logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Kde udělali soudruzi ze Stromovky chybu?

Kde udělali soudruzi ze Stromovky chybu?

Když není splněn plán, je třeba předstoupit s konstruktivní kritikou, otevřeně poukázat na nedostatky a poučit se z nich pro příští plánovací období.

Pražský maraton ve Stromovce jsem měl podle plánu běžet pod 3:20, což se mi nakonec nepodařilo. Splnění závazku na pouhých 99,2% je stachanovsky nezodpovědné, zlepšení dosavadního maxima jenom o 3 minuty kádrově neodpovídající. Kde tedy soudruzi udělali chybu?

Že neumí soudruzi pořadatelé poručit větru a dešti, to by mi tolik nevadilo. Horší je, že neumí poručit ani slunci! Protože po celou dobu závodu vůbec nevylezlo, postupně mi ztuhl úsměv na rtech, potom krev v žilách a nakonec i krk. I když jsem se snažil nebýt na svůj krk nakrklý, kouknout na hodinky a zjistit která bije mi už pak nechtěl umožnit.

Pokud soudruzi zamýšleli úvodní dvoukilometrový okruh jako zahřívací, tak to bylo v té zimě opravdu zcela zbytečné. Kdyby ho však zařadili až na závěr, hned by se mi běželo lépe. Už od pátého kilometru bych se totiž těšil na to, že na konci maratonu je jen směšné pidikolečko...

Své chybné rozhodnutí mohli soudruzi ze Stromovky částečně napravit ještě po odstartování. Stačilo podávat teplou polívku s rohlíčkem místo po skončení závodu už v jeho polovině (samozřejmě s pozastavením časomíry). Takto rozmražen a posilněn bych určitě neměl druhou půlku maratonu o tolik pomalejší!

Soudruzi organizátoři – a nebojme se to říci – udělali letos chybu už v přípravě: na výsledném čase se opravdu velmi negativně projevila skutečnost, že na startovním čísle nebylo vytištěno jméno závodníka. Davy divaček podél trati proto povzbuzovaly sice nadšeně, ale neadresně (t.j. nemohl jsem jim ke svému jménu rovnou nadiktovat adresu, což byla fakt škoda, protože díky hřejivé emulzi se mi po doběhu začly zapalovat lýtka...)

Kdyby bývali k závodu ve Stromovce přistoupili skutečně angažovaně, mohli se na splnění mého plánu podílet i někteří soudruzi soupeři – například s.Hanousek, s.Vítů, s.Orálek, a další. Oni to však neudělali a místo soudružské pomoci (stačilo mě trochu táhnout, třeba na spartakiádním švihadle nebo řetězu z céček) se kapitalisticko-sobecky hnali jenom za těmi svými osobáky.

Hanba, soudruzi!

Milan Kůtek (www.behsholemi.cz) foto
  • přečteno: 13620/13304×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (25 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Michal Vítů | 30. 10. 2011 23.00 hod. | 46.135.89.xx
Třikrát hanba!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Milanova (běžecká) zamyšlení

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Jak uběhnout maraton za 100 dní : Já jsem si letos vyzkoušel maraton za šedesát dní. Nutno říci, že jsem měl naběháno pět let a pár…»
  • Od gaučinku k běhu : Díky za motivaci. Jsi fakt borec. Inspirace pro všechny jako jsem já. »
  • Od gaučinku k běhu : Běh není v našem věku o čase a pachtění se po rekordech. Běh má zlepšit kondici, zdraví a posunout…»
  • Postižení Achillovy šlachy : Může mít polyneuropatie něco společného s achillovou šlachou?? Bylo mi řečeno, že ji mám…»
  • Deset mýtů o běžeckých botách : Spis nez studie a vyvraceni mytu bych doporucoval srovnat statistiky bezeckych zraneni u…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků