Jak se běhá na Čeladné aneb není smrk jako Smrk
Smrků je kolem hodně, jen jeden má však 1276 m n. m. :-). Už na začátku prozrazuji, že úterní myšlenka – zaběhnout na Smrk, byla naplněna. Ve středu po ránu jsem se tedy vypravila, s sebou mapu:-), telefon, pití, foťák a náhradní triko. Cesta se zvedá hned od začátku. Takže pěkně nahoru, kolem mlékárny (místního zemědělského družstva), kde mimo jiné vyrábějí domácí máslo, jogurty, sýry, kyšku... mňam, samé dobré věci. V kopci nad mlékárnou pořizuji první fotografie, počasí je naprosto výstavní, letos jsme zde takové ještě snad nezažili.
Dále pokračuji ještě chvilku do kopce, poté chatovou oblastí až k hospodě pod Smrčkem, nahoře na rozcestí odbočuji směrem na Ostravici a asi po 1,5 km doprava po červené nahoru na Smrk. Na rozdíl od úterka potkávám hromadu lidí. Není se čemu divit, počasí muselo vytáhnout včera snad každého. Cesta je dost kamenitá, dokonce brod přes cestu. Vytahuju pro jistotu kamarádky turistické hole, ať nejsem zmáchaná hned na začátku, a dál běžím s nimi, pořád to totiž jde běžet. Cestička se ale po čase dosti zužuje a přibývá větších kamenů, přecházím tudíž do svižné chůze. Občas zastavuji pro nějaké focení, protože krajina se otevírá a pohledy opravdu stojí zato.
Dokonce studánka, tu jsem ale nezvěčnila, říkala jsem si cestou zpět, ale nakonec jsem šla jinudy... Pěšinka už docela úzká, hodně kamenitá. Rozhled však fantastický. Za chvilku se dostávám do sedla pod Smrkem.
Nahoru zbývá jeden kilometr a cca 100 výškových metrů, tak do toho a za chvilku je hotovo. Cesta je tu hodně poznamenaná počasím posledních týdnů, celkem dost bahna, ale pořád se to dá.
Nahoře je velmi pěkný palouček, obdobně jako v úterý na Skalce a pohled do okolí je skutečnou odměnou:-). Hodinky ukazují 11 km od startu a 1 hod a 40 min.
Vlevo Skalka, vpravo Ondřejník
Smrček pod námi
Kamarádka Lysá hora
Centrum Čeladné
Po krátké pauze je načase se vydat dolů, nechce se mi však vracet se stejnou cestou, proto volím jinou variantu a ze sedla pod Smrkem sestupuji po žluté směrem k vodní nádrži Šance. V průběhu sice lehké zaváhání, než jsem našla opět žlutou značku:-), nakonec se to ale podařilo a po několika málo kilometrech dobíhám k Šanci a dávám se kolem hlavní cesty:-( do Ostravice, kde mě zbytek rodinného osazenstva čeká na golfovém hřišti. Sašik mezitím potrénoval:-). Golfové hřiště se nachází na opačné straně Ostravice, než vbíhám já, takže mě čekají ještě asi 3 km. Po cestě ještě kupuji půl litru vody, protože můj ovocný čaj došel. Dobíhám už s velkou únavou a musím říct, že melu z posledního. V cíli vypínám hodinky, které výjimečně fungovaly a naměřily 23,5 km. Průměrné tempo se mi v posledních kilometrech podařilo stáhnout na 8:20/km (občas jsem je totiž zapomněla vypnout, když jsem se zastavila). Do běžníčku připisuji další kilometry a vypravujeme se na další výlet. Čeká nás velmi pěkná cesta z Grůně na Bílý kříž:-).
Vložit komentář
