsem se po kratší či delší době na nějakém známém místě našel. To ale není to, oč mi zrovna nyní jde či běží.

Hledal jsem totiž sám sebe. A uznáte sami, to je pěkná fuška. Nakonec jsem se našel v jedné pěkné bouřce. To bylo tak. Vyběhl jsem si nejdříve z Českých Žlebů přes Haidmühle a Nové údolí do Stožce, kde spolupořádám v sobotu 11. srpna 3. ročník běhu Zlatá stezka, abych naposledy překontroloval, jak vypadá trať.

Obhlídku jsem dokončil okolo čtvrté odpoledne. Dal s Honzou Tuláčkem, který byl se mnou, pozdní oběd a pak se vydal jen tak se spacákem za pasem do německé části Šumavy. Že tam někde složím v noci kosti. V osm večer jsem došel na kopec Haidel, tam vylezl na rozhlednu a koukám, od Čech se valí pěkná bouřka. Povídám si, že s nocováním pod širákem to vypadá nějako blbě a začal to mastit na Nové údolí. Říkal jsem si, že možná najdu nějaké místo, kde bych se mohl složit. Bohužel tma postupovala rychle a v ní se něco těžko hledá. V devět se začalo blýskat. V půl desátý lehla nad krajem černá tma. Vyndal jsem čelovku, že si posvítím na cestu. Byla jaksi bez života. Vysvítila se do ledvinky, mrcha. Ještě, že ji dobře zastaly blesky.

V deset jsem dorazil již za přispění deště ke hranicím v Novém údolí. Bouřka byla všude nade mnou. Vítr ohýbal stromy. Prostě ideální čas být sám v lese. Tímhle nádherným přírodním dramatem jsem se procházel dvě hodiny. Všechny chmury a tíživé myšlenky, které mi ležely v hlavě posledních několik měsíců, jakoby spálily blesky a rozehnal vítr.

O půlnoci uléhám v autě. Ráno mě čeká čistá hlava, čisté nebe. Jen dole v údolí se ještě válí mlha. Stačí však první sluneční paprsky a i mlha je pryč.

Tomu se říká začít nový život…

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

TakyPanicka | 14. 8. 2011 20.08 hod. | 84.208.207.xxx
Neberte si, prosim, slovo FUJ osobne, je to pouze vseobecny povel, kterym se nehodnoti objekt (v tomto pripade Vy), ale psovi se zakazuje konkretni cinnost.

fotoMiloš Škorpil: Neboj, já to chápu a osobně si to neberu, napsal jsem to takto hlavně pro odlehčení vztahu mezi běžci a pejskaři.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků