logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běh v probouzejícím se ránu

Běh v probouzejícím se ránu

Je 5:30, mobil mne neúprosně budí do sobotního rána. Nevím, zda ho mám odmrštit na druhou stranu pokoje, nebo se vysoukat zpod vyhřáté deky. Nakonec ho zapnu s tím, že se podívám, zda mi Witty píše. Jsme totiž dohodnutí na ranním dlouhém běhu. Kdyby ale nepsal, zalezu zpět do pelechu a půjdu běhat, až bude slunce dále na své nebeské dráze.

Sms zazvonila a hlásila, že mám být u Trojské lávky v 6:13. Tak jo. V rozespalosti na sebe natáhnu něco funkčního prádla. Do ledvinky sbalím čtyři müsli tyčky, do láhve vodu, natáhnu botky a vyrážím do mrazivého rána.

Brrrrrrrrr. To to dneska pěkně studí. To budu zas jednou zmrzlej jak sobolí trus. No, co se dá dělat, podcenil jsem zprávy našich rosniček o tom, kolik bude na teploměru mínusových stupínků, a teď nesu následky.

U lávky jsem o pět minut dřív. Vezmu to na druhou stranu, abych tu úplně nevytuh´, říkám si a hned také tak činím. Bohužel jsem nepochopil, že Witty tentokrát poběží po druhé straně Vltavy, aby měl patřičné kilometry.

Je 6:18, Witty nikde. Koukám se na mobil, kdy odesílal svou ranní zprávu. 4:54 hlásí údaj na displeji. Tak to se někde zdržel. Vtom se mi sám ozývá, kde že jsem. Je 400 m ode mne. Domlouváme se, že poběží dál na Řež, aby nevystydl. Já stačil za těch pár minut zmrznout na kost.

Běžím, běžím. Mám za sebou pět kilometrů a on stále v nedohlednu. „Nějak to kopnul, asi mu byla taky kosa“, říkám si v duchu. Bohužel moje ztuhlost mi nějak nedovoluje běžet rychleji. Jsem u Draháně a najednou před sebou v dáli uvidím žlutý flek. Ještě že má na sobě bundu Illuminate a je vidět na dálku. Pomalu jsem se totiž začal smiřovat s tím, že ho dnes nedoběhnu. A to říkal, že poběží pomalu.

Nit byla navázána a moje tempo se najednou zrychlilo. Je to s podivem, jak málo člověku stačí, zahlédne-li blízkou bytost, aby se s ní spojil a začal čerpat z energetických zdrojů plynoucích shůry.

Wittyho dobíhám ve chvíli, kdy se za námi probouzí sluníčko do nového dne a kouzlí nad krajinou a v řece nádherné obrazy. Vůbec celé ráno je krásné. Sluníčko postupně prohřívá i vzduch, a tak i ta ranní ztuhlost pomalu mizí. Chvíli běžíme mlčky a prociťujeme tu nádheru vůkol nás. Vltava si spokojeně proudí směrem k Labi, aby pak dále pokračovala za hranice do Němec.

Začínáme spřádat plán na běh z Drážďan do Prahy. Tuhle myšlenku už v sobě nosím dlouho a právě nastává doba, kdy jí uskutečnit. Vypadá to, že by to mohlo být někdy před prázdninami. Nevím jak Witty, ale já bych to rád běžel non-stop. Abychom si mohli užít řeku a přírodu okolo ní v každém denním okamžiku.

No, zatím přebíháme lávku v Řeži a míříme po kolejích k Levému Hradci do Roztok a pak Tichým údolím ke Kozím hřbetům, Horoměřicím a ku Praze. Sluníčko už začíná pěkně hřát a my dostáváme pomalu hlad. Witty vytahuje čtvrtku suchého chleba. Já mu za to nabízím pěkně tvrdou müsli tyčinku. Občerstvíme se za běhu a pokračujeme kolem kouzlící řeky dál.

V Roztokách opouštíme údolí Vltavy a běžíme podle potoka Tichým údolím. Údolí dělá čest svému jménu. Nikde ani živáčka, ani ptáček nepípne, jen sluníčko kouzlí své čáry na pozadí strání, které údolí svírají.

Jsme zpátky v Praze. Vítr, který se vzal, kde se vzal, přižene šedé mraky, a tak zářící sluníčko vystřídá šeď a prohánějící se vločky sněhu. Už zase máme zmrzlé tváře. To nám však už nemůže vzít tu tichou a prosluněnou nádheru, která se nám po tomto ranním běhu rozhostila v duši.

Ještě, že ráno přišla ta Wittyho sms a mobil neletěl po prvním zazvonění do kouta.

To se stalo před mnoha lety, dneska už Witty běhá úplně po jiných stezkách, ale tu a tam si zavoláme, a tak bych mu chtěl i touto cestou popřát do nového života (protože se v pátek žení) – Witty, ať vám to klape a zvuky vašich kroků zní vždy unisono a nikdy ne ozvěnou!

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (7 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

dav | 15. 9. 2011 9.46 hod. | 62.24.78.xx
Mluvíš mi z duše, má to údolí "Velké řeky" v sobě cosi, co nikde jinde nenalézám. Jakýsi genius loci, který tam dává energii všem, kdo si o ní poprosí. Třeba jen tím, že si klusnou po ránu podle vody:-)

ll | 14. 9. 2011 15.01 hod. | 90.180.58.xxx
uz sem se lek že jsem zaspal v Praze letošní první snih :))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běh – můj život

všechny články Běh – můj život

kde se diskutuje

  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Lidi pokud chcete běhat mějte trochu soudnosti, dát po měsíci "tréninku" závod na 10km,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků