logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běh v probouzejícím se ránu

Běh v probouzejícím se ránu

Je 5:30, mobil mne neúprosně budí do sobotního rána. Nevím, zda ho mám odmrštit na druhou stranu pokoje, nebo se vysoukat zpod vyhřáté deky. Nakonec ho zapnu s tím, že se podívám, zda mi Witty píše. Jsme totiž dohodnutí na ranním dlouhém běhu. Kdyby ale nepsal, zalezu zpět do pelechu a půjdu běhat, až bude slunce dále na své nebeské dráze.

Sms zazvonila a hlásila, že mám být u Trojské lávky v 6:13. Tak jo. V rozespalosti na sebe natáhnu něco funkčního prádla. Do ledvinky sbalím čtyři müsli tyčky, do láhve vodu, natáhnu botky a vyrážím do mrazivého rána.

Brrrrrrrrr. To to dneska pěkně studí. To budu zas jednou zmrzlej jak sobolí trus. No, co se dá dělat, podcenil jsem zprávy našich rosniček o tom, kolik bude na teploměru mínusových stupínků, a teď nesu následky.

U lávky jsem o pět minut dřív. Vezmu to na druhou stranu, abych tu úplně nevytuh´, říkám si a hned také tak činím. Bohužel jsem nepochopil, že Witty tentokrát poběží po druhé straně Vltavy, aby měl patřičné kilometry.

Je 6:18, Witty nikde. Koukám se na mobil, kdy odesílal svou ranní zprávu. 4:54 hlásí údaj na displeji. Tak to se někde zdržel. Vtom se mi sám ozývá, kde že jsem. Je 400 m ode mne. Domlouváme se, že poběží dál na Řež, aby nevystydl. Já stačil za těch pár minut zmrznout na kost.

Běžím, běžím. Mám za sebou pět kilometrů a on stále v nedohlednu. „Nějak to kopnul, asi mu byla taky kosa“, říkám si v duchu. Bohužel moje ztuhlost mi nějak nedovoluje běžet rychleji. Jsem u Draháně a najednou před sebou v dáli uvidím žlutý flek. Ještě že má na sobě bundu Illuminate a je vidět na dálku. Pomalu jsem se totiž začal smiřovat s tím, že ho dnes nedoběhnu. A to říkal, že poběží pomalu.

Nit byla navázána a moje tempo se najednou zrychlilo. Je to s podivem, jak málo člověku stačí, zahlédne-li blízkou bytost, aby se s ní spojil a začal čerpat z energetických zdrojů plynoucích shůry.

Wittyho dobíhám ve chvíli, kdy se za námi probouzí sluníčko do nového dne a kouzlí nad krajinou a v řece nádherné obrazy. Vůbec celé ráno je krásné. Sluníčko postupně prohřívá i vzduch, a tak i ta ranní ztuhlost pomalu mizí. Chvíli běžíme mlčky a prociťujeme tu nádheru vůkol nás. Vltava si spokojeně proudí směrem k Labi, aby pak dále pokračovala za hranice do Němec.

Začínáme spřádat plán na běh z Drážďan do Prahy. Tuhle myšlenku už v sobě nosím dlouho a právě nastává doba, kdy jí uskutečnit. Vypadá to, že by to mohlo být někdy před prázdninami. Nevím jak Witty, ale já bych to rád běžel non-stop. Abychom si mohli užít řeku a přírodu okolo ní v každém denním okamžiku.

No, zatím přebíháme lávku v Řeži a míříme po kolejích k Levému Hradci do Roztok a pak Tichým údolím ke Kozím hřbetům, Horoměřicím a ku Praze. Sluníčko už začíná pěkně hřát a my dostáváme pomalu hlad. Witty vytahuje čtvrtku suchého chleba. Já mu za to nabízím pěkně tvrdou müsli tyčinku. Občerstvíme se za běhu a pokračujeme kolem kouzlící řeky dál.

V Roztokách opouštíme údolí Vltavy a běžíme podle potoka Tichým údolím. Údolí dělá čest svému jménu. Nikde ani živáčka, ani ptáček nepípne, jen sluníčko kouzlí své čáry na pozadí strání, které údolí svírají.

Jsme zpátky v Praze. Vítr, který se vzal, kde se vzal, přižene šedé mraky, a tak zářící sluníčko vystřídá šeď a prohánějící se vločky sněhu. Už zase máme zmrzlé tváře. To nám však už nemůže vzít tu tichou a prosluněnou nádheru, která se nám po tomto ranním běhu rozhostila v duši.

Ještě, že ráno přišla ta Wittyho sms a mobil neletěl po prvním zazvonění do kouta.

To se stalo před mnoha lety, dneska už Witty běhá úplně po jiných stezkách, ale tu a tam si zavoláme, a tak bych mu chtěl i touto cestou popřát do nového života (protože se v pátek žení) – Witty, ať vám to klape a zvuky vašich kroků zní vždy unisono a nikdy ne ozvěnou!

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (7 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

dav | 15. 9. 2011 9.46 hod. | 62.24.78.xx
Mluvíš mi z duše, má to údolí "Velké řeky" v sobě cosi, co nikde jinde nenalézám. Jakýsi genius loci, který tam dává energii všem, kdo si o ní poprosí. Třeba jen tím, že si klusnou po ránu podle vody:-)

ll | 14. 9. 2011 15.01 hod. | 90.180.58.xxx
uz sem se lek že jsem zaspal v Praze letošní první snih :))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běh – můj život

všechny články Běh – můj život

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běh je jen jeden a je pro všechny. Život má své zákony a ty platí na všechny. : Ahoj všem, zajímavé, ale proč neběhat Pro něco ? Pro lepší zdraví, pro zážitek, pro klid a čistou…»
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Tak všechny trasy jsou již dávno vyprodané »
  • Emoce a sport : Je někde ke shlédnutí ten zmíněný pořad? Díky předem za info. »
  • Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge 2012 : Karolíno, napadlo Vás někdy, že lámat věci/ osud/ lidi přes koleno, je nesmysl? Vy evidentně ńejste…»
  • Maraton změnil miliony životních příběhů : Miloš píše tak podmanivě, že být v tu chvíli někde na trati, cestě, chodníčku, kdekoliv, tak se…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků