logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Couračka s rychlíkem aneb kterak jsem uvisel Patricka Makau

Couračka s rychlíkem aneb kterak jsem uvisel Patricka Makau

Patrick Makau a JÁ toho máme hrozně moc společného. Oba patříme do rychlejší poloviny osazenstva zeměkoule. Oba obstaráváme reklamu téže značce vybavení, byť on dostává zaplaceno a já za to platím. Oba rádi běžíme do dáli, oběma lidi říkají, jak strašně moc jsme hubení, i když to vůbec, ale vůbec není pravda. V neposlední řadě dokážeme uhánět rychlostí dvacet kilometrů v hodině. On 42 tisíc metrů, já 195. Pak oba trošku tuhneme.

Teď vážněji. Coby dosud hrdého občana města rekordů mě hned tak nějaký držitel prvovýkonu brusle nerozhodí. Šance potkat nejrychlejšího maratonce světa se každopádně nenabízí každý den. Tak co s tím? Beru dovolenou, skáču do auta a hurá nach Prag

obrázek

Obraz první: Ó cé Palladium. Před kšeftem adidasu už podupávají tiskové konference s rekordmanem chtiví novináři. Ladí digikamery, trápí nabušené laptopy. Patrick Makau nikde, skočím se tedy ještě kouknout do krámu. A tam mezi samými třemi pruhy (a opatřen třemi pruhy) stál. Nenápadný, snědý mladík ztrácející se v oranžové bundičce, prohlížejíc si lehce předražený sortiment svého chlebodárce. Už ho volají. Brífink začíná.

obrázek

Tiskovky fakt nemusím. Připadá mi to takové divné, neosobní. Banda žurnalistů napíchne zpovídaného na rožeň a griluje jej tak dlouho, dokud se nerozhostí dvojnásobně trapné ticho. To se kolikrát koná hned vícekrát, to když někdo položí stěží zodpověditelný dotaz typu: Poznáte, když prší? Vím, o čem mluvím. Sám pokládám otazníky á la blbý a blbější také. Když nemám tu dovolenou.

Nejzářivějším momentem konference se tak stala sličná překladatelka, jíž úvodních dvacet minut spletlo natolik, že zničehonic k novinářům promluvila anglicky a nebohému Patrickovi se hotovila šeptat do ouška libozvučnou češtinu. Působilo to najednou lidsky a mile v tom ospalém popoledni.

Při společném proběhnutí ve Stromovce se podávalo trochu jiné kafe. Jednak se naskytla šance ke společnému vyfotografování. Přiznávám podruhé, ani tohle nemusím. Už ze soucitu vůči samotné „oběti“. Chudák Patrick si musel připadat trochu jako cvičená opice. Sem se otoč, tam se usměj, pozor, vyletí ptáček! Zase ale, mít a nemít fotku se světovým rekordmanem je docela rozdíl. Prostě památka, která se ukazuje ještě vnoučatům. Snažil jsem se nevypadat jako úplný debil. Tak to totiž dopadá pokaždé, když mě fotí Miloš. Tentokrát se ale chlapec vcelku pochlapil, posuďte sami.

Druhý plus – ve Stromovce jsem potkal i spoustu známých, které jsem potkat chtěl. Myslím, že i oni byli rádi, že jsme se tam tak hezky shledali. Přece jenom, proběhnout se s takovým rychlíkem, to se nepoštěstí každý den. Tím jsem samozřejmě myslel Patricka!

A jaké to provětrání se s šampionem bylo? Zvláštní pocit. On se zdá být tichým, klidným člověkem. Na druhou stranu, kdo z nás by toho dvakrát příliš napovídal, ocitnout se sám v Keni?

Patrick Makau a tři naděje

Ze všech stran obklopen děvčaty (bledá závist) pojmenovanými jako české maratonské naděje běžel pomalu, pomaloučku, tak, aby mu stačil úplně každý. Dokonce si na těch pár kiláčků ani pořádně nezavázal bačkůrky... Po dvou reklamních kolečkách určených pro fleše kameramanů a fotoreportérů nastalo cosi jako rozcvička.

Mí věrní spolubojovníci z nedávného soustředění v Jizerkách vědí, že v téhle disciplíně skutečně vynikám. Vážně! Kamera je mi svědkem. Točil to Miloš...

Ale některé cviky, které prováděl mladý pan Makau, jsem ani já neznal. Proč to nepřiznat, zejména při některých pologymnastických figurách jsem se pro jistotu nepouštěl do žádných větších akcí.

Jak jsem již jednou naznačil, byl to prapouhý výklus, kdy dav nadšenců nevěřícně zírá na  chlapíka v oranžové bundě a přitom pokorně naslouchá vlastním opožděným krokům šustícím ve spadaném listí. V úkrytu duše jsem doufal, že Patrick ve snaze ukázat své obvyklé tempo alespoň na chvilku zrychlí. Nestalo se. Nelituji. Alespoň můžeme všichni svorně prohlásit, že jsme pět kilometrů bez zadýchání v pohodě uviseli úřadujícího světového rekordmana. To se cení.

Ovšem největší pecku tomu nasadil jakýsi starší pán na kole, který nás zvědavě předjížděl se slovy: „Tak, pánové, kterej to je?"

Mám velkou radost z toho, že se Praha, a snad už nejenom ona, začíná takhle hezky rozhýbávat. Ať si spousta škarohlídů píše do žumpoidních diskuzí, co jim libo, iniciativa PIMu potažmo Run Czech.com, jíž Patrick Makau přijel oficiálně podpořit, má něco do sebe. Veškeré pražské velezávody, to je jeden velký běžecký svátek. Paráda. A kdo si byl zaběhat v Olomouci či letos poprvé v Ústí, ten nepochybuje o tom, že právě takové povyražení potřebuje tenhle zknedlíkovatělý státeček jako sudokopytník drbání.

K rozdmýchávání českého běžeckého táboráku bezesporu patří i středeční nápad ukázat nadšencům hezky zblízka ty nejblyštivější hvězdy. Vždyť, kdo jiný už by měl zvednout to stádo z hospod a od televize, než ten nejrychlejší z nás?

I když, vlastně bych mohl být na tohohle šestadvacetiletého Keňana namíchnutý. Bylo to přece on, kdo před pár měsíci zadupal do berlínského asfaltu jedinečnost mého etiopského oblíbence Haileho. Leč není to závist, co mnou cloumá. Ani náznak. Ještě to tak! Ten pocit bych pojmenoval spíše jako přejícný obdiv. Státi se legendou přece znamená jediné. Překonat tu stávající. Což v případě „pána číslo 2:03:38" nemohlo být zadarmo.

obrázek
JÁ a Patrick Makau (vlevo)

Michal "Vydra" Vítů foto
  • přečteno: 12433/12176×, 8 komentářů
Couračka s rychlíkem aneb kterak jsem uvisel Patricka Makau Couračka s rychlíkem aneb kterak jsem uvisel Patricka Makau Couračka s rychlíkem aneb kterak jsem uvisel Patricka Makau Couračka s rychlíkem aneb kterak jsem uvisel Patricka Makau

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (16 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Michal Z. | 30. 1. 2012 8.46 hod. | 85.161.124.xxx
..jako bych tam byl.
...takhle se píše, když to s člověkem fakt zacloumá:-)..párada, pane!
a k takovému zážitku nejde snad nic než pogratulovat:-)

Lucka | 10. 11. 2011 23.40 hod. | 178.181.247.xxx
Michale, díky za přiblížení. Jsem ráda, že jste si to užili. Teď už zbývá jenom nacvičit tu rozcvičku, abys ji nám nuceně absentujícím mohl zprostředkovat. ;-)

12Honzade | 10. 11. 2011 19.13 hod. | 90.177.27.xx
Michale, ze ty's ho ukecal:). Mozna, kdyby's s nim bezel maraton a povidal si, tak je cesky rekord na svete:). Skoda, skoda, zrovnakdyz jste vybihali jsem pristaval a mastil do prace. Ne ze bych byl zavodak, ale videt vas vsechny s ocima jako lampiony, to by mi stalo za to!:)
Moc hezky clanek, jen tak dolni fotka ma spatne popisky. Neco jako napravo ja, nalevo muj bagl, Patrik uprosred... 12:)

dav | 10. 11. 2011 16.52 hod. | 89.176.197.xxx
Je mi sakra líto, že mi to nevyšlo. Povídání, které mi tuhle událost zprostředkuje beru jako náplast a útěchu, Michale díky:-)

Michal Vítů | 10. 11. 2011 13.09 hod. | 195.191.204.xxx
Neptal, Vláďo, neptal. To mi připomíná další společnou vlastnost, totiž, že jsme oba neuvěřitelně tiší a plaší. Ale máš pravdu, je to škoda, moh jet s nama, moh jet s nama. Jako vodič by byl vynikající.

Vladimír Dančo | 10. 11. 2011 12.52 hod. | 80.250.12.xxx
Michale,neptal se tě tvůj kámoš Patrick jestli bys ho nevzal sebou do F.l. na 22 hodinovku?

Danuše | 10. 11. 2011 12.31 hod. | 90.176.137.xxx
Četla jsem na jedno nadechnutí,jedním slovem nádhera.:)

Leňula | 10. 11. 2011 12.10 hod. | 194.108.114.xxx
Michale, krásný (humorný) článek jako vždy ... Sakra, měla jsem si vzít volno v práci ... :(((.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecký trénink

všechny články Běžecký trénink

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Tak všechny trasy jsou již dávno vyprodané »
  • Emoce a sport : Je někde ke shlédnutí ten zmíněný pořad? Díky předem za info. »
  • Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge 2012 : Karolíno, napadlo Vás někdy, že lámat věci/ osud/ lidi přes koleno, je nesmysl? Vy evidentně ńejste…»
  • Maraton změnil miliony životních příběhů : Miloš píše tak podmanivě, že být v tu chvíli někde na trati, cestě, chodníčku, kdekoliv, tak se…»
  • Maraton změnil miliony životních příběhů : Vše, co bylo v článku napsáno, sedí, jen bych doplnil ještě jedno – i případě maratonu platí,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků