logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

22 h ve Františkových Lázních – pro charitu potřetí

22 h ve Františkových Lázních – pro charitu potřetí

Tentokrát na podporu občanského sdružení Joker. Dost jsem váhal, jestli se zúčastnit. Zdravotní problémy, které mě provázejí od pádu 1. května, ne a ne ustoupit. V neděli večer už jsem byl téměř rozhodnutý, že nepojedu. Zavolal jsem v pondělí Milošovi, abych mu to řekl, ale jak jsem začal o dvaadvacetihodinovce mluvit, tak mi oznámil, že ve středu vyjíždí z Prahy ve 13 hodin, a že mě bere sebou. Tak bylo rozhodnuto.

Ještě bylo potřeba vyřídit dovolenou. Když jsem o to žádal manažera, nebyl příliš nadšen. Zeptal se, jestli je to nutné. Řekl jsem, že ne, že se jenom chci zúčastnit charitativní akce. K mému překvapení řekl, že charita má přednost, a že můžu jet.

Miloše jsem potkal v Albertu v Karlíně těsně před odchodem. Stejně jako já neměl připravené jídlo, tak jsme něco nakoupili na poslední chvíli. U Miloše před vchodem už čekala Hanka Chorváthová.

Vyjeli jsme z pražského smogu do krajiny pokryté ledem. Před Františkovými Lázněmi se najednou vyjasnilo. Modrá obloha, sluníčko, krásný listopadový den.

Odstartovali jsme o něco později, nestihli jsme se včas převlíknout. Zvolil jsem velmi pomalé tempo. Měl jsem vážné obavy, že po 3 – 4 hodinách budu muset skončit. Když jsem to řekl několika přátelům, tak všichni říkali, že tak mluvím pokaždé, a pak běžím až do konce.

Tak nevím, asi si vždy dělám alibi. Tentokrát ale určitě nešlo o vyrábění alibi. Mojí přípravou už delší dobu bylo běhání po doktorech. Někdy mi to i bylo trapné. Mám letos, když započítám MUM, uběhnutých 10 maratonů a 5 ultra, a stěžuji si na nemoci. Chodil jsem tam hlavně kvůli obavě, že závratě, kterými někdy trpím, můžou být důsledkem toho pádu na hlavu. Výsledky, kromě krční páteře, byly negativní. Uklidnilo mne hlavně, když mi na roentgenu zjistili, že v hlavě nic nemám.

Od začátku mne trochu pobolíval levý kotník, chvílemi se ozývala i kolena, letošní standard. Asi po třech hodinách se ke mně přidala Dana Chrbolková. Musel jsem sice ještě trochu zpomalit, ale nevadilo mi to, spíš jsem se tomu těšil. Danka mi řekla, že dosud má nejvíc „na jeden zátah" uběhnuto 14 km, a že to chce překonat. Když jsem jí řekl, že to překoná 2x, a pak ještě bude pokračovat, jen se nevěřícně zasmála. Pomalu jsme klusali, vykládali si, smáli se u toho, až najednou měla za sebou téměř 21 km. To už myslím věřila, že těch 28 padne. Nebyla na ní patrna žádná větší únava, chyběla ji necelá 4 kola. Mně chyběl stejný počet do 40 kol (46 km). Domluvili jsme se, že to ještě doběhneme. Pak ona skončí a bude pokračovat ve čtvrtek, a já si udělám pauzu na bramboračku. V klidu jsme to doklusali a odešli do místnosti, kde bylo občerstvení. A teplo.

Na bolesti jsem zapomněl, moc mi společný běh prospěl. Po asi půlhodinové pauze jsem se s Danou rozloučil a klusal dál. Pak po dvou kolech jsem ji znovu potkal na trati. Říkala, že jí to nedalo, že musela zaokrouhlit na 30.

V noci byl okruh téměř opuštěný, běželi asi jenom ti, co startovali jako jednotlivci. A asi i členové štafety farní charity, kteří se střídali při zapisování kol. U stolku s občerstvením, kam se předtím sotva dalo prodrat, teď většinou nebyl nikdo (kromě zapisovatelů). Kolem půl páté jsme se u stánku potkali s Milošem a běželi jsme asi víc než hodinu spolu. Když Milošovi chybělo do 100 km asi 5 kol, začal zrychlovat. Zrychloval jsem taky, ale cítil jsem, že je to na mne rychlé. Po třech kolech jsem se tedy rozhodl, že zpomalím. To bylo v pořádku, horší bylo, že jsem se zastavil. Okamžitě jsem ztuhnul, nohy začaly hodně bolet, ledva jsem jimi pletl. Potácel jsem se po trati a mrznul. To kolo jsem šel snad 20 minut, hrozně mi bylo zima a nebyl jsem schopný se rozběhnout.

Dobelhal jsem kolo a šel se ohřát. Rozmrazoval jsem se možná i 30 minut. Snědl jsem polévku, vypil kafe a pobral se znovu na trať. To jsem měl za sebou kolem 80 km, bylo asi 6 hodin a dost mne bolela kolena a kotník. Tak jsem si řekl, že doklušu 100 km a pak budu už jenom chodit. Asi v 10:20 jsem dovršil 100 km (87 kol). To už byla na trati znovu i Danka, chtěla dát ještě zbývající kilometry do 50 (nakonec měla myslím 52). Cítil jsem se dobře, tak jsem se rozhodl zabojovat o 100 kol.

Běželo se mi celkem dobře. Trochu byl problém s počítáním, trať byla plná, zapisovačky nestíhaly hledat jména v několika papírech. Já jsem byl navíc na dvou, jeden byl jenom na 75 kol. Proto jsem si raději zapsání hlídal, i když to mohlo být pro zapisovačky nepříjemné. Ale protože jsem si myslel, že 100 kol dám velmi těsně, nechtěl jsem to kvůli nezapsanému kolu nedat. Někdy jsem ztratil čekáním i víc než minutu, ale pořád to bylo lepší než ztráta kola. Po jedné hodině jsem dovršil 100 kol. Ještě jedno jsem pak napůl došel a napůl doklusal. Bylo 13:28. Mohl jsem stihnout před závěrečným společným kolem ještě jedno, ale už jsem jaksi ztratil motivaci a šel na občerstvení. Pak jsme ještě absolvovali společné kolo a dostal jsem medaili, kterou vyrobili klienti Jokeru. Různých medailí (převážně za účast) už mám plnou krabici od bot. Tato je ale příliš vzácná na to, abych ji pohodil mezi ně.

Když jsem dával svůj příspěvek, pokladnička byla tak plná, že jsem to tam jen stěží natlačil. V sobotu jsem si pak přečetl, že se na místě vybralo téměř 19 000 Kč. S přispěním běžců, kteří nemohli do Františkových Lázní přijet, by to mělo být přes 21 tis. Věřím, že pomohou dobré věci.

Bylo mi opět dobře ve Františkových Lázních. Potkal jsem hodně přátel z let minulých a získal nové. Za všechny vzpomenu Danušku N. Podala po roce zase skvělý výkon. Nevím přesně kolik, něco kolem 75, o víc než 20 km zlepšený OR. I když výkony nebyly prvořadé, přeci jen jsme se snažili vylepšit loňské. Protože i o tom je život. Jak zpívá Pavel Dobeš: „...překonat, co překonáno není...“. Mně se to nepovedlo, 117 km, o 18 méně než vloni za čas o hodinu delší. Ale jsem spokojený, před závodem jsem nevěřil, že vydržím téměř celý čas na okruhu.

Štefan Krč foto
  • přečteno: 10200/10038×, 5 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (14 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

štefan | 21. 11. 2011 11.50 hod. | 78.45.135.xx
Ahoj Danuško, nemusíš děkovat,, pomoc byla vzájemná. Tu padesátku by si dala i beze mne, jenom o tom nevíš. A co se týče skromnosti máš pravdu: JÁ jsem nejskromnější :)

"Titánka" Dana | 20. 11. 2011 21.17 hod. | 88.101.235.xxx
Štefane, už jsem ti děkovala osobně i na fb, ale nedá mi to, abych ti nepoděkovala ještě jednou – asi jsem nepotkala tak skromného, hodného a houževnatého člověka, jako jsi ty. Vždycky, když tě vidím, fascinuje mě tvá neokázalá a nenápadná síla a vytrvalost, se kterou absolvuješ všechny své (ultra)běhy. Běželo se mi s tebou moc dobře a bez tebe bych skutečně tu padesátku nedala. DĚKUJU!

Vladimír Němec | 20. 11. 2011 19.16 hod. | 62.240.184.xx
Velmi statečný výkon Štefane a jako vždy mi bylo ctí si sTebou na trati popovídat. Přeji Ti zlepšení vého zdravotního stavu aby jsi mohl prodat své schopnosti a těším se na shledání na dalších akcích,

Honza Odehnal (1/2 jumpions) | 20. 11. 2011 16.50 hod. | 213.226.251.xx
Neuvěřitelně pěkné povídání, velice vás obdivuji !!!! Pokusím potrénovat a snad se k vám příští rok i přidám!!!! Spojení sportovní aktivity a charity je opravdu skvělá věc!!!!!

Danuše | 20. 11. 2011 14.34 hod. | 77.104.240.xx
Moc jsem se těšila na setkání po roce a opět si mě nezklamal.Díky za tvou velkou podporu.Moc si toho vážím :) Doufám jen,že se uvidíme dříve jak za rok.V srdíčku mi zůstala velká radost,ale i trochu smutku,že to tak rychle uteklo.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, co znamená běžet 60 m stupnovaně? Běhám teprve od července, 3x…»
  • Technologie a výrobky adidas – běh – outdoor – indoor – fotbal – textil : VĎAKA... »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : ... a nikdo paní Lence její názor nebere :) btw, po jak dlouhém trénování zaběhla svých prvních 10…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků