Obětovala jsem Běchovice
Tento rok mi bylo dopřáno prožít mnoho velkých událostí jak běžeckých, tak rodinných. Splnila jsem si přání nakouknout do běžeckého nebe, kterým pro mne bylo uběhnutí překrásné trasy Mammut ultramaratonu Silva Nortica Run, prožila jsem období plné přátelství a společného nadšení pro běh v kruhu bezva party žen PIM WCH, poznala jsem spoustu nových míst a přátel, pokořila loňské osobní rekordy, ochutnala chuť i pomíjivost slávy.
Taky jsem se odhodlala k rekonstrukci domu, přežila žití v prachu, mezi bednami, v omezeném prostoru a každodenní hledání věcí. V období rekonstrukce jsem musela omezit běhání, abych se k němu v posledních dnech zase mohla naplno vrátit, abych se mohla radovat z milých setkání a vydařených závodů. Abych si mohla dávat nové běžecké cíle.
Návrat jak se patří – NIKE RUN, Půlmaraton Moravským krasem, Běh rodným krajem Emila Zátopka – všechny se vydařily. A Běchovicemi to budu korunovat! Makám a v duchu si probíhám místy, která mi zůstala v paměti z loňska. Tak kolik uberu z loňského času? Jak pojedu? V kterých botách poběžím? Už se zase vznáším, já v tom přímo lítám!:-) Diář mám plný a přesto stále kontroluji termínovku.
Sobota před Běchovicemi – Staré Město – Velkomoravský půlmaraton, vybrané startovné bude věnováno mentálně postiženým dětem na Velehradě. Nevěřím svým očím. Dychtivě pročítám propozice. Trasa mně tak blízká. Kolik jsem se tu naběhala, kolikrát obdivovala věže Velehradské baziliky, kolikrát cítila radost z toho, že jsem tu doma, kolikrát jako bezvěrec, míjející budovy ústavů pro postižené, tiše děkovala, že mohu být na opačné straně.
Tady přece nemohu chybět! Ale co Běchovice? Po půlmaratonu na Bunč ze sebe druhý den nic nedostanu. Obrazy Běchovice – vzrušující atmosféra a proti tomu Velehrad – klid a mír místa, skupinky dětí uzavřených do svých světů, které jsem občas potkávala, se mi střídají před očima. Podobně jako blesky na noční obloze na chvíli změní tmu v jasný obraz, i mně začíná být zřejmé, že stojím před zkouškou správné volby.
Doufám, že jsem obstála. Jsem patriot, umím být vděčná, učím se pokoře. Poběžím doma, poběžím pro správnou věc.
P.S. Odpusť mi, velký učiteli, pokud budu spatřena i v Běchovicích, nebude v tom pýcha, jen slabost smrtelníka.:)
Copak učitel ti odpustí, milá dcero, ovšem Běchovice, Běchovice ty neodpouštějí :). Na druhou stranu jednou jsem je běžel druhý den po absolvování 65 kilometrů strávených na trase Dinkelsbühl – Stříbro a protože jsem si byl vědom svého činu, vyběhl velmi zvolna a v cíli se radoval z dobrého času. Tak třeba i tebe ten nahoře, i když jsi bezvěrec jako já, za tvůj dobrý skutek spravedlivě odmění.
Vložit komentář
Ilono, ty to zvládneš! Budu na všechny známé, kteří se v neděli vydáte na trasu Běchovic myslet a držet Vám pěsti. Ať se běh podaří a máte z něho radost :o)
Miloši fakt bych tě nechtěla naštvat tím, že bych v Běchovicích chyběla, obzvláště, když se něco takového neodpouští. :-)
Takže dvojboj Velehrad – Praha .Moc se na oba dny těším :-) Ilona
Ilono, budiž tvůj krok lehký a fouká ti ten správný vítr (do zad:))
