logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Run, Forrest, Forest, run!

Run, Forrest, Forest, run!

New Forest Marathon

Britský New Forest Marathon patří mezi ty menší akce. Letošní 29. ročník byl v lecčem jedinečný. V lecčem překvapil. Někdy příjemně, někdy méně příjemně. Ale jak říkal už Emil Zátopek: „Chceš-li prožít jiný život, běž maraton." A změna, jak všichni víme, je život. A já byl vždycky zvědavý, jak se daří maratonským běžcům na druhé straně La Manche.

Velká Británie, to je taková ostrovní země, kde jedí zvláštní věci jako cibulovou marmeládu, fazolový pudink nebo slanou ovesnou kaši, pijí zázvorové pivo, mají rádi královnu a prodávají Pepsi v PET-láhvi s nápisem „Otevírejte rukou“ na víčku.

Bylo to poprvé, co jsem nastoupil na start maratonu, který neměřil oněch známých 42 km a 195 m k tomu, ale jen 26,2. Míle. Po přepočtu byste možná mohli dojít ke stejnému číslu, ale nenechte se mílemi mýlit – ten britský maraton ubíhá mnohem pomaleji!

„Run, Forrest, run!“ řekla Jenny. Kdyby v té době existoval New Forest Marathon, patrně by na svého přítele zavolala: „Run, Forrest, Forest, run!“ (Zaběhni si, Forreste, Forest! ) A Gump by rozhodně neprohloupil. A při známém náklonu štěstěny na jeho stranu by ho jistě i vyhrál.

Běh byl multi-terénní. V praxi to znamená, že vašim teniskám necháte ochutnat nejen asfalt úzkých britských silniček, ale i udupanou kamenitou zem polních cest a vlahou půdu lesních pěšinek. O maratonu se rozhodně nedalo prohlásit, že by byl rovinatý. Ale ani že by byl kopcovitý. Prostě tak nějak britsky zvlněný. A tradičně britské bylo i počasí. Příslib slunka vystřídaly zlověstné mraky a běžce si v závěru vyhlédly i stříbrné nitky deště. Naštěstí nešlo o nic velkého. Přeháňka byla rychle pryč a do běžců se opíral už jen vcelku ještě milosrdný protisměrný vítr.

Přes sedm stovek běžců, převážně domácích, se vydávalo do pozdního slunného britského rána. Spousta z nich v pestrých sponzorských tričkách. Je tady poměrně běžné, že sportovníci při svém koníčku podporují nějakou bohulibou činnost. Tu vidíte tričko fondu podporujícího zraněné hasiče, tu fondu na podporu postižených dětí, nemocných rakovinou nebo lidí se srdečními chorobami. Běh v Británii charitou žije.

Snad poprvé ve svém životě se setkávám s nějakou aktivitou klubu Lions International. Zdá se, že na tento závod poskytl doprovodné vozidlo. Vida, jeho členové tedy mají i jinou pracovní náplň než bít a znásilňovat sekretářky „dvakrát týdně, v cizině každý den“! Tedy, alespoň v Británii.

Česká vlaječka, kterou mám přišpendlenou vzadu na ledvince, vyvolává ve spřátelených běžcích dávné školní znalosti zeměpisu, popřípadě i vzpomínky (doufám, že příjemné!) na návštěvu České republiky. Přátelsky mávají a zdraví: „Ahoj!“ „Dobrý den!“ Jen jeden pán se čile dotazuje, zda jsem skutečně až z Chile. Mou středoevropskou odpovědí je příznivce Jižní Ameriky náležitě zklamán.

Nabídkou občerstvovacích stanic patřil tento závod k chudším příbuzným. Pitné vody byl dostatek. A to bylo všechno. Snad na jednom, dvou místech bylo možné vložit do hladových úst energetický želé bonbon. Nebylo ale úplně jasné, zda šlo o iniciativu organizátorů, nebo o samaritánský pud obyvatelů vesničky, kterou se trasa závodu ubírala. První polovinu závodu běžím jako trestanec – pouze o vodě. Druhou půlku mi zpříjemňuje šest tablet hroznového cukru od českého Číňana z večerky a red bull, který jsem měl připravený v ledvince na chvíle, které by blanické rytíře naplnily napjatou nedočkavostí (rozuměj: až by bylo nejhůře).

V propozicích avizované „bohaté občerstvení v cíli pro všechny“ sestávalo z omluvy, že bohužel už nic nezbylo, neb všechno vyjedli půlmaratonci. Ti startovali o půl hodiny před námi. A běželi jen poloviční vzdálenost. Asi tady nepočítali s hladovými Čechy. No, na doby, kdy budeme do Británie jezdit za jídlem, si patrně budeme muset ještě počkat.

Závod to byl co do počtu účastníků poměrně malý. A byl i vpravdě britský. Počasím i stravou. Co za vás neudělal pořadatel, o to se musíte postarat sami – doplnit energii. Přímo se nabízí, abyste zavítali do nějakého stravovacího zařízení splňující kritérium dostatečné adekvátnosti vašemu společenskému postavení a finanční situaci a dali si pořádné fish and chips. Stylové je to zapít RPA (Real Pale Ale; jediným druhem piva uznávaným opravdovými anglickými džentlmeny).

obrázek
Přehled britských terénních lýtek.

obrázek
Vlajky vlají, ve startovním poli roste nervozita. Start v New Miltonu.

obrázek
Startovní pole je zpočátku poměrně kompaktní.

obrázek
Obyvatelé vesniček si fandění užívají.

obrázek
Britové jsou patrioti.

obrázek
Hodně lidí tu má s běháním spojenou nějakou tu charitu.

obrázek
Na občerstvovací stanici.

obrázek
Piráti od La Manche.

obrázek
Vypadá to, že v Británii „Liónský klub“(viz znak v horní části vozu), jak říkával soudruh Barták, se věnuje kupříkladu pomoci běžcům namísto bití a znásilňování sekretářek.

obrázek
Nechci se nikoho dotknout, ale kdo z vás na to má?! Hasiči v plné zbroji zdolávají půlmaraton.

obrázek
Sedmá míle.

obrázek
Against racism!

obrázek
Dobrovolná ambulance na kole.

obrázek
Vzorné manželky připravují piknik.

obrázek
Už vím, proč byl tento strýc tak rychlý – potřeboval si dát čouda!

obrázek
A teď už jen hurá na pivo!

obrázek
Nikde jinde neuvidíte tolik polních maršálků pohromadě.

Foto: Lisa Jackson:

obrázek
Britští a čeští běžci mají jednu věc hodně společnou – milují vytříbený předzávodový pitný režim.

obrázek
Teď už se tomu můžeme jen zasmát.

obrázek
Britský běžec Graham Williams v cíli. Ačkoli má za sebou několik desítek maratonů a ultramaratonů, neustále zdůrazňuje, že „opravdu nenávidí běhání“.

René Kujan je reportérem www.horydoly.cz

René Kujan foto
  • přečteno: 9178/9073×
Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run! Run, Forrest, Forest, run!

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (11 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas88
Asics119
Brooks17
Inov-852
Icebug5
Hoka One22
Mizuno51
Newton5
NB21
Nike54
Salming345
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers7
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce45
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků