logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

MIZUNO WAVE PROPHECY

MIZUNO WAVE PROPHECY

Měl jsem tu čest se seznámit s novou mizuňáckou peckou, modelem Wawe Prophecy. O těchto botách jsem již předtím slyšel, bral jsem je za pokračovatele mých oblíbených Creation a tak jsem se těšil, co nového s tímto modelem přichází.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Co mě na Prophecych zaujalo
    1. Design
    2. Prophecy funfují jak dobře odpružená přední vidlice kola
    3. Tlumení modelu Wave Prophecy je samostatná kapitola
    4. Prodyšnost
    5. Skok do budoucnosti
  2. Mínusy
    1. Trvanlivost svršku
    2. Cena

Naběhal jsem v nich cca 150 km na různých površích, v suchu i mokru, což je takřka dostačující kilometráž k prvnímu hodnocení boty ve stavu, kdy začíná ideálně fungovat. Vždy mi totiž trvá nějakou dobu, než se s novou botou naladím na stejnou notu. Pro doplnění uvádím informaci od výrobce, že bota je určena běžcům s vyšší hmotností, s neutrálním došlapem a všem, kteří volí k běhu model s kvalitním odpružením. Všechny tyto „předpoklady" splňuje a tak jsem se s chutí rozběhl.

Co mě na Prophecych zaujalo

Design

První, co mne na tomto modelu zaujalo, byl barevně a „čertovsky" vyvedený design. Futuristická dvojitá deska, atraktivní červená metalíza na horní desce, reflexní prvky ze všech stran, to vše asi zaujme každého na první pohled. Svršek boty tvoří pružný materiál, který příjemně a přirozeně obepne nohu a tím pádem vám sedí jak ulitá. Tuto vychytávku ocení každý zejména při delších bězích, kdy noha nateče a tím hrozí nebezpečí vzniku nepříjemných puchýřů. Prophecy vás zkrátka hezky obejmou a drží i při delší zátěži. Tkaničky jsou s tzv. protirozvazovací úpravou, která nedovolí povolení kličky. Jazyk boty při nasazení sedí přesně tam, kde má, neutíká do stran a zůstává po celou dobu běhu na svém místě.

Prophecy funfují jak dobře odpružená přední vidlice kola

Při prvních krocích jsem byl unesen z odpružení. Mám vyzkoušeno mnoho modelů s kvalitním tlumením, v žádných jsem však necítil takovou míru odpružení a zároveň plynulý přechod do odrazu jako v Prophecy. Přirovnal bych to ke kolu, kdy jezdíte na kole s přední odpruženou vidlicí a vyměníte ho za model, který je odpružený celý a dle potřeby se může celé odpružení zavřít k rychlé jízdě. Tou rychlou jízdou je míněn skutečně výborný přechod z dopadové do odrazové fáze. Necítil jsem známé dopadnutí na patu a nepružný přechod k odrazu, ale vnímal jsem plynulé automatické zhoupnutí z paty na špičku s pružným odrazem… Ihned jsem si vzpomněl na propagovaný styl ,,hurvajs" Miloše Škorpila, tomuto stylu je bota snad určena.

Tlumení modelu Wave Prophecy je samostatná kapitola

Díky dvojité tlumící desce se skutečně cítíte jako v peřince. Při běhu na silnici nejvíce, co mne ale zaujalo, bylo fungování boty při bězích na nezpevněném terénu s kamenitým tvrdým povrchem. Při dopadu necítíte v podrážce velikost konkrétního kamínku, na který skočíte, bota vám dá pouze znát, že pod ní něco je a celá podrážka se této nerovnosti přizpůsobí bez nejmenšího pocitu ztráty kontaktu s povrchem. Vše je rovněž umocněno již výše zmíněným pružným svrškem boty, který nedovolí nežádoucí pohyb nohy v botě. Každý krok máte pod kontrolou a jste tudíž jistější a tím pádem i rychlejší.

Je samozřejmé, že díky těmto vlastnostem vás tato Mizuna chrání před bolestmi zad, kyčlí a hlavně kolen. Díky výborné podrážce boty, kdy systém drážek doplňují tři „tunýlky" podél celého chodidla, je bota velice stabilní i v terénu, štěrk, kamení i hliněné polní cesty zvládá stejně dobře jako asfalt, nebál bych se vyběhnout ani do zasněženého terénu.

Prodyšnost

Prodyšnost boty je rovněž na skvělé úrovni. Větší část z již zmíněných kilometrů jsem naběhal v teple a bota výborně „dýchala“, hezky větrala a nohy byly v suchu. Celkový dojem ze seznámení s tímto modelem je více než výborný.

Skok do budoucnosti

Tento model je zcela určitě ne krokem, ale skokem do budoucnosti a silným protiargumentem dnešní módy minimalistických bot. Běh si v něm doslova užíváte, skvěle vás vede, i při změně stylu si držíte vše pod kontrolou a vlastně tyto bačkůrky na sobě necítíte. Prophecy mohu doporučit všem běžcům, kteří hledají nejlepší kombinaci výborného tlumení, originálního designu, modernosti, ale hlavně jako jistotu výborného „parťáka" do pohody lehkých výběhů i nepohody těžkých tréninků s důrazem na vytrvalost, bez ohledu na počasí i terén, od kterého čekáte vždy více než stoprocentní výkon.

Mínusy

Trvanlivost svršku

První minus tomuto modelu dávám za už poměrně brzké porušení povrchu svršku (na pravé botě nad malíčkem), což však mohlo být zaviněno tím, že normálně bych si koupil botu o půl čísla větší, nebo jsem prostě s ní o něco brnknul.

Cena

Druhé a poslední minus je cena, i když si myslím, že díky tomuto způsobu tlumení bota vydrží o mnoho déle než bota s klasickou tlumivou pěnou a tudíž ušetříte cca třetinu životnosti (jen můj laický odhad). Přesto cena nad 5000 je dost vysoká.

Prophecy na Běžecké škole nemají svou premiéru, už jsme o nich jednu recenzi přinesli a to pod názvem Nové trendy v běžecké obuvi – Mizuno jde vlastní cestou.

Zdeněk Dančo foto
  • přečteno: 18615/17998×, 5 komentářů

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (14 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Frenk Brhlík | 17. 4. 2012 12.52 hod. | 88.102.139.xxx
Jsem rekreační běžec který vyráží tak dvakrát týdně na svou DESÍTEČKU a doposud jsem běhal spíš lehký terén,nicméně ted vyrážím spíš na spevněné cesty a horské asfaltky což mě přivedlo k tomu přestat BROUSIT na asfaltu svoje krosové MIZUNA HARRIERY a zakoupit nové botky.Hledal jsem hledal,četl recenze a do oka mi padly MIZUNA CREATION 13.Vím že to nejsou PROPHECY nicméně když se podívám a porovnám podrážky obou zminovaných botek jsou si přinejmenším hodně podobné.A když už jsem se přidal do debaty přihodím pár zkušeností z těmato botkama.KREJŠNY 13 jsou už na první pohled designový klenot,tmavě rudá v kombinaci se žlutými prvky působí výrazně ale zase NESVÍTÍ už na dálku jako některé KŘIKLAVĚ ŽLUTÉ na snědých Etiopských závodnících.Běžně používám boty velikosti 9 a ikdyž se strachem jsem tuto velikost použil i u těchto bot,udělal jsem dobře,už při prvním vyběhnutí jsem si připadal zě mi na tyto botky někdo BRAL MÍRU všude pěkně sedí nic netlačí a ani po 10km nepocituji žádné tlačení v oblasti podrážky na patě jak jsem někde četl.Tlumení je opravdu excelentní a myslím že pokud chce člověk botky na pohodové běhání nemusí mít strach že po VOLNÉ DESÍTEČCE druhý den nevstane s postele.Z jedné věci mám ale strach a to je důvod proč to píšu i k těmto MIZUNÁM PROPHECY protože si myslím že u obou těchto podrážek vznikne časem problém a to hlavně v oblasti paty kde je tak tenounké uchycení na konci boty mezi podrážkou a botou že to nemůže dlouho vydržet a musí to po NĚJAKÉM TOM KILOMETRU prasknout.Nicméně byl bych hrozně rád kdybych se pletl a byl to jenom můj počáteční názor NEVĚŘÍCÍHO TOMÁŠE k jinak určite výbornému nápadu vývojářů od Mizuna.
Mnoho skvělých naběhaných kilometrů v těchto i jiných botkách
prěje všem FRENKY VLK...:-)

Petr Hruška | 1. 11. 2011 14.58 hod. | 80.250.1.xx
Tak koukám, že si tady místo diskuze odborníků pomálu zakládám svůj "prorocký blog" na téma Mizuno Wave Prophecy... Ale po dnešním výběhu mám potřebu k tomuto tématu sem postnout ještě malé pokračování...
.
Dnes jsem přeci jen neodolal a ještě jednou vyrazil v těchto prorockých botkách – a tentokrát do terénu. Navíc jsem se rozpomněl, že někdy před rokem a kus jsem si nechal u jednoho podiatra dělat FormtHotics vložky, které jsem však po pár dnech odložil, protože mě vůbec spolu s těmi mými starými Mizuno Wave Nexus 4 nesedly. Odborníkem mi posléze bylo vysvětleno, že když už ty boty mají vnitřní podporu pro mírnou supinaci (jako že tyhle měly), tak je přinejmenším podivné do nich ještě naordinvat takovéto vložky. Takovéto vložky že jsou ale výborné do neutrálních bot, což jsou zase tyhle nové Prophecy. Tak abych je prý zkusil někdy do nich...
.
Tak jsem zkusil. Nasměroval jsem si to napřed po asfaltu k přehradě Skalka. Pocity ze soboty (především to podivné oddělení od všeho, co se mi děje pod nohama) se v podstatě opakovaly, navíc umocněné další vložkovou umělotinou mezi nohou a tím prorockým ústrojím v podešvi. Už jsem si sice nepřipadal jako na chůdách (člověk si na ten nový došlap docela rychle zvykne), ale spíše jako kdybych měl kopyta. Ale až potud celkem dobré...
.
Horší to pak bylo v terénu. To už nebyl "terén" ze soboty (rovná štěrková či rozbitá cesta), ale pravý trial vinoucí se nahoru a dolů pěšinou podél přehrady Skalka, přes kořeny, seběhy, výběhy, strže... Neběželo se úplně špatně, ale ta o cenťák vyšší podrážka než u mých starých Nexusů zvýšená ještě o ten kousek tlošťky vložek FormtHotics ve mně přeci jen vyvolávala určitý pocit nejistoty... Nic jsem necítil, ale taky jsem vnímal, že to ty boty nějak všechno vyrovnávají a dávají určitou stabilitu i z těch výšin svých "podpatků".
.
Ukolébán tímto pocitem, říkaje si právě něco jako "To je fakt skvělé, ty boty za tebe dělaj úplně všechno, odchytávaj nerovnosti, vyrovnávaj rázy na patu, snad i tě udržují ve správném směru, že ty už můžeš jenom běžet a kochat se..." A v tom jsem byl na zemi. Zvrtnutý kotník. Na úplně běžné stezce, pokryté sice listím, ale bez velkých hrbolů, jen se naklánějící víc, než má kopyta zvládla vyrovnat. V běžeckých botách jsem si ještě kotník nikdy nevzrtnul. Ani v tom nejnáročnějším terénu...
.
Naštěstí to moc nebolelo, tak jsem běžel dál. Ale ten pocit teď už nebyl pocit běhu na kopytech, ale spíše běhu v jehlových střevíčkách. Dával jsem pozor na každou nerovnost, strže, které jsem normálně vždycky sbíhal plnou rychlostí, jsem teď opatrně slézal...
.
Zpáteční cestu od Hradu Skalka jsem pak zvolil po silnici. Jak naskočila rovná plocha, krok se stal jistějším a já si těch druhých pět kilásků z dnešní desítky maximálně užil. Vnímal jsem, jak přestávám vnímat tu zvláštnost došlapu, a běžel jsem poměrně rychle a hodně pohodlně. Došlap mírně přes patu – až skoro na celou nohu, noha si docela rychle zvykla, FormtHotics se usadily... Představoval jsem si, že kdyby to byly moje Prophecy a kdyby bylo o půl čísla větší, že bych si v nich troufnul zaexperimentovat možná i na celé františkolázeňské 22hodinovce a bylo by to asi dobré...
.
Dnešní závěr? Mizuno Wave Prophecy – alespoň pro mě – určitě ne do terénu, v každém případě ne na nějaký těžší trial a už vůbec ne vyvložkované čímkoli dalším, co ještě zvýší ta jejich kopyta. Ovšem pokud bych je sehnal v nějaké velké slevě, pak bych je možná používal jako odpočinkovou obuv (možná i v kombinaci s těmi vložkami) na delší rovné tratě s tvrdým povrchem... A mezi tím se učil běhat hezky česky minimalisticky – ale v čem? Toť otázka do mých dalších běžeckzch dní... :-)

Petr Hruška | 31. 10. 2011 19.47 hod. | 80.250.1.xx
Tak mi Zdeňkova recenze tak zaujala, že jsem od něj tyhle zázraky techniky vyškemral na zapůjčení a v sobotu si v nich zaběhl 12,5 km (většinu po asfaltu a po rovině, část zvlněná, část po rozbité a kamenité polní cestě). Normálně si kupuji boty osmičky, běžecké pak mám o půl čísla větší, ty zapůjčené od Zdeňka byly osmičky. Vážím 85 kilo.
Chtěl bych se zde podělit o pár dojmů z tohoto krátkého výběhu, které si samozřejmě nedělají nárok na jakýkoli zásadnější soud. Na to bych potřeboval aspoň těch Zdeňkových 150 km a jeho běžecké zkušenosti. Takže – pokud to někoho zajímá – následuje snůška postřehů běžeckého hobíka, který po dva roky za sebou naběhal každý rok něco málo přes 1000 km, téměř vše z toho v (už pěkně sešlapaných) botách Mizuno Wave Nexus 4 (mých prvních a zatím posledních běžeckých botách). Mám typický došlap přes patu a poslední dobou jsem byl – zatím ovšem pouze teoreticky – hodně oslovený minimalistickými důrazy.
Chystal jsem se vyzkoušet něco v tomto směru, možná aspoň nějaké nové „minimalizující“ Scotty. Až mi pak nejprve brnkla do očí z Milošem prezentovaná překladová recenze na Prophecy (Nové trendy v běžecké obuvi – Mizuno jde vlastní cestou), později pak tato Zdeňkova, z první ruky (tedy nohy).
Ze Zdeňkovy recenze mě zaujaly především tyto věty: „… skutečně výborný přechod z dopadové do odrazové fáze. Necítil jsem známé dopadnutí na patu a nepružný přechod k odrazu, ale vnímal jsem plynulé automatické zhoupnutí z paty na špičku s pružným odrazem… Ihned jsem si vzpomněl na propagovaný styl ‚hurvajs‘ Miloše Škorpila, tomuto stylu je bota snad určena“ a „tento model je zcela určitě ne krokem, ale skokem do budoucnosti a silným protiargumentem dnešní módy minimalistických bot“.
Se všemi těmito přiznanými východisky – a v jejich světle – si tedy dovolím pár doplňujících poznámek o zkušenostech z mého krátkého výběhu:
1. Velmi dobrý pocit „obejmutí nohy“ (viz Zdeňkem prezentovaný pružný svršek) mě doprovázel až k nějakému 10. km. Ani při tom nevadilo, že palce byly obepnuté možná trochu těsněji, než kdybych měl své osm a půlky. Po tom 10. km jsem ale začal pociťovat velmi nepříjemné dření na patních horních lemech bot. Pokud bych běžel půlmaraton, určitě bych si vysloužil rozedřené achilovky nebo aspoň puchýře. Možná, že by ale právě toto vyřešila bota o půl čísla větší.
2. Velmi dobré převalení z dopadové do odrazové fáze (opět Zdeňkem chválené) mohu také potvrdit. Skoro bych řekl, že i když jsem běžel přes patu, tak mě ty body na patu jakoby nenechaly dopadnout a jakýmsi zvláštním způsobem mě přinutily dopadnout na plnou nohu. Avšak když jsem si na to asi po půlhodině trochu zvyknul a na tu celou nohu jsem už dopadal jakoby „dobrovolně“, zdálo se mi, že mi tam ta (poměrně vysoká) pata začala nějak překážet. Jako bych chtěl běžet „minimalisticky“ v botách s „maximálním odpružením“ – a to asi nejde. Prakticky se to projevovalo i tím, že jsem o těmi patami občas šmejkal o zem dříve, než jsem dopadl. Obávám se, jestli člověk tímto ještě více nezleniví a vše přenechá jakési mechanice pod ploskou nohy, místo toho, aby změnil styl sám.
3. Ono velké tlumení (Zdeňkem prezentované výrazem „necítíte v podrážce velikost konkrétního kamínku, na který skočíte, bota vám dá pouze znát, že pod ní něco je“) mohu také potvrdit, avšak možná právě díky tomu (a asi i již částečnému „zavirování“ minimalistickou ideologií) jsem se cítil celý nesvůj, když jsem pod tou podrážkou ty kamínky vůbec necítil. Ty mé staré Mizuny už ve své přední části asi nabraly díky svému maximálnímu ošlapání určité minimalistické rysy a já byl najendou v těchhle Prophecy jakoby oddělený od matičky Země. Měl jsem pocit, že běžím na chůdách či na běhacím pásu – pohodlně, jako v bavlnce, ale něco z té drsné reality pode mnou mi prostě scházelo a bylo mi to velmi nepříjemné.
4. Podobně nepříjemně jsem se cítil ve špičkách nohou, kdy zvláštní tvar boty od bříška plosky ke špičce palce z vašich palců dělá dva nečinné pozorovatele vašeho běhu, spíše než aktivní spolupracovníky. Nebo aspoň tenhle pocit jsem měl – jako bych běžel bez prstů na nohou, či jako bych je nepotřeboval. Nevím, jestli to je dobře, nebo špatně, ale můj pocit byl z toho nepříjemný a ještě znásoboval onen umělý pocit běhu na „chůdách“ či na běhacím pásu.
5. Naopak obava, že do těch příčných průduchů pod podrážkami budou padat kamínky a jiný humus se nepotvrdila, ale je fakt, že jsem neběžel zas až takovým náročným terénem, abych to mohl posoudit.
Závěr: Ještě bych si v těchto „prorockých“ botkách rád párkrát vyběhl, ale při mé současné frekvenci běhání je asi budu muset dříve Zdeňkovi vrátit. V každém případě bych si teď ale rád ještě vyzkoušel nějaké ty „minimalizující“ botky – a pak se teprve rozhodl. Pocitově – po této „minimalistické zkoušce“ – mě však zatím tyto „maximalistické“ novinky příliš nezískaly.

Petr Hruška | 12. 10. 2011 18.46 hod. | 80.250.1.xx
Jo ještě otázečka – když v těchhle formulích člověk běží v terénu – nezůstává mu v těch prolukách pod podrážkou humus (tráva, hlína, jehličí, kamínky), který tam nutně musí napadat?

Petr Hruška | 12. 10. 2011 17.28 hod. | 80.250.1.xx
Má s těmito Mizuny zkušenost ještě někdo další, než tento podplacený františkolázeňský podomní prodejce?!? ;-))) Ne, vážně, Zdendova mizuno óda na radost mě velmi zaujala, protože právě takovéhle boty hledám, ale zdá se mi to příliš ideální, než abych do toho šel bez dalších oponentních posudků... Ale moje starý Mizuno Wawe Nexus 4, se kterými jsem byl maximálně spokojený, se mi po dvou letech a 2 tis. km fakt už rozpadají (a stávají se tak přirozeně minimalistickými... :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Běžecké boty

Běžecké vybavení

všechny články Běžecké vybavení

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Od 142 kilového pořízka ke 112 kilovému maratonci : Romane, kloubouk dolů .... jsi borec ... jsi borec ... jsi bored ... »
  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Bohužel mám v zapadlejších končinách naší republiky taky neblahou zkušenost s nízkou úrovní, resp.…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků