logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Horský maraton pod tři hodiny! (?)

Horský maraton pod tři hodiny! (?)

Někdo musí na maraton pod tři hodiny roky trénovat. Krůček po krůčku, propocené tričko po propoceném tričku, prošoupanou tenisku po prošoupané tenisce sbírat běžecké zkušenosti, běhat intervaly, věnovat se doplňkovým sportům. Ne tak já. Ačkoli byl letos Kaiser Marathon v rakouských Tyrolech krutý – a chtělo by se mi říci i krutopřísný – podařil se mi výkon nevídaný, úspěch neslýchaný. Drzost nehorázná.

Kaiser Marathon patří do rodiny tří závodů s označením Tour de Tirol. Jde o dobře promyšlený a zorganizovaný běžecký víkend. Tři dny, 73 kilometrů, 2200 výškových metrů. V pátek v šest večer se běží desítka. V sobotu v půl desáté ráno maraton a v neděli v jednu odpoledne půlmaraton. Skalní běžci se hlásí na celou Tour. Ti nejskalnější pak vyhrávají všechny tři závody. Letos se to poprvé v historii podařilo Švýcarce Jasmin Nunige a Maďarovi Ádámovi Kovácsovi.

Na start sobotního maratonu se staví 363 běžců. Původní jednokolovou trasu horského závodu pořadatelé změnili na tříkolovou variantu začínající a končící v městečku Söll. Každé kolo s převýšením cca 700 m. Motivace organizátorů byla zcela jasná – a zazněla i na předstartovním brífinku. „Již nikdy Zugspitze!“ Roku 2008 při závodech na nejvyšší horu Německa zahynuli dva „borci“ nerespektující pokyny pořadatelů, počasí ani hranice svých možností. Ke startovnímu číslu dostal každý účastník Kaiser Marathonu nejaktuálnější informace – počasí je skutečně velmi nepříznivé, řádně se vybavte, dávejte pozor na sebe i na své spoluběžce!

Po startovním výstřelu následoval výběh do setrvalého, zatím mírného, deště. Rtuť teploměru se držela několik stupínků nad nulou silou hypnotických pohledů sportovníků. Vzápětí se mělo ukázat, že rozhodnutí pořadatelů pozměnit trasu bylo více než správné. Se stoupající výškou trasy klesala teplota a přibývala voda v jiném než kapalném skupenství. Nejprve se o slovo přihlásil déšť se sněhem. Následoval jej přítel sníh sám. Velké, mokré, lepivé vločky nešetřily nikoho. Ani závodníky, ani pořadatele.

Nechtěl bych na tomto místě nikoho vynášet do nebes, ale bude více než spravedlivé zapět pochvalné songy na adresu těch druhých zmiňovaných. Už jsem viděl ledacos, ale takhle dobře zvládnutý závod v takových podmínkách, kdy se své děti snaží zahubit i jejich samotná velká matka Příroda, jsem ještě neviděl. Perfektně připravená a značená trasa, kterou bylo nutno změnit na poslední chvíli. Bohaté občerstvení už v šatnách před závodem. Skvěle zásobené občerstvovací stanice, které byly snad každé tři kilometry. A všeho bylo opravdu dost pro všechny. Obětaví organizátoři, které jste mohli na trase potkat, kterak kmitají s lopatou či hrablem na sníh v rukou, aby alespoň na nejfrekventovanějších místech zbavili trasu závodu rozmoklé břečky. Skvělí fandiči podél trati… Jak jsem nevěděl, kde mám s chválou začít, tak ani nevím, kde s ní mám skončit. Snad ještě jeden příklad za všechny: Na začátku druhého kola postávalo u trati několik organizátorů a odchytávalo běžce, u nichž viděli ruce bez rukavic, aby jim tyto užitečné protichladové pomůcky doslova vnutili. Zdarma. Nevěděl jsem úplně jistě, jestli se mi podlamují kolena jen z pouhé námahy v kopcích, nebo jdu do kolen z tohoto příkladného samaritánského počínání.

Poprvé v druhém kole chytám druhý dech, uvažuji o univerzitě třetího věku a běžeckých botách čtvrté generace, slibně rozbíhám tuhnoucí dolní končetiny a zároveň se snažím šetřit síly na kolo třetí. Trasa se opět noří do městečka Söll, kde už od rána čekají stupně vítězů, slibně vyhlížející stan s občerstvením pro finišery (Erdinger Alkoholfrei), vyhřívané stany sponzorů. Špalír přihlížejících mne tlačí do jediného průchozího místa – cíle. „Pusťte mě! Já tu medaili nechci! Já musím dát ještě jedno kolo!“ Moje nechápavá gesta ani mimika nezabírají. Kolem ramen mi přistává termofólie, do ruky mi kdosi tiskne pohárek horkého čaje. Je konec. Kvůli drastickému nesouladu vývoje počasí s možnostmi přežití alespoň větší části účastníků je závod zkrácen. Do druhé ruky si frustrovaně sám tisknu zasloužené pivo. Tak to byl konec? Kdybych to byl býval věděl, nebyl bych býval tolik šetřil silami na třetí kolo. Nu což. Zase se můžu všude chlubit, že jsem konečně zaběhl maraton pod tři hodiny. A horský! To, že letošní Kaiser Marathon měřil ve skutečnosti jen 29 kilometrů, nikomu neřeknete, že ne?!

obrázek
Bum! A jde (běží) se do toho (svinstva).

obrázek
Wilder Kaiser – Divoký Císař. To sedí!

obrázek
Pozor, běžecké závody!

obrázek
Nabídka občerstvovacích stanic byla opravdu pestrá. Tyroláci jsou echt profi.

obrázek
Bylo nás pět. Čechů na tomto maratonu. Na fotce tři z nejtvrdších. Petr, Olda, Jirka (zleva doprava) absolvovali všechny tři závody.

obrázek
Kolo první.

obrázek
Kolo druhé.

obrázek
To kdyby někdo zapomněl, kde zrovna je… V Tyrolsku!

obrázek
Mokrý hnusec jsme si užili hlavně při běhu s kopce.

obrázek
Řekni, kde ty vločky jsou… Všude!!!

obrázek
Přituhávalo. Za povšimnutí stojí organizátor s lopatou v pravé části snímku.

obrázek
Tož tedy na zdraví!

obrázek
Tak, a z vodotěsného garmina mám akvárko. Jestli do něj budou mít ve zverimexu nějaké rybičky?

obrázek
Cíl. Tak proradně blízko… a přesto tak vzdálený.

René Kujan je reportérem www.horydoly.cz

René Kujan foto
  • přečteno: 11038/10791×, 2 komentáře
Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?) Horský maraton pod tři hodiny! (?)

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (12 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Luky | 18. 10. 2011 18.19 hod. | 90.178.212.xxx
Jo René, pořadatelé jsou tu opravdu skvělý a proto se sem rád vracím a příští rok pojedu nejspíš opět. Jen ty 2 kola mě hodně mrzely, mě se to počasí totiž líbilo a běželo se mi skvěle :-)

dav | 17. 10. 2011 10.01 hod. | 62.245.72.xxx
Joo! :-))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas102
Asics149
Brooks21
Inov-861
Icebug6
Hoka One25
Mizuno59
Newton6
NB24
Nike65
Salming390
Salomon44
Scott3
Vibram Fivefingers10
Vivobarefoot7
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce51
Běhám bos, bot netřeba14
ON9

kde se diskutuje

  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Achilovka je samozřejmě s měkkým i :-) ani nechci věřit tomu, že jsem napsala 2x y. EvaS »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Na tuto diskuzi jsem narazila náhodně a neznám pravidla. Pokud to nebude pro někoho…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Já chtěla loni běžet za 110 min. a kamarádka mi řekla, že se mám držet vodiče s parukou. Omylem…»
  • Jak se obléci na běh do teplého počasí : Díky za tipy! Já mám oblíbená funkční tílka s podprsenkami a přes ně tílko s obrázkem běhu (aby…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Ta pozadí .... upřesňuji na 3. čtvrtinu. A možná bych se nechal přesvědčit i na 2. Žádný extrém…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků