logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běžecký deník Mirka Vostrého aneb všichni pryč – běžím

Běžecký deník Mirka Vostrého aneb všichni pryč – běžím

Ahoj. Všem vám moc děkuji za vaše reakce na můj první díl běžeckého deníku. Jde o krásné zprávy plné povzbuzení. Dokonce mi přišly i e-maily, kde mi nabízíte svou pomoc při pořízení běžeckého oblečení, nabízíte rady a dokonce se chcete přidat k mému tréninku, apod. Moc si toho vážím a budu-li potřebovat pomoc, určitě se na vás obrátím. Jsem překvapen, kolik lidí mě zná a já je ne. Mám pocit, že jsem se díky běhu dostal do party fajn lidí. Už jen proto s tím během nepřestanu.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Všichni pryč – běžím
    1. Den třetí:
    2. Den čtvrtý.

Dnes vám chci napsat další díl mého deníku. Budu popisovat třetí a čtvrtý den. Hele, ale já nemám skoro o čem psát. Na mé trati totiž již není ani živáčka. Připadá mi, že se všichni doslechli, že tudy běhá šílený Vostrý a protože se bojí o své psy, děti, vnoučata i o sebe sama, tak sem již nechodí. Já teda asi musím vypadat hrozně u toho nepřirozeného pohybu, kterému se říká běh. Asi fakt připomínám utržený vagón. Docela bych se chtěl vidět:-)).

Nerudný týpek Si tě nafilmuju nebo aspoň nafotím.

Všichni pryč – běžím

Den třetí:

Přišel jsem z práce a chystal jsem se na další den tréninku. Ten den mě bolely moje kyčle. Mám totiž luxaci kyčlí (kdo neví, o co jde, tak si to vyhledá na internetu). Moje kyčle fungují skvěle jako barometr. Přesně poznám, že bude nějaká změna počasí a stejně tak trpím, když změna počasí nastane. V tomto stavu jsem měl běžet svůj třetí tréninkový den. Jak? Sotva jsem se zvedl ze židle. Připadal jsem si jako ti pacienti ve Fr. Lázních. Ti se taky pohybují kolíbavou chůzí a při každém kroku mají bolestí tik v obličeji.

Nicméně jsem vyběhl. Opět nebylo nikde ani živáčka. Po chvilce jsem sice potkal dvě maminky s kočárky, ale to bylo vše. Mlha byla fuč a tak jsem konečně viděl na cestu a mohl se pochlubit všem kolemjdoucím se svými novými tepláky. Škoda, že tam žádní kolemjdoucí nebyli.

Po chvilce běhu jsem zjistil, že jsem si asi vzal nějaké volnější tričko, neboť se mi mé břicho a jedničky prsa natřásaly víc než v předchozích dnech a bylo to nepříjemné. Vytáhl jsem si tedy tepláky nad pupík, abych tím břicho zpevnil, ale jak zpevnit prsa? Jak ty ženský s tím můžou běhat? Dal jsem ruce na prsa a běžel dál. Tento styl běhu je však nepohodlný. A tak jsem si různě pokroutil tričko, abych měl klid. Pokroutil jsem tričkem asi dobře, neboť jsem pak další obtíže neměl.

Při běhu mám vždycky moře času přemýšlet o všem možném. Vzpomněl jsem si při tom běhu na léta, kdy jsem byl na učilišti a závodně jsem běhal. Dělal jsem spousta sportů – košíkovou, házenou, volejbal, fotbal a atletiku – běh krátkých tratí. Jelikož jsem nestíhal všechny tréninky, většinou se navzájem kryly, zůstal jsem jen u házené, fotbalu a běhu.

Košíkovou jsem zavrhnul jako první poté, co jsem zjistil, že se svou výškou 174 cm se všem těm čahounům spíš pletu pod nohy. Oni mě totiž tam dole neviděli, neboť věčně čučeli na koš. Navíc já jsem se do koše nikdy netrefil. Nejen, že má hrozně malý průměr, ale je i moc vysoko a nikdy jsem tam ani nedohodil.

Doběhl jsem domů a řekl jsem si, že se začnu vážit, jestli se na mé nadváze něco mění. Zjistil jsem, že nemáme váhu. Tu, co jsme měli, jsme prý vyhodili. Nevážila, což je u váhy dost podstatný problém. Chtěl jsem si tedy změřit obvod svého břicha, jenže jsme nemohli najít ševcovský metr a pravítkem to změřit neumím. Takže s tím začnu, až najdeme metr a koupíme váhu. Jinak řečeno, odkládám to na neurčito.

Den čtvrtý.

Vůbec nechápu, proč musí být ty dny volna. Já vždycky za ten den volna tak zlenivím, že se musím pak hrozně moc přemlouvat, abych vyběhnul. Nikdy se mi nechce jít běhat, ale jakmile se ukecám a vyjdu ven, je to už pak dobrý. Po tréninku se mi zase nechce končit.

Nakonec jsem se tedy ukecal a vyběhnul jsem. Najednou koukám, šest psů, z toho tři volně puštění, a s nimi asi 4 lidi. Hurá, bude vzrůšo... nebylo. Proběhl jsem bez povšimnutí psů i lidí. Asi už nebudím takovou pozornost, když mám to sportovní oblečení. V tom civilním oblečení jsem budil větší pozornost a bylo více adrenalinu. No nic, běžím dál.

Dnes jsem měl tréninkový plán prodloužen o několik minut. Vždy po třech dnech se mi trénink prodlužuje. Takže jsem dnes běžel dál než obvykle. S prodloužením trasy jsem získal nový zážitek.

Začínal jsem cítit oheň. Proběhl jsem okolo zaparkovaného, osamoceného auta a smrad ohně se zvyšoval. Najednou vidím někoho, jak sedí u ohýnku. Říkám si, že by někdo pekl brambory, jako to bývalo dřív? Na podzim se přece pouštěly draky a pekly brambory. Přiběhl jsem blíž a koukám, je to jakýsi bezdomovec, který si kolem sebe postavil z kamenů zeď, tak 30 cm vysokou. Seděl uprostřed a ohříval se nad ohýnkem. Jeho image nebudu ani popisovat. Řeknu to jedním slovem – hrůza. Když jsem běžel kolem něho, hlídal jsem si ho, kdyby mu náhodou ruplo v bedně a chtěl po mě hodit třeba kámen. Asi 20 metrů za ním mi končila polovina mého běhu, takže jsem se otočil a běžel zpět. Běžel jsem znovu kolem bezdomovce. Ten snad ani nevnímal, že kolem běžím. Seděl nad ohněm a něco si povídal. Běžel jsem dál a znova míjím to osamocené auto. Začal jsem se smát. Říkal jsem si: "...no jo, bezdomovec přijel domů, tak si zaparkoval své fáro kousek od domu." Doufám, že tam nemá taky internet. Aby mi pak nevynadal, jak o něm píšu:-)).

Najednou mě předběhl nějaký kolega běžec. Podotýkám, že mě předběhl proto, že jsem zrovna měl 2 minuty chůze, jinak by na mě neměl, samozřejmě:-)). Zarazily mě jeho nohy... pokud se těm dvou hůlčičkám dá tak říkat. Při každém kroku se mu ty šlajfky tak ohýbaly, že jsem čekal, kdy rupnou. Začal jsem přemýšlet, jak se v takovém případě poskytuje první pomoc. Zjistil jsem, že nevím a tak jsem přemýšlel, jaké telefonní číslo má záchranka. 158? 155? Nebo že by 150? Hele, já si nemohl vzpomenout. Ještě, že existuje linka 112.

Najednou koukám, běžec byl pryč. Mně skončily 2 minuty chůze, tak jsem nasadil klus. Po chvilce jsem běžce doběhl. On zrovna šel. Říkám si, že jde asi taky o nějakého běžce, který má Milošův tréninkový plán a zrovna má 2 minuty chůze. Neměl. Najednou se rozeběhl a byl fuč. Toho borce jsem už nedohonil.

Mirek Vostrý foto
  • přečteno: 8766/8572×, 6 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (11 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

martinS | 18. 12. 2011 23.41 hod. | 94.142.235.xx
Domluveno. Pošli námět a požadovanou lokalitu (pláž) na redakce@bezeckaskola.cz

Katerina | 18. 12. 2011 14.44 hod. | 79.97.84.xx
martineS: Na článek nemám dostatek materálu a fotografie už vůbec. Ale můžeme si to naplánovat na příští rok: já poběžím po pláži a ty mě u toho vyfotíš :-)

martinS | 4. 12. 2011 14.49 hod. | 46.135.196.xx
Katerino, nechces o tom napsat clanek? Doplneny fotografiemi pochopitelne.

Katerina | 4. 12. 2011 14.35 hod. | 79.97.84.xx
Mirku, já ty vaše články miluji :-D Vybavila se mi příhoda, kdy jsem jednou běhala na pláži, nahoře bez a řešila jsem ten samý problém, Prsa mi zlobivě poskakovala ze strany na stranu a bylo to nepříjemné, tak jsem si je prostě přidržovala dlaněmi a běžela vesele dál. Zajímalo by mne však, co si asi mysleli kolemjdoucí na pláži o holce, co odvážně běží nahoře bez a prsa přitom schovává :-D

1bubobubo | 1. 12. 2011 13.37 hod. | 82.150.185.xxx
Na změření břicha si vezmi provázek a ten pak změř pravítkem, no ni? :-))
Drž se a přeji ti pěkný den.

ll | 1. 12. 2011 8.27 hod. | 90.180.58.xxx
Jo začátky jsou vždycky vostrý ale neboj bude hůř :))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků