logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Působí tiše a nenápadně…

Působí tiše a nenápadně…

Působí tiše a nenápadně. Kdo? No přece naši společníci, partneři, kamarádi, spřízněné duše, někdy ale také fackovací panáci a všechny ty drahocenné osoby, které si s námi ví rady, když potřebujeme podpořit, pochválit, povzbudit, nakopnout, vytočit… abychom, pokud chceme, se ve své radosti z běhu a sportu posouvali dále. Je to dar, když je máme ve své blízkosti. A mnohdy jich je hodně, jen je škoda, že se o nich tolik neví.

Do odletu na velehorskou expedici „Čo Oju 8201m z dobré vůle“ zbývají tři týdny a vše se nezadržitelně blíží. Pomalu mě chytá cestovní horečka. Radost se střídá s nervozitou. Je to vlastně podivná směsice pocitů, která jde jen těžko popsat. Čumím na sebe do zrcadla a divím se: „Ty bláho, já to asi dokázala. Já fakt jedu!“ Za sebou mám nejtěžší fázi tréninku. Poslední dva týdny jsem se nemohla podívat ani na běžecké boty, ani na turistické boty, ani na jízdní kolo a helmu… a dá se říct, že nejvíce to schytal můj tichý společník, partner Kuba (rozuměj Houska, Housin). A tak mne samotnou zajímá, jak mou přípravu poslední rok prožíval a jaké to je, když někomu v tak těžkém projektu pomáháte…

Kubo, můžu ti položit pár otázek?

A jéjej, povídej…:-)

Jak jsi celý ten rok přípravy se mnou prožíval? A přineslo to něco i tobě?

No, zhubl jsem s tebou 10 kilo.:-) …Ale jo, to víš, že mi to dalo hodně. Někdy to bylo jednoduché, hezké, ale i pořádně těžké. Jenže já si vždycky takovou sportovně založenou ženskou přál, takže si asi nemám na co stěžovat. Ale vždy to jednoduchý nebylo. Příprava je hodně těžká a náročná a tak chápu, že se ti střídaly nálady, měla jsi hodně dotazů a pochybností a mnohdy jsi tápala a hledala správnou cestu. Jen jsem se v tom musel trochu najít i já sám. Zatímco jsem se potřeboval cítit jako partner, ty jsi potřebovala spíše kouče nebo trenéra, a to jsem neuměl. Ale myslím, že jsme to nakonec zvládli a jednou na to budeme vzpomínat, pokud si zase něco nevymyslíš.:-)

Trénovala jsem pilně? Co mi šlo snadně a co mne nejvíce trápilo? Co by jsi na celé té akci vypíchnul?

Nevím, asi nic. Jsi silná jako býk, pilná, vytrvalá a důsledná a do všeho jdeš po hlavě… Moc se mi líbí, že jsi zůstala ženskou. A velmi si vážím toho, že při tom všem jsi lidská a myslíš na ostatní.

Nejhezčí, nejhorší a nejvtipnější okamžik?

O nejhezčím se zde rozepisovat nebudu, ale vlastně je to jakákoli společná chvilka v horách. Na nejhorší si pamatuji přesně, a to když jsi mě nemohla najít na Pražském maratonu na předávce a pak si přiběhla úplně zoufalá a přede všemi jsi mě ne zrovna hezky oslovila. V životě jsem neběžel deset kilometrů tak naštvanej.:-) Nejvtipnějším okamžikem pro mne byl tvůj nevěřící pohled, když sis po expedici na Aconcaguu jela celá nadšená odpočinout do Buchupuera – mořského letoviska v Chile – a našla si tam jen polorozpadlou vesnici, černou pláž a studený oceán.:-)

Jaké to je pustit partnerku na tak náročnou akci?

Kdysi to byl takový tvůj vzdálený sen. Dnes je reálný. Závidím ti to, ale taky ti to moc přeji a jsem rád, že jsem tě mohl podporovat a být u toho. Teď už si jen přeji, ať se v pořádku vrátíš a když bůh dá, tak se třeba koukneš i na vrchol.

Co bude podle tebe nejdůležitější?

Rozvážnost, přísun energie a zdravý rozum za všech okolností. Člověk se musí umět vrátit. Musí si dát pozor… aby neudělal chybu, aby neudělal krok stranou, aby se napil tekutin – i když se mu nebude chtít… a nezapomenout, že výstup končí v základním táboře.

Co by mi pomohlo?

Já:-) a štěstí na dobré podmínky. A jak se říká, štěstí přeje připraveným. A ty připravená jsi.

A něco na závěr?

Pusu na šťastnou cestu.:-)

obrázek

Chcete být také součástí expedice Čo Oju 8 201 z dobré vůle?

Přispějte prosím na veřejnou sbírku Dobra není nikdy dost Nadace Olgy Havlové a pomozte získat vzdělání mladým zdravotně a sociálně znevýhodněným studentům. Svůj příspěvek můžete poslat SMS ve tvaru DMS VDV na číslo 87777 (cena každé DMS je 30 Kč, z toho 27 Kč půjde na veřejnou sbírku VDV) nebo převodem na účet veřejné sbírky Dobra není nikdy dost 625 625 625/0300. A třeba si i zasoutěžit. Můžete mne také financovat za každý vylezený metr na Čo Oju částkou 10 Kč. Tyto dárce si ponesu s sebou v batohu až na vrchol hory. Tři největší dárce uvedu na dvou vlajkách Nadace Olgy Havlové. Jednu z nich vyvěsím na vrcholu hory Čo Oju a druhou ve všeobecně známé restauraci Rum Doodle v Káthmándú, hlavním městě Nepálu, odkud vyjíždí většina expedic a kde úspěšné expedice mohou po svém návratu vyvěsit vlajku expedice. Více informací na www.odskacemesitozavas.cz

Za vaši podporu vám velmi děkuji.

V expedici mi pomůže zkušený vůdce Josef Šimůnek www.namche.cz . Sponzory jsou Nutrend, H.E.A.T. Centrum Letňany, Direct Alpine a Běžecká škola Miloše Škorpila

„Za ta léta, co se pohybuji v neziskovém sektoru, jsem si uvědomila, jak moc jsem šťastná, že jsem zdravý člověk, který si může plnit svoje sny. Cítím, že je mou občanskou povinností pomoci těm, kdo to dělat nemohou.“

Pavlína Folovská foto
  • přečteno: 11844/11674×, 5 komentářů
Působí tiše a nenápadně…

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (9 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Petr Hruška | 20. 8. 2011 23.15 hod. | 80.250.1.xx
Pavlíno, obdivuju Tebe, Kubu a všechny vám podobné. Posílám příspěvek na VDV a ponesu vás svých modlitbách.
@ Danča: Ojojoj, teď se teprve dozvídám, že se na Poutním maratonu vloni čarovalo!?!

Danča | 19. 8. 2011 9.10 hod. | 90.176.137.xxx
Tady Danča starší,mladší se toulá v daleké Anglii.
Jo byla to fajn cesta :)

PavlínaF | 19. 8. 2011 8.58 hod. | 85.160.66.xxx
Moc oběma děkuji. :-) To víš,Danuš, že na chebský maraton vzpomenu a myslela jsem taky na tebe, kde se asi touláš.:-) Ale tuto vzpomínku si mi teď vydolovala z hlavy. :-) To byla vtipná situace a moc hezká cesta několika ženských. :-)

Danča | 19. 8. 2011 7.15 hod. | 90.176.137.xxx
Pavlínko,smekám před tebou a držim všechny palce,které mám.
Jestlipak si někdy vzpomeneš na první poutní maraton v Chebu?
Tehdy s náma kousek cesty šel kouzelný dědeček(p.Ryneš),který tenkrát začaroval tvoje sandály:)Ty sandály,které ti až do té doby neudělaly ani jeden puchýř. :))))
Na tvé cestě ti přeju hodně zdraví,štěstí s žádné puchýře.

IlonaB | 18. 8. 2011 18.53 hod. | 109.164.3.xxx
Pavlíno, přečetla jsem si se závistí, dojetím i obrovskou potřebou Ti sdělit, že máš můj obdiv a že budu držet palce, abys dosáhla svého cíle ve zdraví. Věřím, že to dokážeš.Ilona PIM

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál ČO Oju 8201 z dobré vůle

Crosstraining

všechny články Crosstraining

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běhání ve stádu aneb jak se chováme při velkých městských bězích : Článek je z roku 2011 (12. června letos není neděle). Kromě toho mám dojem, že Miloš Škorpil…»
  • Běhání ve stádu aneb jak se chováme při velkých městských bězích : Miloši, prosím Tě, Ty poběžíš Olomouc jako vodič na 2:30 ? »
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků