logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak se rozejít a přitom si zůstat blízcí

Jak se rozejít a přitom si zůstat blízcí

Byli dva přátelé, kteří si byli neobyčejně blízcí a spojoval je jeden cíl, jedna cesta. Pak však došli na křižovatku, kdy najednou bylo třeba se rozejít, neboť každý chtěl jít jinou – svou – cestou. Rozešli se tedy, ale život to nějak zařídil, že najednou stáli znovu na jedné křižovatce a mohli si zvolit vyjít každý svou cestou, nebo se znovu vydat cestou společnou.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Nejlepším učitelem jsou nám naše chyby
  2. Jediná jistota v životě člověka je ta, že žádná jistota neexistuje
  3. Obchod je švindl, peníze jsou švindl, jediné, co „platí“, je nabídnout si vzájemně to, co nám bylo dáno
  4. Návrat k prapodstatě, návrat ke kořenům

Tenhle scénář se odehrává dnes a denně na různých úrovních – mezi přáteli, mezi životními partnery, pracovními partnery. Jak to skončí, zda se ti dva vydají dál po společné cestě nebo si nedokážou odpustit a i kdyby je to tisíckrát táhlo k sobě, řeknou : NE, S TEBOU UŽ NIKDY NIC!, to je pohříchu jen na nich a na tom, jak se dokázali vyrovnat se zkušeností, kterou prvotním rozchodem získali. Zda si ji v sobě nesou jako křivdu, osobní selhání či jako jeden krok na cestě.

Nejvíc životních tragédií způsobuje, že si člověk nedokáže odpustit své chyby, osobní selhání – ksakru, kdo mu nakukal, že život je o dokonalosti? Křivda „spáchaná" na nás je v podstatě jen podmnožinou téhož, neboť „my" jsme dovolili, aby nám ten druhý vůbec něco takového udělal, že jsme mu kolikrát nedali vůbec šanci činit jinak, to už jaksi pomíjíme.

Nejlepším učitelem jsou nám naše chyby

Člověk se všemožně celý svůj život snaží působit jako neomylný a přitom si neuvědomuje, jak hluboce se mýlí, jak velice si škodí, protože: Nejlepším učitelem jsou nám naše chyby.

Jediná jistota v životě člověka je ta, že žádná jistota neexistuje

Další absolutní pravda a krásný životní paradox. Každý z nás, i já, který tuto pravdu říkám každému a všude, by měl rád své jisté. A je těžké si přiznat, že to jediné, co má člověk v životě jisté, je právě to, že nikdy nic jistého nemá a mít nebude. Prostě dneska si človíčku tady a zítra budeš zase tam.

Obchod je švindl, peníze jsou švindl, jediné, co „platí“, je nabídnout si vzájemně to, co nám bylo dáno

Mnozí jistě namítnou – ale to je přeci obchod a nejlepším platidlem jsou peníze, nebo jak chceš „ocenit" to, co nabízíš? Tohle je další hluboká mýlka. Osud, Bůh, Prozřetelnost, Život… nám neposkytli „naše" schopnosti, naše DARY, abychom s nimi kupčili. Poskytli nám je, abychom se jimi navzájem obdarovávali – taky proto jsou to DARY, že? Navíc to bylo původně zamýšleno tak, že všechno toto je „člověku dáno“, aby mohl žít a přežít, ne, aby si nasyslil do zásoby na dobu, až nebude.

Návrat k prapodstatě, návrat ke kořenům

Znovu setkání se na cestě, jak o něm píšu na počátku, je takovým osobním návratem k prapodstatě toho, oč jsme společně usilovali, oč v životě máme usilovat, neboť je součástí DARU, který nám byl dán, abychom jím obdarovávali ostatní. Návrat ke kořenům pak není ničím jiným. Takže suma sumárum, co z toho plyne, když odmítneme šanci – zkusit jít znovu po stejné cestě? Plyne z toho to, že pak nesmíme žehrat na osud, že k nám byl krutý a nedal nám druhou šanci.

Pokud máte pocit, že v tomto zamyšlení mluvím o sobě, tak ano, máte pravdu, mluvím o sobě a nevím jak to přijde, já ty šance dostal rovnou dvě a obě hodlám přijmout, respektive jsem je už přijal.

Místo závěru:
VAŽTE SVÁ PŘÁNÍ A ZROVNA TAK SI DEJTE POZOR, NA CO MYSLÍTE A ČEHO SE BOJÍTE – MOHLO BY SE VÁM TO SPLNIT!

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (26 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Julie | 19. 3. 2012 13.13 hod. | 79.240.62.xxx
Jak někde na začátku sám píšeš – když jsem hrál fotbal, tak jsem měl soupeře – v běhání nemám soupeře, všichni směřujeme ke stejnému cíli -. Je to jen další úhel pohledu a pochopení, že psychická chirurgie (rozřízne) je mnohdy lepší a rychlejší než chirurgická psychologie (snaží se vpáčit cizí nazírání – bez prožité VLASTNÍ zkušenosti). To je moc dobře, Mám tě moc ráda.

Iva | 19. 3. 2012 9.20 hod. | 195.113.135.xxx
Někdy si říkám, při čtení Vašich hezkých článků, že to snad ani nemohl napsat chlap...Omlouvám se, zda to zní z mé strany třeba jakkoliv nafoukaně, tak špatně to nemyslím. Naopak,máte můj obdiv.A rozplakal jste mě...Děkuji za tak krásné zamyšlení a popsanou pravdu.

MonikaG | 19. 3. 2012 8.51 hod. | 193.179.186.xx
Moc pěkně napsáno. Určitě stojí za zamyšlení. Se závěrem plně souhlasím. Z vlastní zkušenosti vím, že to funguje, ať si říká kdo chce co chce :-)

Hela | 18. 3. 2012 21.53 hod. | 213.192.19.xx
Miloši posílám objetí a držim palce, je to takový zvláštní...člověk jakoby zocelý a je bystřejší, ponaučenější..."potřebujem cítit bolest, aby jsme našli správnou cestu" přeji všem ať je bolest co nejmenší a netrvá moc dlouho a ať to pak stojí za To :B

Daniela | 18. 3. 2012 19.06 hod. | 84.20.166.xxx
Moc krasny clanek, moc a moc...i ja vam vsem preju krasne dny a hodne slunicka do zivota:))

martina | 18. 3. 2012 15.26 hod. | 88.102.149.x
Miloši, jako vždy moc prima zamyšlení a také odvážné sebeodhalení...došla jsem na své cestě i já k poznání, že vztahy mezilidské je to, co se počítá...je to radost a závazek zároveň, ale stojí za to :-) Přeji Ti, ať Tě na Tvé cestě paní Naděje, Víra, Láska a chuť se s námi dělit, neopouští...a vlastně to samé přeji Vám všem :-))

Petra K | 18. 3. 2012 10.37 hod. | 78.102.106.xxx
Koukám že jsi se hezky rozepsal,také mám tuto zkušenost za sebou a každý den se ptám zda jsem se rozhodla správně,když jsem si vybrala tu cestu opět společnou,ale je pravda,že lidi si mají odpouštět a tolerance není nikdy dost.Jen to nesmí hraničit s blbostí,hihi.A myslím si že tento článek je pro mě dobrá škola života,Od teď budu svému partnerovi dávat víc možností na rozhodnutí co může udělat.Děkuji ti tatínku,mám tě ráda.pa

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice98
Více času na sebe13
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků