Běh ve tmě: jak se připravit
Už příští sobotu se v Praze konají dlouho očekávané závody Mattoni Grand Prix – adidas Běh pro ženy 5km a METRO Běh na 10km. Jde o specifickou záležitost, neboť se běží večer.
POZOR, POZOR, POZOR!!! než budete číst dál, vykonejte raději všechny své potřeby, jinak za reakce vašich svěračů neručíme a rázem by se z vás místo čtenářů mohli stát stěrači.
Na závod ve zcela nezvyklých podmínkách bychom měli být předem velmi dobře připraveni; protože však ředitel Běžecké školy tuto problematiku dosud zcela opomíjí, musím osvětlit běhání ve tmě já. Ve vlastním zájmu všechny následující adaptační metody vyzkoušejte – máte na to přesně týden!
Především je potřeba změnit pitný režim; musíte ho totiž přizpůsobit tomu, že vás ve večerním závodě čeká zhoršená viditelnost a motanice. Dámy – jejichž závod startuje za šera – by proto měly pít v pravidelných dávkách Rulandské šedé, pánové (běží už za tmy) pak co největší množství Ferneta.
Aby vás při závodě nerozptylovaly nasvícené pražské památky, je nutno urychleně naplánovat večerní zvykací tréninky v podobném prostředí. Měl by tam být nějaký velký hrad (např. Edinburgh), starobylý most (vhodná je Paříž) a věže (třeba Amsterdam); přinejhorším systematicky pobíhejte kolem jakýchkoliv pisoárů (podobnost s Malou Stranou).
Teď to hlavní: běžecké zvládání tmy. Čelovku zahoďte, je na nic – buď má vybité baterky ona, nebo vy, a to pak s klesající hlavou svítí úplně jinam než dopředu. Nejsou-li po ruce světlušky a nevlastníte-li psa baskervilského, jsou jediným řešením louče (když může být ve vaku na zádech voda, proč ne smůla?). Těm nejpoctivějším v tréninku se získaný grif může později hodit, až ponesou olympijskou pochodeň.
Čím se na noční tréninky vyzbrojit? Protože běhat ve tmě není žádná sranda, vezmeme si sadu nožů všech velikostí, vzduchovku a granát, kyslíkový přístroj, lékařskou brašnu, velké masové konzervy (pro zvířata, která nás pravděpodobně přepadnou) a sklenici medu (kdyby to byl medvěd).
Jsme žáky Miloše Škorpila; je tedy téměř jisté, že zabloudíme. Do běžeckého zavazadla si proto přibalíme ještě spacák a karimatku, pyžamo a čisté ponožky (nevíme, kde se ráno probudíme, tak abychom nedělali ostudu), a nezapomeneme na knížku. Vzhledem k okolnostem doporučuji Mistrovu novinku „Jak za 100 dní trefit domů“.
Vložit komentář
Týjo, nevim jak to poberu :-D ale na medvěda se fakt těším :-)
