logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu

Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu

Prolog

Má-li někdo na krku náhrdelník z perel, nepoznáš na něm – tedy na tom náhrdelníku, která z těch perel byla na něj navlečena první a která poslední. Mechovská perla nechť je takovým závodem, v němž jsou všichni vítězi už tím, že se postaví na její start (musí však také proběhnout cílem). Proto není vůbec důležité, kolikátý kdo doběhne a v jakém čase. Je-li čas důležitý pro něj, ať si jej zapíše, anály Mechovské perly jej uvádět nebudou.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Mechovská perla
    1. Proč Mechovská perla?
    2. Samostřílné myšlenky
    3. Den první – liftink, Velký bor, salto a ukopnutý palec
    4. Den druhý – liftink, zakopávání, Tříjezerní slať, Modrava, Antýgl, Vydra, Mafie
    5. Den třetí – liftink, zakopávání, skipink, běžecký styl, oběd bez konce
    6. Den čtvrtý – liftink, zakopávání, skipink, odpichy, Prášilské jezero a Prášily
    7. Den pátý – druhý odpočinkový den, tedy měl být
    8. Den šestý – bez rozcvičky na jezero Laka, Poledník a…
    9. Den sedmý – Mechovská perla
    10. Epilog

Mechovská perla

Mechovská perla může být pro každého, bude-li to jeho přání, závodem (bodem), který si ponese ode dneška ve svém srdci. Pokaždé, když se pak postaví na start nějakého závodu či své nové životní cesty, se v něm samým štěstím zavrtí a zatetetelí, on si vzpomene na ty dny tady a nastoupí do závodu (na svou novou životní pouť) pln optimismu, neboť už ví, že VŠECHNO JDE.

Takže BĚŽTE a sviťte, abyste vždy viděli na cestu. BĚŽTE a prozařujte životy těch, které potkáte, BĚŽTE a buďte vždy vítězem.

Třetí „běžte“ bylo a vždy bude povelem ke startu Mechovské perly, neboť od nynějška se bude běhat na závěr všech běžeckých soustředění Běžecké školy, ať budou pořádány kdekoliv.

Proč Mechovská perla?

Vysvětlení je prosté:

  • Mechovská proto, že se její historie začala psát dne 26. srpna 2011 v 8:00 v Srní – Mechově;
  • Perla proto, že když mě v tentýž den v 6:01 ráno probudila nutkavá múza, aby mi sdělila, jak mám tento netradiční běžecký závod pojmout, tak první, co mě napadlo, byl pan Hrabal a jeho Perličky na dně. A pak už se ty perličky – myšlenky začaly navlékat na pomyslné stéblo trávy samy. Abych to stéblo nepřetrhl a myšlenky se mi nerozkutálely bůhví kam, musel jsem vstát a hned si je začít zapisovat, a tak vznikl prolog a následné vysvětlení (epilog), proč zrovna Mechovská perla. Ale na epilog si budete muset počkat až na sám závěr toho, co mu předcházelo.

Samostřílné myšlenky

Je zcela nepodstatné, v jaké roli přijíždíte na běžecké soustředění, když víte jediné – budou tam běžkyně a běžci, které převážně neznáte, nikdy jste je neviděli a jediné, co vás uklidňuje, je, že na Běžeckou školu chodí samí lidé, kteří jsou v běžném životě považovaní za střelené, tedy více či méně se vymykající běžným normám. Kdo jiný by také jel skoro na konec světa, aby se tu nechal celý týden honit po kopcích? Někoho možná takovéto pomyšlení může vyvádět z míry, mě však spíše nabíjí zdravou dávkou adrenalinu. Jak si s těmito individualitami – osobnostmi poradím, tedy jak se oni, či ony vyrovnají s mojí normálností.

Postupně se společenská místnost sloužící na Mechovém Dvorci zároveň jako jídelna a bar začínají zaplňovat. Nepamatuji si už, v jakém přijeli pořadí, jsem rád, že jsem se naučil za ten týden, kdo se jak jmenuje:). Postupně přijíždí: Martin Ševčík s Hankou Kavánkovou, Lucka Urbanová, Monika Gábrišová, Michal Zatloukal, Ondřej Vysoký, Andrea Vítová, Tereza Chmelíková, Hanka Navrátilová, Jirka Holíček, Petr Slezák s Miriam Marusiakovou a Michal Vítů, Veronika Vladimírová, David Dufek, Monika Debnárová, Anička Zapletalová, Lenka Romanová. Svatka Štěpánková se k nám přidala až v sobotu večer. Večer byl trošku strnulejší, ale první

liftinkliftinkzavření nerudného týpka
ranní rozcvička (začínala každý den v 7:30 ráno, nevím, co mě to napadlo, když jsem je nikdy dřív nedělal), a hlavně liftink všechny spojil (proti Nerudnému týpkovi:).

Den první – liftink, Velký bor, salto a ukopnutý palec

Hauswaldská kaple
Po snídani jsme se vydali k Hauswaldské kapli, krásnému to místu, které je jen pár kroků (tedy asi 2000) od Mechovského Dvorce, a stojí za to jej navštívit.

výběh k Velkému boru
Poté jsme se vydali na první trénink.

Vysvětlil jsem cestu u mapy a snad proto jsem jediný já s Monikou neseběhl z cesty. Ostatní se totiž vydali ve stopách Petra, který nebyl výkladu přítomen.

plavkyně

ochlazovačkasalto
Po obědě jsme se pak jeli ještě vykoupat do Křemelné. Ondra nám sice sliboval skvělé pokoupání, ale nakonec jsme byli rádi, když jsme v té vodě naprosto neztuhli. Aby se tak nestalo, tak David akrobatil a my ostatní se zahřívali alespoň cákáním.

siesta po koupánísiesta po koupání
Siesta po koupání

Před večeří jsme si dali ještě nohejbal, což odnesl Martin ukopnutým palcem – frajer hrál jen v sandálech.

Den druhý – liftink, zakopávání, Tříjezerní slať, Modrava, Antýgl, Vydra, Mafie

Druhý den byla neděle, a tak jsme se vydali podívat na Tříjezerní slať, na Modravu, Antýgl (ten viděla jen hrstka vyvolených) a Vydru. Opět jsem vysvětlil trať, takže samozřejmě někteří opět naběhali víc než měli. Každopádně odměnou nám bylo, že nám Martin ukázal, jak vypadá, když se řekne:

přesně
„Přesně!“,

pak pohled na 

Rosnatka okrouhlolistá
Rosnatku okrouhlolistou,

sešup z kopce
pěkný sešup z kopce,

obědobědoběd
dobrý oběd, u pár kufr a jako odměnění se za něj

obrázek
lívance s borůvkami.

Cestou od Vydry jsme běželi po žluté a po vyběhnutí z lesa se na levé straně objevilo

komín
torzo z rekonstruované chalupy.

Zaujal mě na něm komín, který jsem se jal ihned fotit. Načež se vedle něj vyloupli dva a volali na mě: „Počkejte, teď si to ještě nefoťte, přijďte si to vyfotografovat za dva roky, až to doděláme.“ Ihned jsem si vzpomněl na pana Svěráka coby malíře ve Vesničce mé střediskové, když maloval starou chalupu a rozbitý plot, a ty hlášky okolo toho: maluju jen co se mi líbí, kdybyste potřeboval trošku zelené, tak mi jí tam ještě trošku zbylo a teče, ale máme tady slintavku…“ Večer nás zabila Mafie a mohli jsme jít spát.

Den třetí – liftink, zakopávání, skipink, běžecký styl, oběd bez konce

Po ranní rozcvičce, v jejímž rámci jsme se už dostali k třetímu písmenku atletické abecedy – skipinku, když jsme si před tím zopakovali liftink a zakopávání, jsme po snídani vyběhli na pulírování běžeckého stylu. Postupně jsem si bral jednoho po druhém, respektive jednu po druhé a koukal jsem, jak běží a co by se dalo na jejich stylu zlepšit. Výuku běžeckého stylu jsem zařadil na třetí den i z toho důvodu, protože už to byl třetí den našeho společného běžeckého snažení, a jak známo, třetí den přichází krize a tak je potřeba trošku ubrat. Poté, co jsme takto uběhli cca 8 km, jsme se přesunuli na oběd pod Srní. Do hotelu, který si ani nezaslouží jmenovat, protože i když všichni ostatní kolem nás byli už hodinu po jídle, tak nám pořád kručelo v břiše, takže Petr s Jirkou to nakonec nevydrželi a přesunuli se na oběd jinam. Ostatní však byli pěkně vymrskaní. Večer jsme si pustili jako běžecký moučník životopisný film o Stevu Prefontainovi.

Den čtvrtý – liftink, zakopávání, skipink, odpichy, Prášilské jezero a Prášily

Po ranním rozepsání jsme po desáté hodině vyrazili vzhůru k Prášilskému jezeru. Poučen z předchozích dnů jsem sice trasu vysvětlil, ale raději to ještě vzadu kontroloval, takže jsme se nakonec u Prášilského jezera všichni seběhli a pak pokračovali na oběd do Prášil. Některým to nestačilo a tak ještě pelášili do cukrárny. S obtěžkanými pupíky jsme pak dokodrcali do našeho dočasného bydliště a až na Michala, který to šel ještě vyklusat, jsme lehli a trávili.

Den pátý – druhý odpočinkový den, tedy měl být

Na pátý den jsem naplánoval druhý odpočinkový den. Přeci jenom většina frekventantů či frekventantek našeho společného pobíhání po Šumavě nebyla zvyklá běhat či chodit denně 20 či více kilometrů. Naplánoval jsem tedy takový indiánský běh na Čenkovu pilu – Turnerovu chatu – Rokytu a odtud podél kanálu na Mechovský dvorec. Jirka mínil, že bychom nemuseli běžet do Srní po silnici, ale mohli to dát po lesní cestě okolo a na silnici se napojit až na konci Srní. Tak jsme takto vyběhli, ale ouha! Když jsme doběhli na konec cesty, museli bychom běžet zpět do Srní (asi 300 m), abychom se na tu správnou silnici dostali. To se mi nechtělo. Věřil jsem, že objevíme jinou cestičku, jak doběhnout na Čenkovu pilu. Nakonec jsem ji objevil.

nefalšovaný prales
Pravda, znamenalo to uběhnout asi o šest kilometrů víc, proběhnout oborou se zákazem vstupu, projít nefalšovaným pralesem a pak

kaňon Křemelné
údolím Křemelné, načež

brod přes Vydrubrod přes Vydru
přebrodit Vydru, ale nakonec jsme se do té Čenkovy pily dostali.

Neříkám, že to bylo snadné, ale rozhodně na tenhle zážitek nikdo z nás hned tak nezapomene. V Čeňkově pile jsme se ještě navíc přebrodili na soukromý pozemek, který se pak ukázal jako výborná kafárna. My, tedy já, aby to nebylo tak fádní, jsem z něj nejdříve po jakémsi můstku vyšel, obešel jej zprava, abych do něj zase na druhé straně nakráčel. Kafe však stálo za to! Z Čeňkovy pily jsme došli na Turnerovu chatu, tam si dali výborné lívance s borůvkami, o něž jsme museli svést boj se všudypřítomnými vosami. Někteří se pak ještě dorazili smetanovou zmrzlinou.

zápalky pro zapalování k běhu
Já si koupil staré historické zápalky, abych mohl konečně lidi zapalovat k běhu.

Nakonec jsem změknul a dovolil, aby ten, kdo bude chtít, šel rovnou po již známé žluté do Srní, a kdo chtěl, tak si to měl doběhnout po původní trase. K mému velkému překvapení většina zvolila variantu číslo 1.

Den šestý – bez rozcvičky na jezero Laka, Poledník a…

cesta začíná

Na poslední den, který jsme mohli ještě strávit všichni společně, jsem naplánoval běh na jezero Laka a odtud na Poledník. Z Poledníku jsme měli běžet podle plánu do Modravy, tam dát oběd a pak dojet autobusem domů. Vloni jsme vybíhali na Poledník ze Železné Rudy, letos jsem to i díky vývratům na trase naplánoval z Nové Hůrky. Vyběhli jsme po krásné nové cyklostezce.

chalupa v Nové Hůrce
Hned na začátku jsme probíhali podle krásně zrekonstruované chalupy a po dvou kilometrech doběhli do 

kaple v Hůrce
Hůrky, kde je toliko opravená kaple.

I když tak brzo po ránu byla ještě zavřená, zastavit se u ní určitě stojí za to. Po čtyřech kilometrech jsme byli u jezera Laka. Je to krásné jezero a bude určitě ještě krásnější, až kolem něj nebudou stát ty šedivé kůly, zbytky po hostině lýkožrouta smrkového. Vůbec jsem se při pohledu na ně nedivil místním obyvatelům, když říkají, že chtějí zelenou Šumavu a ne Duhu. Další cesta nás vedla vzhůru po červené, pak kus dolů, abychom se nakonec vydali zase nahoru po zelené.

vzhůru na Poledník
Vzhůru na Poledník

Už u jezera Laka jsme se rozdělili do skupinek buď běžících či kráčejících pospolu. Nejdříve jsem pendloval na konci a postupně běžel dopředu. Bohužel Michala Zatloukal s Monikou Bednárovou už jsem nestačil zachránit od toho, aby se vydali stejnou cestu jako já vloni, tedy do Prášil. Ostatně nejspíš bych pelášil za nimi, kdyby na ošemetné křižovatce nestál Jirka s mapou. Ta ošemetnost oné křižovatky tkví v tom, že červená turistická vede lesním průsmykem rovně dolů a červená cyklistická zahýbá doleva. Na to, že cyklistická červená zahýbá, vás upozorní šipka. O tom, že turistická červená vede průsmykem dolů, nic. V běhu si většina z nás neuvědomí, že ta cyklistická červená šipka má lehce žlutý podklad a ta turistická červená má ten červený proužek mezi dvěma bílými a každý sebou nemá pozorného Jirku s mapou. Při náběhu na zelenou jsem se nejdříve pověnoval focení pavučin a pak se jal pomalu běžet vzhůru, přičemž jsem postupně předbíhal jednu skupinku za druhou.

Poledník
Nahoře na Poledníku jsem potkal Petra s Miriam a Michalem,

což nevím, zda bylo zrovna šťastné, neboť jsem pak společně s nimi místo na Modravu nabral směr Prášily. Zase to mělo tu pointu, že jsem našel osm krásných křemeňáků, tři kozáky, jednoho hříbka a pytlík, v němž jsem to mohl odnést. Když už nás to stáhlo na Prášily, odprášili jsme to rovnou domů, ospršili se a jeli na Modravu na oběd koňmo, tedy auty. Tam chutně pojedli.

Martinova běžecká dieta
Martin mimo jiné dvě a půl porce palačinek s jahodami a zmrzlinou,

a to ještě s mnoha pivy a dalšími pochutinami dalo dohromady to, že na běžeckém soustředění nabral 3 kila! Jo, kdo umí, ten umí. V tomto dni ale nesmím zapomenout na Hanku, Andreu, Terezu a Ondru, kteří ještě z Modravy vyrazili na Mechovský dvorec po svých a dali tak, pokud si pamatuji, celkem ten den 39 kilometrů! Pěkný rozklusání před závěrečným závodem.

Den sedmý – Mechovská perla

Jak už jsem napsal v prologu, posledním střípkem v mozaice letošního běžeckého soustředění Běžecké školy na Šumavě byl závod Mechovská perla. I když jsem napsal, že anály nebudou uvádět vítěze, tak Michal si zaslouží, abych napsal, že byl v cíli nejdříve, protože se fakt snažil, stejně tak jako druhý Petr, třetí Ondra Uher, Martin. Krásně běžel Michal Zatloukal, který mě pěkně prohnal brka. Moc mě překvapil Ondra a Anička a Svatka, obě Moniky, Andrea, Tereza, Hanky – ostatně před ní bych se chtěl nejvíc sklonit, za to, jak makala celý týden, ale prostě všichni běželi moc hezky, obzvláště když si člověk uvědomí, že většina z nich měla za ten týden v nohách víc jak 120 kilometrů.

Lucka, Lenka a Hanka Kavánková
V cíli jsou Lucka, Lenka a Hanka Kavánková

Jirka v cíli Mechovské perly
Jirka

Anička v cíli
Anička

Svatka
Svatka

Petr
Petr

Hanka navrátilová
Hanka Navrátilová

Monika Gabrisová
Monika Gábrišová

Nejspíš jsem je tím BĚŽTE dobře navnadil…, ale to už nechám na jejich vyprávěnkách…

Epilog

Pan Hrabal napsal knížku Perličky na dně. Ačkoliv je to proti přirozenosti přírodních zákonů, viděl jsem tady tento týden, jak se vaše perličky odrazily na hladinu, aby mě obohatily. A tak si moc přeji, abyste (ať už z jakéhokoliv důvodu) už nikdy nespadli na dno a dokázali plout po hladině života tam, kam si sami přejete plout, a těším se na dny, kdy se naše životní proudy opět na chvíli spojí…

tož na zdravía někdy příště
tak na zdraví a někdy někde

Miloš Škorpil foto
Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu Běžecké soustředění Mechovský Dvorec 2011 – perly vypluvší na hladinu

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (12 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

1bubobubo | 30. 8. 2011 15.30 hod. | 82.150.185.xxx
Musela to být paráda. Tvůj článek Miloši a ten co napsala Nikie na svém bloggu se krásně doplňují :o) Fotky jsou úžasné.

OndraV | 30. 8. 2011 6.54 hod. | 109.80.127.xxx
Také bych chtěl všem moc poděkovat za skvělý týden na Šumavě, hned bych jel znovu :).

Petr Štěpánek | 29. 8. 2011 23.26 hod. | 89.102.187.xxx
Moc dobrej spolek,Miloši,máš můj obdiv.

Monča G. | 29. 8. 2011 21.37 hod. | 82.208.57.xxx
Teda to je rychlá odpověď. Děkuji :-)

david d. | 29. 8. 2011 21.29 hod. | 85.71.124.xxx
Mončo, vegetariánům, aby jim to hezky běhalo, chybí jedna věc a tou je maso :-)

Monča G. | 29. 8. 2011 21.09 hod. | 82.208.57.xxx
Moc pěkná akce. Příroda, lidi....super motivace.... vůbec nelituji dovolené. Stále jsem v mysli ještě na Šumavě. Ještě jednou děkuji :-)
Akorát jsem se zapomněla zeptat, co vegetariánství a běh? Zda vegetariánům nechybí něco speciálního, aby jim to hezky běhalo? :-)

fotoMiloš Škorpil: Mončo, mohla by jsi zkusit pít mladý ječmen, obsahuje v podstatě všechny aminokiseliny, minerály a stopové prvky a je to zcela přírodní produkt, není nijak chemicky upravováno.

AndreaV | 29. 8. 2011 14.14 hod. | 78.45.137.xxx
Moc všem děkuju za naprosto úžasný týden na Šumavě!

Svatka S. | 29. 8. 2011 12.58 hod. | 89.250.103.x
Znovu tisíceré díky za výborné soustředění.....netušila jsem, že běžci jsou takoví magoři. Cítila jsem se s Vámi jako mezi "svými" ...blázny...Bylo to fajn.

Veronika (nikie) | 29. 8. 2011 12.45 hod. | 195.146.112.xxx
Zitra v sest??? :o)))

fotoMiloš Škorpil: Verčo, zítra se na tréninku ve Stromovce bude běhat: 400 – 200 MK – 500 – 300 MK – 600 – 300 MK – 400 – 200 MK – 500 – 300 MK – 600. Výběh je v 18:15 vpravo od Výstaviště. Šatny jsou otevřeny v basketbalové hale Sparty, v ulici nad Královskou oborou od 17:45.

Lendula | 29. 8. 2011 12.35 hod. | 194.108.114.xxx
Mám absťák ... :)))

fotoMiloš Škorpil: Vydrž Prdka, vydrž, zítra budeš ve Stromovce běh a Miloše proklínat:)

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Soustředění v Mechovském Dvorci

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků