logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Vždy s úsměvem. I po K.O.

Vždy s úsměvem. I po K.O.

O americkém optimismu, na odiv vystavené dobré náladě a neutuchající vřelosti toho bylo napsáno spousta. Setkáváte se s tím všude. Můžeme se dohadovat, nakolik je to póza nebo – v případě, že jde o obchodní partnery či třeba prodavačky v obchodě – jen dobře naučený profesionální grif.

Nevíme, co se ve skutečnosti Američanům honí hlavou. „Na čem ti lidé jedou? Jestli jsou to nějaké prášky, tak já chci taky," říkám si pokaždé, když do Ameriky přijedu. A vždycky mě to svým způsobem překvapí.

Poslední nepříjemný člověk je imigrační úředník na letišti. Pak už vás všichni „terorizují" pozdravy v podobě otázky „Jak se máte?“, a vy hlavně nesmíte odpovědět jinak než „Skvěle. Jak se máte vy?“, protože když třeba jen na pár vteřin zaváháte nebo odpovíte cosi ve smyslu „Jakž takž…“, riskujete, že se stanete podezřelými dekadenty z Evropy. Ale víte co? Ať je za těmi kýbly pozitivní energie cokoliv, je to zatraceně příjemné. Je to stokrát lepší než se den co den potýkat s kyselými a otrávenými obličeji.

Proč o tom všem píšu do sportovního sloupku? Protože jsem si uvědomil, že to souvisí s tím, jak Američani sport berou, a hlavně jak fandí.

Byl jsem letos v Americe spíše shodou okolností na celé řadě sportovních zápasů, od NBA či NHL přes univerzitní až po středoškolský basketbal. Na každý chodí trošku jiné publikum a chová se různě. O amerických fanoušcích se toho dost traduje, většinou toho negativního: že sportu vlastně nerozumí, že je více než excelentní výkony zajímají osobní exhibice, že se při sledování sportu nepřetržitě ládují hotdogy nebo kuřecími křidélky a bůhvíco ještě.

Mnohé je možná pravda. Jedno však mají společné. Milují „své" hráče a respektují jejich soupeře. Nikdy nevidíte, že by vlastní tým vypískali nebo že by se při beznadějně prohraném utkání začali deset minut před koncem zvedat a odcházet z haly. Když se týmu nedaří, tak ho fanoušci netrestají vztekem, nebo posměšky, ale zahrnují ho stejnou přízní, jako kdyby vyhrával a drtil soupeře.

Je nepochybné, že když se mužstvu daří, tak návštěvnost roste, protože to do hal přitahuje i ty, kdo normálně nechodí. Ale pro fanouškovské jádro je celkem jedno, jestli se vyhrává nebo prohrává. I když má tým mizernou sezónu, nejdou příznivci do hlediště s naříkavým „Co asi ti mamlasové zase předvedou“?, ale s nadějí, že zrovna v tomhle zápase se to otočí a oni zase začnou vyhrávat.

Známý politický komentátor David Brooks napsal hezký článek o tom, že vztah ke sportovnímu týmu je něčím, co se do duše amerického kluka zapíše v dětství a později nejde změnit, ani kdyby pro to člověk měl tisíce racionálních důvodů. Fanouškovství se taky často dědí z otce na syna, je to rodinné stříbro. Otec vezme osmiletého syna poprvé na baseball na zápas Mets, a je pravděpodobné, že ten jim pak bude fandit celý život. A nejspíš jednou taky vezme na zápas syna.

V tom to zřejmě bude, synovi přece chcete ukázat to nejlepší, co ve vás je. Tady se rodí ta loajalita, ten respekt. A tady víra, že se každý zápas dá vyhrát a že prohra není tragédie, nýbrž stupínek na cestě k budoucímu vítězství.

Netřeba dodávat, že to neplatí jen na stadiónu.

Tento článek vyšel v deníku Sport a byl vydán se svolením autora, který je mimo jiné i vedoucím serveru reflex.cz

Miloš Čermák foto
  • přečteno: 9664/9532×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (9 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Je lepší běhat po silnici nebo po měkkých lesních cestách : A co běh po pláži? Nemyslím sypký písek, ale tu vodou zpevněnou část hned u vody.. »
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků