logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem začínal s během aneb od baseballu k maratonu

Jak jsem začínal s během aneb od baseballu k maratonu

Moje cesta k běhu nebyla jednoznačná. Nenarodil jsem se s maratonkami na nohou a ani mi u kolíbky nestál Haile Gebrselassie. Spíše jsem k němu postupně dospěl. Ale pěkně popořádku…

Počátky mého běhání, tedy běhu na čas, sahají na školní hřiště gymnázia. V rámci povinné výuky jsme absolvovali běhy na místním 200 m oválu od šedesátky do „dvanáctiminutovky" „na známky“. A jednou jsem se dokonce nominoval za naši třídu na školní přebory na trať 1000 m. Doběhl jsem předposlední. Tenkrát mě běh moc nebral. Na hodinách tělocviku byl běh „něco“, co nás zdržovalo od hraní fotbalu.

Ve stejné době, při gymnasijních studiích, jsem se ale považoval za aktivního sportovce. Hrál jsem totiž „závodně" baseball. Ano, taková ta hra s míčkem, pálkou a rukavicemi, která se odehrává na pro našince divném hřišti tvaru čtvrtkruhové výseče. Na trénincích se kromě házení, chytání a odpalování i běhalo. Byly to většinou krátké sprinty, rovinky a základy atletické abecedy. Nejblíže běhu byly asi sobotní tréninky přes zimu ve formě výběhů do okolních modřanských lesů.

To jsem ale pořád o žádném běhu neuvažoval. Hrál jsem přece baseball. A pak se to stalo. Dovršil jsem zrovna 18 let a následnou zimní přípravu na další baseballovou sezónu jsem absolvoval s naším extraligovým A týmem. Trénovali jsme v nafukovačce na Strahově, která má 200 m ovál s klopenými zatáčkami a na povel nás měl „nezapomenutelný" trenér na atletickou přípravu. Říct, že nám dával do těla, jen velmi mírně vystihuje, co se na trénincích dělo. Zmíním jednu tréninkovou dávku, která se mi vryla do paměti nesmazatelně, tzv. „burn road“. Spočívala v postupném prodlužování sprintu a krácení pauzy podle vzorce: čtvrt kola naplno – zbytek doklusat, půl kola naplno – doklusat, tři čtvrtě naplno – doklusat a nakonec dvě kola naplno (400m). Po doběhnutí posledního kola jsem se svalil na dráhu a upadal do krátkodobých mrákot z nedostatku kyslíku. Na to se dá těžko zapomenout. Ale nejlepší na tom bylo, že mě to bavilo. Asi to bylo i tím, že jsem mohl trénovat s naší „elitou“, ale prostě jsem v tom běhání rychlých rovinek a podobných skopičin nalezl zalíbení a aniž bych to tenkrát tušil, byl jsem pomalu lapán během.

Ve dvaceti jsem s baseballem skončil, hlavně kvůli studiu na ČVUT a asi po roce se dostavil tzv. přibývající efekt, kdy aktivní sportovec už není tak aktivní, ale jí furt stejně a najednou jsem měl 95 kg. No když jsem zjistil, že mi to tak úplně nevyhovuje, tak jsem s tím začal něco dělat. A úplně nejjednodušší věc byla jít ven si zaběhat do blízkého lesoparku Kamýk. Teda ze začátku to bylo spíš: doběhnu támhle k tomu stromu a pak kus půjdu, ale asi po dvou měsících už jsem dal celé 2 km kolo v kuse a pak jsem začal trochu zrychlovat a prodlužovat vzdálenost do nedaleké Modřanské rokle, a to už mohlo být i 5 km.

No a pak jsem se někdy v srpnu roku 2006 dočetl, že se poběží v Praze 10 km závod. Do startu zbývalo 5 týdnů a já se rozhodl, že do toho jdu. Desítku jsem dal těsně pod 50 min se skvělým pocitem, a to už jsem byl definitivně ztracen. A jak se říká, s jídlem roste chuť. Absolvoval jsem ještě pár dalších ročníků PIM desítky, než jsem dospěl k rozhodnutí, že chci dát maraton. To bylo někdy ke konci května 2009. Jeden PIM se právě odběhl a já jsem si dal rok na to, abych natrénoval na ten další. Bylo mi ale jasné, že budu potřebovat pomoc. A tak jsem se dostal k Milošovi a k běžecké škole.

Závěrem už snad jen, že se plán povedl, PIM 2010 jsem dal a po něm na podzim i Amsterodam maraton. Mimo to jsem zaběhl řádku dalších větších či menších závodů a jsem již úplně lapen během.

Filip Kessler foto
  • přečteno: 7821/7713×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (7 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Jak jsem začal – začala běhat

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví37
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice96
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků