Běhání po světě
Je možné uběhnout deset kilometrů a ocitnout se u Ameriky, Jadranu, Milána či Gruzii. „Cos to Škorpile, cos to pil?“, řekne si možná v tuhle chvíli nejeden z vás. Mohu vás upozornit, že jsem nepil nic, tedy pokud jde o alkoholické nápoje, ani jsem si nic nešlehnul, pokud jde o nějaké jiné povzbuzovadlo. Dneska vás zavedu na místo, kde se najednou můžete ocitnout všude tam, kde v úvodu popisuji.
Dnes se proběhneme v blízkosti naší západní hranice, okolím Františkových Lázní. Dříve tyto lázně vyhledávaly hlavně ženy, které se trápily tím, že nemohou počít a tak jezdily pít kouzelnou vodu ze zdejších pramenů, modlit se k Františkovi a při tom mu sahat na francimourka, takže se ještě dnes celý leskne. No je možné, že převážná klientela paní a slečen sem ještě dnes jezdí za stejným, i když Františkovy Lázně se mění v moderní lázně, které nabízejí ve svých lázeňských domech kromě klasických lázeňských procedur i různé wellness aktivity.
Nejčastější z nich jsou spojené s běháním po lázeňských parcích a jejich nejbližším okolí a to jsou právě ta místa, kde můžete zavítat na Ameriku, Jadran, Milano či do Gruzie. Takže vybíháme.
Vyběhneme od jednoho příjemného, malého lázeňského domu jménem Francis, který najdete na severozápadním okraji Františkových Lázní, hned za viaduktem. Navede vás na něj i tabule nabízející vám skvělé kulinářské zážitky, které určitě oceníte, až se sem po oběhnutí světa vrátíte.
Takže vybíháme od Francisu, přiběhneme k silnici, která by nás, pokud bychom se vydali vlevo, zavedla do centra lázní. My se ale vydáme přesně opačným směrem, tedy doprava. Proběhneme již zmíněným viaduktem a dáme se po zelené – srdíčkové trase vpravo. Poběžíme parkem.
Poběžíme parkem, v němž je v každém ročním období na co koukat. Po třech kilometrech
přiběhneme na jižní okraj Františkových Lázní. Před sebou budeme mít restauraci Bohemia.
Dáme se doleva, do mírného kopečka a poběžíme směrem na Komorní hůrku, jednu z nejmladších sopek v Evropě. Dnes je to nevysoký zarostlý pahorek. V 18. století tu probíhal
rozsáhlý výzkum, na němž měl svůj podíl i diplomat, tajný rada a především básník Johann
Wolfgang Goethe. Dokonce se tu hledalo uhlí, které naštěstí nikdo nenašel, protože bychom nyní běhali v těžebních jámách.
Než doběhneme ke Komorní hůrce, dostaneme se do Komorního Dvora, kde se můžeme zastavit v novém lázeňském areálu. Pokud nespěcháte, můžete si zde dopřát bylinnou saunu, případně se nechat zmasírovat, nebo si zaplavat v protiproudovém bazénu. Teď ale spěcháme.
Pokračujeme po červené turistické značce směrem na Klest a Lužnou. Po pravé ruce už můžete vidět rybník Ameriku.
Běžíte po silničce lemující jeho břeh. Natrefíte na zelenou značku, po té se dáte vlevo, směrem na Františkovy Lázně. Po kilometru budete na Jadranu, tedy u rybníku Jadran. Od něj budete pokračovat stále po zelené, chvilku lesem a pak po asfaltové silničce, podél tenisových kurtů, okolo restaurace Milano a dále rovně až na spodní část lázeňské promenády. Na ni zahneme vlevo. Doběhnete k soše Františka, kde si můžete sáhnout na jeho frantíka a pak pokračovat dál kolem cukrárny U Mlsného Františka. Přeběhnete přes cestu a před sebou uvidíte restauraci Gruzii, kam si můžete, pokud vám běh nestačil, zajít večer zatrsat. Nyní ji však minete a běžíte rovnou dál. Dostanete se k lázeňskému parku, kde se běhá vyhlášená dvaceti a více hodinovka, přeběhnete ho a jste na začátku naší cesty u hotelu Francis, kde máme ještě dvě poslední místa na první letošní soustředění Běžecké školy.
Víte, co se odehrálo na počátku historie vzniku lázeňství ve Františkových Lázních? Ne? Tak o tom si nechte vyprávět zítra. Stojí to za to a tak nějak se to hodí do Silvestrovského vydání Běžecké školy.
Vložit komentář
