logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Měla jsem štěstí na to, že jsem z vesnice

Měla jsem štěstí na to, že jsem z vesnice

Měla jsem štěstí na to, že jsem se narodila na vesnici. Měla jsem štěstí i na to, že na mě mí rodiče neměli moc času dohlížet a tak jsem mohla po škole až do večera běhat po lese, hrát na schovku, skákat přes švihadlo a gumu, jezdit na všem, co mělo kola.

Mám štěstí i na to, že i moje tělo má určitou paměť a po letech ne zrovna přátelského vztahu s během (běh na střední škole s profesorkou na kole a její dogou v zádech) si zase vzpomnělo, jak je to fajn, když se ti po prvních pěti minutách srovná dech a ty si začneš neskutečně užívat.

Ale než jsem se k tomu dopracovala, musela jsem projít dlouhou cestou. Hlava i tělo si muselo sáhnout až na samotné dno svých možností. Jsem učitelka v rehabilitační třídě pro děti s tělesným, mentálním a zrakovým postižením a kombinace s druhou směnou doma, kde čekala těžce nemocná teta upoutaná na lůžko, mě naštěstí donutila najít si něco, kde se odreaguju a uvolním.

Začala jsem pobíháním k nejbližšímu lesíku a zpátky. Vracela jsem se rudá jako rak. Cestou kolem hřbitova jsem vždycky ještě přidala – to ať tam nezůstanu. Doma jsem se pak zhroutila naprosto vyčerpaná, ale dokonale odreagovaná. Tetě jsem pak vyprávěla, kudy jsem běžela a koho jsem potkala. Těšilo ji to.

Později, když už jsem stíhala u běhu i dýchat a přemýšlet, jsem dostávala ty nejlepší nápady. Škoda je, že je nestíhám zapisovat.

Vloni teta zemřela a odkázala mi nějaké peníze s tím, že si mám koupit něco pro sebe. Na kožichy a zlato nejsem, tak jsem si koupila běhací pás. To byla další motivace k tomu, abych pokračovala s běháním. A tak běhám a běhám a běhám…

V červenci takhle běžím kolem domu neteře a tam na mě volá její muž: „Tetino, já bych s tebou taky někdy běžel!" Já na to: „ A kdy je to někdy? Co třeba teď?" Tak vyměnil žabky za trekové boty a protrpěl si svých prvních pět kilometrů. Asi ho to neodradilo, protože do týdne si pořídil běhací boty a triko. Dneska už dá i dvanáct kilometrů. Už je prostě náš!

A zase jsem u toho štěstí. Mám obrovské štěstí na lidi kolem sebe i na to, že jste si mě vybrali mezi VÁS! Doufám, že nezklamu!

Martina Kurková foto
  • přečteno: 9458/9194×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (18 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Věra | 25. 1. 2012 20.36 hod. | 213.192.12.xx
Martino, hezký článek, ty určitě nezklameš, už se těším, až se zase v únoru setkáme :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2012

všechny články PIM Women´s Challenge 2012

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Začal jsem běhat, ale ať dělám, co dělám, zrychlit nedokážu! Co mám dělat, abych běhal rychleji? : Dobrý den. Tenhle článek se mi opravdu moc líbí. Našla jsem se v něm krásně a aktuálně bych k tomu…»
  • Zjisti svůj startovní handicap a vyběhni. Šestý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Sorry za odbočku, to musí být nesmysl, ty časy fotbalistů, ne ? "Ve Slavii jsou nároky na…»
  • Stabilita při běhu, aneb co taky může způsobit nevhodná běžecká obuv. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : S letitým odstupem musím dát Miloši za pravdu.Maximalistická obuv,konkrétně model Clifton od Hoka…»
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : Souhlas, není taky špatný vajíčka udělat na sádle a kokosak si dát do kafe. »
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : No jistěééé. Hned jsem si šel udělat dvě vajíčka na měkko (no, byly trošku spíš na tvrdo, ale…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků