Zásady běžecké etikety
Dlouho očekávaná kniha, jejíž následný úspěch a dopad pravděpodobně zastíní i světový bestseller Born to run, konečně vychází!
Podle autora Zásad běžecké etikety, neuznávanějšího odborníka na tuto problematiku RuNDr.Slušnáka, je již opravdu nejvyšší čas. Běžci se totiž často chovají nevhodně, ba přímo neurvale, protože neznají zásady společenského chování při závodech. Několik nejdůležitějších zásad ze zmíněného titulu vám dnes s předstihem přinášíme.
Jdeme-li na závod, vstupujeme vlastně do společnosti (jiných běžců). Přicházíme proto slušně oblečeni a vzorně upraveni, pánové nejlépe rovnou od holiče a dámy přímo od kadeřnice. Běžci zásadně nepoužívají volné trenky; kromě toho, že ukazují úplně všecko, k nim nepasuje žádná kravata. Běžkyně se rozhodně vyhnou lascivním tílkům a volí lodičky s dostatečně vysokými podpatky (nikoliv jakési pěnové či vlnové ošlapaniny).
Do startovního prostoru vstupuje první muž, aby ženu chránil před nebezpečím. Může zde totiž třeba právě probíhat rvačka o nejlepší místa v koridoru, nezřídka tu létají svěrací špendlíky nebo oplzlé řeči štamgastů (tj. stálých závodníků). Po odstartování má už ale samozřejmě přednost žena.
Pokud potom v průběhu závodu běžec předbíhá nějakou běžkyni, představí se (nikdy jí však nepodává svou zpocenou pracku jako první!) a nabídne jí pravý loket jako rámě. Než se s běžící dámou slušně rozloučí, několik minut s ní nezávazně konverzuje. Nejvhodnějšími tématy jsou počasí a oblečení; naopak zcela vyloučeno je ptát se dotyčné závodnice, ve které věkové kategorii startuje.
Princip společenské nadřazenosti (přednosti) se při běžeckých závodech uplatní v mnoha situacích, např. při občerstvení. Společensky podřízená osoba (muž, podřízený, mladší) vybere volný stůl na občerstvovací stanici; poté objedná jídlo a pití. S obsluhou domluví další podrobnosti, jako dolévání nápojů, použití příboru či konzumaci pokrmu rukama, atd.
Obzvláště důležité je dodržovat princip přednosti u dlouhých běhů a běhů do vrchu. Mladší závodníci pustí starší sednout – případně lehnout – na místa vedle trati (nejčastěji v příkopě), která dosud zaujímali oni sami. U všech typů závodů pak automaticky platí princip nadřazenosti v cílové rovince: při kumulaci více osob ve finiši vbíhají do cíle jako první ženy, starší osoby a nadřízení.
Chceme-li být opravdovými vzory běžecké etikety, vyjadřujme se po celou dobu závodu – především však po doběhu – spisovně, zřetelně a gramaticky správně. Používejme formu vykání, aby každé naše sdělení bylo na úrovni. Příklad: „Vy vole, to byl dnes ale parádní závod!“
Vložit komentář
Myslím, Honzo, že se Špaček při čtení článku utloukl. *usmev*
Obzvlaste neni vhodne se dotazovati ve ktere vekove kategorii dama startuje. Me picne....Hotovej Spacek a pritom je to Kralik:). 12:)
Je vidět, že občasné udělení ředitelské dovolené může mít na obdarovaného pozitivní vliv. Asi mu ji budu muset udělovat častěji.
"Ty vole, to je dnes ale parádní kec"
