logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Od vesla k běhu a pak rovnou do Women´s Challenge

Od vesla k běhu a pak rovnou do Women´s Challenge

Můj vztah k běhání byl dosti chladný, brala jsem ho spíše jako formu zrychlené chůze pro potřeby dohonit autobus, či přijít včas na schůzku. Rodiče mě sice vedli ke sportu, ale do mých 14ti let se jim to moc nedařilo, protože pravdou je, že mě spíše vodili do různých sportovních kroužků, než vedli osobním příkladem.

Nemám jim to za zlé, taková byla doba a oni hlavně hodně pracovali, abychom mohli vyrážet do přírody a cestovat. Až pak v osmé třídě ZŠ jsem začala chodit do veslařského oddílu v mých rodných Pardubicích. Tam jsem poznala partu úžasných lidí a sportování mě začalo konečně bavit. Faktem je i to, že mě bavili především kluci – veslaři, ale výsledky tvrdých tréninků se začaly dostavovat. Běhali jsme v zimě na běžkách po vrcholcích Krkonoš desítky kilometrů (tady je možné datovat mé první opravdové začátky běhu, i když na běžkách), v létě jsme dřeli na Labi a já jsem zhubla a vyloupla se ve sportovní holku. V této době byla moje sportovní kariéra opravdu úžasná. Vyhrály jsme s holkami na čtyřce párové i nepárové v dorosteneckém přeboru ČSSR 1x 1. místo, 2x 2. místo a 2x 3. místo. To bylo ale před 30 lety... Když jsem začala studovat VŠE v Praze, začala jsem mít jiné zájmy a hlavně pro pokračování ženské veslařské kariéry jsem byla malá a křehká. Chvíli jsem dělala ještě kormidelnici, ale zanedlouho jsem se závoděním skončila.

Poté, co jsem se vdala a měla rodinu, tak přesně podle statistik pohybu ubývalo. S dětmi jsme s manželem sice hodně sportovali, resp. je učili různým pohybům, ať to bylo na lyžích, bruslích, v bazénu či na hřišti. Krásným zadostiučiněním byly jejich sportovní úspěchy – dcery v basketbale a syna ve fotbale. Ale děti už odrostly a už samy mě začaly hecovat k větší aktivitě, protože opět se mi začal ukládat tuk tam, kde ženám nesluší a já jsem za posledních 10 let hodně zlenivěla. Příležitostně jsem 1-2x týdně hrála s kamarádkou squash či tenis, poslední rok mě začala bavit zumba. Stále jsem ale cítila, že to není úplně ten pravý harmonický pohyb pro mé tělo. Zjistila jsem, že potřebuji vzduch, přírodu, volnost k pohybu a že mě tělocvičny vůbec nebaví. K běhu mě nakopla až „50“, kterou jsem oslavila vloni v květnu a výzva v rámci PIM, jehož stránky již delší dobu sleduji. Tam jsem od května začala číst příběhy žen vybraných v roce 2011 v rámci Women´s Challenge. Neskutečně mě tento projekt oslovil, hltala jsem příběh každé ženy a strašně jsem chtěla být mezi nimi. Vycítila jsem z nich úžasnou partu stejně zapálených žen a byla bych ráda, kdyby se nám toto podařilo i v roce 2012, abych se pak mohla za rok také dočíst, jak fantastické to byly baby...

Jak jsem se již zmínila, „50" je pro mě magické číslo a rok výzev, které když nevyužiji teď, tak mám pocit, že už pak nikdy. V září jsem se přihlásila na 5 km běh Mattoni Grand Prix a čas 29:29 mě hodně povzbudil a běhání mě začalo strašně bavit. Že to s trénováním myslím vážně pochopila i rodina, která mě zahrnula těmito vánočními dárky: sportovní spodní prádlo (vřele doporučuji obzvlášť kalhotky zn. Odlo), hodinky Garmin, ponožky, bunda, předplatné časopisu Běhej na 2 roky. Bydlím v Praze – Čimicích, kde možnost běhání v přírodě je veliká, původně jsem si myslela, že budu běhat s naším pejskem (labrador Dasty), ale více ho zajímají fenky a stopy než mé uběhnuté kilometry. Takže běhám sama a protože se bojím ve tmě, tak jen o víkendu. Díky účasti v tomto projektu se to ale změní a já budu moci trénovat nejen pod odborným dohledem, ale i v kolektivu!

Což je úžasné a už jen čekám, jak mě trenér Miloš Škorpil naprogramuje, abych mohla šlapat jak hodinky a dobrat se svému vysněnému cíli – uběhnout 1/2 maraton a možná, když to všechno přežiji, pokorně vzhlížet k dalšímu cíli – k maratonu...

Chtěla bych být příkladem pro své děti a ukázat jim, že něco nového se dá začít v každém věku, že překážky jsou od toho, aby se zdolávaly, výzvy uchopovaly a sny přeměňovaly ve skutečnost. Současně bych chtěla inspirovat další ženy, především ne úplně ty mladé, ale i všechny ty, ve kterých hlodá červíček odvahy...

Věra Dudová foto
  • přečteno: 6078/5906×, 4 komentáře

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (16 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Sabina | 15. 3. 2012 15.22 hod. | 193.24.250.xx
Jsem sice o pár let mladší, ale naprosto jsem se našla ve vašem článku. Začala jsem běhat minulý rok v květnu, taky sama tady u nás v Dolních Měcholupech. Ale vzhledem k tomu, že jsem velký strašpytel a bojím se běhat ve tmě, tak jsem na zimu běh úplně vyřadila a netrpělivě očekávala až bude zase světlo až do šesti abych mohla vyběhnout. A teď už běhám zase dva týdny s naprostým nadšením:o) Na příští rok musím vymyslet co s tou tmou přes zimu:o)

Kamila Koucká | 4. 2. 2012 20.05 hod. | 94.112.208.xx
Ahoj Věrko,
jseš dobrá a celá rodinka Ti držíme palce. Vím, že jsi v Itálii celý den lyžovala i s anginou, tak nějaký půlmarathon Tě určitě nezaskočí.
Mě znáš, tak dobře víš, že já bych raději zaskočila na nějakou kávičku a pivíčko. Takže až budeš mít mezi tréninky chviličku, tak se ozvi a rozjedeme to jako kdysi ( před 22 lety) po cvičení ve "Fučíkárně".
Pa Pa Kamila

Alice Hrdinová | 3. 2. 2012 11.31 hod. | 90.178.224.xx
Věro,držím ti pace,máš můj respekt a díky že jsi zmínila mou maličkost v tvém sportovním životopise.
Tak jak jsem tě měla možnost poznat tak vím,že opravdu nerada prohráváš a do čeho se "zakousneš" tak nepustíš.
Přeji ti ať to cojsi si v oblasti běhu vysnila at se splní.
Alice

Dana Kostková | 1. 2. 2012 8.38 hod. | 193.86.30.xx
Ahoj Věro, máš můj obdiv, je to lákavé, ale já byla vždycky víc na krátké tratě, běžet tak dlouho bych neudýchala :-) Pokud se rozhoupeš pro půlmarathon, tak tě možná půjdeme povzbudit, loni běžel náš Ruda a byla tam nádherná atmosféra. Pozdravuj doma a třeba můžeme někdy zaběhnout i s Kamčou někam na kávičku, ahoj a držím palce Dana K.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2012

všechny články PIM Women´s Challenge 2012

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas88
Asics124
Brooks17
Inov-852
Icebug5
Hoka One22
Mizuno52
Newton5
NB21
Nike55
Salming349
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers8
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce46
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • Pět dní do půlmaratonu. Den posledního soudu nebo poslední zkoušky : uplna parada na tychto clankoch je to, ze v nedelu pobezim svoj prvy polmaraton v Bratislave a tak…»
  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků