logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Přijímání

Přijímání

Mé dnešní nedělní – hodobožové zamyšlení, bude o jediném slovu, o přijímání.

Ve čtyři hodiny ráno Štědrého dne mě probudilo jedno slovo a už mi nedalo usnout. Prostě jsem musel vstát, zapnout vaičko a začít psát. Na počátku tedy bylo opět slovo. Slovo, které má v našem životě, v životě ČLOVĚKA, zásadní význam. To slovo je PŘIJÍMÁNÍ – přijmutí se, přijmutí se ve své jedinečnosti.

Ovlivněn jsa událostmi posledního týdne, posledního dne (pátku, kdy jsme se rozloučili s Václavem Havlem) a kdy jsem byl zároveň znovu konfrontován se svým životem. Na základě života Václava Havla a života svých synů jsem si uvědomil, jak právě to, zda přijmeme svou jedinečnost nebo to, že se ji snažíme ze svého života vytěsnit, abychom si s ní nezavdali, ovlivňuje NÁŠ život a skrze něj život ostatních.

Uvědomil jsem si, že když přijmeme svou jedinečnost, může to působit na druhé a často, velmi často je to tak druhými přijímáno, jako že se vůči nim vymezujeme, že se stavíme jinými, „lepšími“ – výjimečnými. Uvědomil jsem si, že to je zcela přirozené ve světě, kde se jedinečnost – výjimečnost, přestože se jí klaníme (nejmarkantnější je to u sportovních výkonů, umělců, spisovatelů – tedy v činnostech, kde se to „nosí“, kde se to může, kde se to očekává). V běžném životě nám to jaksi „smrdí“ vyvyšováním se.

Je velmi těžké svou jedinečnost přijmout, přijmout se takový, jaký jsem – přijmout svou cestu, přijmout svůj životní „ortel“ – přijmout své životní poslání. Přijmout, že vše, co mi bylo „dáno“, dostal jsem, abych „sloužil“. Abych to poskytl pospolitosti, která mi skrze dalšího jedinečného – výjimečného, poskytne to, co mně nebylo dáno, čeho se mi nedostává. Jak je to prosté.

Přijmutí se je vlastně základem toho, oč usiloval, o čem jinými slovy mluvil Václav Havel, když mluvil o Občanské společnosti.

Ano, uznávám, „Občanská společnost“ může vypadat jako utopie, zejména v současném světě, kde vládnou peníze a intriky, vymezování se jedněch proti druhým a to vše jen proto, že se jeden každý z nás nedokáže vymezit vůči sobě – přijmout se takový, jaký jsem. Nestydět se sám za sebe, nebát se jít sám se sebou na trh! Právě to uměl Václav Havel a bylo mu jedno, že ho mnozí považují sice za „milého“ človíčka, ale „trošku“ taky za blázna a fantastu. A podívejte se, stačilo mu „jen“ umřít, abychom si naplno uvědomili, co jsme v něm měli – co s ním odchází…

Ale ono to odejít nemusí, pokud přijmeme každý z nás svou jedinečnost a začneme se podle toho chovat. Pak totiž nebude potřeba vlád, ani vládců, soudů ani soudců, bank ani bankéřů, ba ani peněz, protože vše, co budeme k životu potřebovat, si dokážeme vzájemně nadělit, aniž bychom za to cokoliv očekávali – a o tom přece život je, a o tom přece jsou Vánoce, nebo že by ne, že bych se „opět“ mýlil?

Já ale myslím, že se nemýlím, vždyť kdybych se mýlil, tak bych nemohl dostat takové krásné přání, které sice bylo napsáno pro Plzeňské panenky, ale potažmo pro každého z nás:

co je důležité

Co si přát v Novém roce? Co je tak důležité, aby to zaměstnávalo naši mysl od rána do večera? V hlubinách svého srdce máme snad každý a každá z nás touhu prožívat krásný život, plný lásky a blízkých vztahů, hřát se u rodinného krbu a pít z kalichu zdraví a plnosti. Naplnilo se něco z těch přání v uplynulém roce? Na co budeme myslet, až dozní poslední salvy ohňostrojů a pozvedneme číše, abychom přivítali první minuty Nového roku?

Já zůstanu u starého přání, které si nosím hluboko v srdci a které si přenesu přes půlnoc posledního dne v roce jako hrst vzácných slov: „Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď. (Ota Pavel)

To vzácné a nejdůležitější TEĎ přeji ze srdce každému. Majka Lachmanová.

Miloš Škorpil foto
Přijímání

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Julie | 29. 1. 2012 12.43 hod. | 79.240.56.xx
vždycky mi mluvíš z duše. Neuměla bych to takhle krásně poskládat. Děkuji

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas82
Asics114
Brooks16
Inov-850
Icebug5
Hoka One20
Mizuno49
Newton3
NB21
Nike49
Salming328
Salomon39
Scott2
Vibram Fivefingers6
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce44
Běhám bos, bot netřeba13
ON6

kde se diskutuje

  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Dobrý den, pane Škorpile, moc děkuji za tréninkový plán, pokusím se ho bezezbytku dodržet:-). Pak…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků