logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Partnery musí něco spojovat, třeba běh

Partnery musí něco spojovat, třeba běh

Povídání dvou mužů o tom, jak běh ovlivňuje partnerské vztahy, jak tento problém vnímají muži, jak na tento fenomén pohlíží ženy.

Věnuješ se trénování a běžecké osvětě již řadu let. Jak se podle tebe vyvíjí vnímání běhu?

Když jsem sám začal v šedesátých letech minulého století (to zní děsně) běhat, tak jsem byl za exota. A to přesto, že to bylo jen pár let po tom, co přestal běhat Emil Zátopek. Pak přišla „první vlna“ běhu ve světě. Ty uvozovky platí jen pro nás, ve světě běží tato vlna kontinuálně dál a nikdy se již nezastavila. Tuhle vlnu rozběhlo ve světě přesně to, proč lidé běhají dnes: návrat k přírodě, návrat k sobě samým (objevování sebe sama, ale i objevování druhých). Nemalou zásluhu na této vlně měl i film Forrest Gump. U nás měla největší zásluhu na rozvoji běhu v této „první vlně“ Liga sto a v ní hlavně Pavel Frček a Ivo Domanský. Závody rostly jak houby po dešti a stejnou měrou se začal stávat běh společenskou záležitostí. Tuhle vlnu přerušil rok 1989, lidé začali mít jiné starosti. V současné době lze pozorovat, že se obliba běhu začíná zase rozbíhat a čím dál tím více začíná mít tu podobu jako v rozvinutějších běžeckých zemích (USA, Německo, Itálie, Francie, Anglie…), kde lidé běhají ani ne tak proto, aby se tím chlubili, aby se chlubili svými výsledky, ale protože pochopili, že běh je, přesto, že je to ryze individuální sport, možností, jak se setkávat, jak se více poznat. To v sobě nese také to, že běh/běhání přestává být důvodem k partnerským rozepřím – rozchodům, ale naopak stává se pojítkem, tužidlem partnerských vztahů. Vždyť co může být krásnějšího než si spolu vyběhnout?

Máš pocit, že se mění i chování lidí vůči sobě, zejména v rodinách a mezi partnery?

Jak už jsem naznačil v závěru své předcházející odpovědi: „Dneska stále více lidí hledá cesty k sobě a pročišťují se partnerské vztahy, vyrovnávají se.“ Běh, běhání, je Cesta k poznání sebe sama, sebe navzájem. Běh je Cesta k pochopení, jak to funguje ve společnosti. Běh je i cesta k poznání toho, jak fungují přírodní zákony, tedy i přirozená cesta k ekologii a to bez toho, že bychom mezi sebe stavěli jakékoli hráze v podobě různých protestů vůči všemu! Běh je však i Cesta pro ozdravení partnerských i rodinných vztahů. Nejen, že začíná běhat stále více žen, ono začíná běhat i stále více dětí. Vím, že hlavně s tím posledním se mnou nebude hodně lidí souhlasit, ale vím, co říkám a mám pro to důkazy: dotazy od stále mladších, kteří mají zájem naučit se běhat, naučit se milovat ten nejprostší a nejvíce nabízející sport, protože pochopili, že s jeho pomocí se naučí pochopit, jak život funguje.

Poslední roky se běhání věnuje stále více žen a dívek, dokonce se tento trend stále umocňuje. Čím to podle tebe je?

Vím, tohle se říká. Ale jako jsem v předchozí odpovědi zmínil, že běhá stále více dětí, tak už řadu let říkám, že běhá v podstatě více žen než mužů, jen to není tak vidět, protože ony nemají potřebu tolik exhibovat jako muži. Běh je pro ně prostředek k tomu, jak získat a udržet si dobrou kondici, pro kontrolu váhy, vyčištění si hlavy. Prostě nemají takovou potřebu jako muži, kteří prostě „musí“ ukázat, kdo je tady nejlepší. Muži to mají totiž v sobě geneticky zakódováno – běh je pro ně prostředkem k tomu, jak potřít soupeře, jak ulovit svou favoritku. Z toho důvodu si také ženy vytvořily svou komunitu, aby si mohly vyměňovat zkušenosti při běhání nabyté. Mnohé také chtějí zjistit, co na tom běhu je, že mu jejich manželé a partneři podléhají, aby se jim mohly více přiblížit, lépe je pochopit. A co si budeme povídat, většině mužů se tohle líbí, neboť se tím rozšiřují možnosti, jak být spolu, občas se před partnerkou ukázat, mít společné zážitky, a o to přeci v partnerském soužití jde. Nehledě na to, že když vám žena řekne: „Teda, ty jsi byl dneska ale skutečně dobrej!“, tak jí muž snese modré z nebe.

Souvisí tento trend s tím, že v první vlně zájmu o běh, kterou jsi pomáhal odstartovat svým popularizačním seriálem v Lidových novinách, se běhu věnovali zejména muži a většinou již dosáhli svých sportovních met?

Radku, máš pravdu, je to tak, jak jsme spolu o tom mluvili: „Muži běžci si v mnohem větší míře začali všímat, že mají vedle sebe své ženy. Dříve muži více sledovali své ego, své sportovní ambice, nyní mnohem více běhají pro radost a tu předávají dále. Musím si nejprve začít vážit sám sebe, abych si začal vážit těch okolo sebe.“ Samozřejmě takto napsané to vypadá moc krásně, přímo idylicky, ale nastupují další borci, kteří si musí dokázat, že jsou dobří, musí se teprve dopracovat toho vyššího rozměru běhu. Na druhou stranu lidí, kteří začínají běhat proto, aby si vyčistili hlavu, měli čas na sebe, je mnohem více než soutěžáků. Tím nemám nic proti soutěžákům, ostatně byl jsem jedním z nich, každý má svou cestu, jíž si musí projít, aby poznal.

Poslední dobou se jak houby po dešti objevily různé běžecké semináře, víkendy a společné týdny. Málokdy na ně ale míří manželské páry. Jakou roli podle tebe mají?

Běžecké semináře, soustředění, campy, víkendy – je jedno, jak jim budeme říkat, mají takovou roli, jakou jim vtiskne ten, kdo je organizuje. To znamená, jaký program na ně připraví. Na většinu běžeckých campů však jedou účastníci s tím, že se chtějí naučit něco nového, něco, co se nenaučí jen tím, že si o tom budou číst, ať už na webu, v časopisech či knihách, a taky poznat nové přátele. Na naše soustředění jezdí i páry a můžu říci, že si je užívají stejně jako ti, co jsou tam single. Mnoho lidí jede na soustředění i proto, aby tam potkali někoho, s kým spojí svůj další život, nebo proto, aby poznali, že podobný „blázen“ není jen on, že nás je spousta. Prostě soustředění mají rozměr sportovní i společenský.

Jaký je tvůj recept na to, aby to v rodinách běžců (ev. s běžci) fungovalo?

Tohle je hodně zapeklitá otázka. Znát na to jednoznačnou odpověď, tak si založím manželskou poradnu:). Lidi by si rozhodně měli říkat, co si myslí. Submisivnost (podřizování se) nadělá ve vztazích víc paseky než dobrého. Vím, je to velmi těžké, máme-li druhého rádi, nebo bojíce se jeho reakce, mu říci: „Šmejde, myslíš jen na sebe, na svoje běhání, já jsem pro tebe vosk…“ Mohu říci z vlastní zkušenosti, že nepomáhá, když se druhého snažíte motivovat do života tím, že mu vytváříte prostor pro jeho koníčky. To je cesta do pekel. I když on bude pak povolnější k vašemu koníčku, vy budete chápající partner, vztahu to nepomůže, dokud si nenajdete něco, co budete prožívat naplno SPOLU. Partnery musí něco spojovat, běh, jiný koníček, děti..., ale tak, že to budou dělat SPOLEČNĚ. Rozhodně nepomůže, když se podílíte na výchově dětí tím, že jeden se stará o to, aby prospívaly ve škole, a druhý se snaží pro ně zaopatřit peníze, aby měly, nač si vzpomenou. To nedělají společně, to dělají vedle sebe. Jakmile děti dospějí, pojítko odejde a je problém. V tomto jsem se naučil hodně od svých věřících přátel. Za poslední roky jsem díky běhu poznal několik komunit věřících, kteří dělají všechno spolu, a to napříč všemi věkovými skupinami. V těchto komunitách to není o tom „musíš“, ale o tom „chceš“. A takto by to mělo fungovat i v partnerských vztazích. Nefunguje-li vám vztah, pozvěte partnera k sobě. Pozvěte ho a uveďte ho do svého světa, ne proto, že to chcete, ale proto, že mu chcete něco ukázat, něčím obohatit jeho život. Otevřete mu svou náruč. Stejně se chovejte v opačném případě, tedy v případě, že vám to samé nabídne váš partner. Najděte si čas se poznat, poznat své záliby, dělat věci spolu, ne proto, že to chcete VY či ON, ale že to chcete OBA.

Dokážou najít harmonii páry, kde jsou oba vrcholovými běžci, respektive usilují o neustálé posouvání osobáčků i za cenu velkého časového vytížení v tréninku?

Věřím, že i u takto vyhraněných osobností to jde. I když ve světě najdeme jen málo párů, jimž se to povedlo. Máme však jeden zářný příklad: Danu a Emila Zátopkovy. Ano, tak jako nám ukázal Emil cestu, jak se stát nejlepším běžcem na světě, tak nám společně s Danou ukázali, že dvě takovéto sportovní osobnosti mohou vytvořit rovnocenný pár. Začtete-li se do příběhu Dany a Emila, poznáte, že oba byli velmi citliví a nestyděli se dát své city najevo. Oba byli velmi čestní, a přestože věděli, že se jejich názor nesetká vždy s pochopením okolí, či jich samých, tak ho řekli, bez ohledu na to, co pak následovalo. Oba to byli hluboce (Dana stále je) duchovní lidé, ne ve smyslu, že by patřili do nějaké duchovní komunity, ale tím, že se snažili pochopit jeden druhého i jiné, pochopit, jak to v životě funguje. Myslím si, že tohle je to, co bychom si měli z jejich odkazu vzít, chceme-li vytvořit a žít v pevném partnerském vztahu.

Tak jako se po bouřce vyčistí vzduch a příroda, včetně lidí, se nadechne k novému životu, tak je lepší nechat v sobě bouchnout saze „Itálie“, než v sobě z ohleduplnosti věci dusit! Je-li vztah silný, bez problémů to unese, naopak i silný vztah udusíme, když k sobě budeme stále ohleduplní. Nečekejte, že ten druhý vždy musí vědět, co cítíte.

Toto téma je velmi rozsáhlé a samozřejmě se nevejde na pár stránek textu. Rozsáhlé je velmi širokým úhlem pohledu, jímž můžeme na něj nahlížet. Další pohled, tentokrát velmi osobní a ovlivněný mým životem, si budete moci přečíst v další Memově rozmluvě o životě.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (11 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Martina Branišová | 7. 9. 2011 16.18 hod. | 88.102.149.x
Musím si nejprve začít vážit sám sebe, abych si začal vážit těch okolo sebe... nádhera!!! a nejen tato myšlénka :-) Báječné počtení, ze kterého cítím empatii a také zkušenost tázaného :-)

TerkaCh | 7. 9. 2011 6.26 hod. | 80.250.1.xxx
Tak tomu říkám článek, který jednodušše zformuloval to,co si myslím a co se snažím vysvětlit svému okolí.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Zranění kolene : Všechna poklona panu Zdenkovi, děkuji za vyčerpávajíci informace, já narozdíl od ostatních…»
  • Ještědský půlmaraton KTRC po čase otevřel výhledy : Prasárna :-(((…»
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Dobrý den, jsem rekreační běžec, ale ráda bych to změnila. Vždy, když začnu běhat intenzivněji,…»
  • Škorpilova škola běhu – běžecký almanach pro všechny : Knížku jsem koupil před třemi lety a začal běhat.Teď si život bez běhu nedokáži představit. »
  • Vyzkoušel jsem běžecké vybavení z Lidlu: začátečník si může vybrat : Kdysi jsem si v Lidlu kupoval běžecké funkční oblečení, k mému překvapení, šlo o docela kvalitní…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků