logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Máňa a Lojza – pět dní do startu – rána do palice

Máňa a Lojza – pět dní do startu – rána do palice

Autor kreseb: Mirek Vostrý

V pondělí ráno zadrnčí na Lojzově nočním stolku budík. Za okny je ještě tma. Ručičky budíku ukazují půl páté. Lojza přemýšlí: „Mám jít běhat? Nemám jít běhat?“ Nakonec se donutí vstát. Oblékne si funkční triko, melounek se mu v něm krásně vyšpulí, oblékne si dlouhé elasťáky, natáhne běžecké ponožky, kolem hlavy uváže čelenku, v předsíni si obuje zbrusu nové boty a vyráží do ještě nočních ulic.

Vzpomíná, co že to tam v té knížce bylo napsáno – první tři kilometry volně. Volně, volně, ale co to jako má být? Rozeběhne se tak, jak si to ještě pamatuje ze školy, kde naposledy běžel Cooperův test na dvanáct minut. První metry letí, nové Nirvany jako by ho unášely neznámo kam. Řach, sedá si na chodník, má pocit, jako když někdo právě spustil u jeho hlavy ohňostroj a netuší, co se to stalo. „A hele, značka, jsem si nějak v tom letu nevšiml, hi, hi, hi,“ směje se jak praštěnej. Pomalu se zvedá, v zamyšlení si mne bouli na čele a dumá: „Budu si muset dávat lepší pozor na cestu, vždyť v té knížce přeci psali, že se člověk může dostat při běhu do jiné dimenze.“ Běží dál, ale jeho krok už není tak svěží, ve svalech cítí takové jakoby pálení, nebo to je šimrání – přesně neví jak by to definoval, rozhodně mu ale nohy začínají pěkně tuhnout a má pocit, že je buď nosorožec nebo slon.

Dokončí okruh kolem bloku, kde bydlí, v nohách má nějakých 2000 metrů. Desítka v sobotu už mu vůbec nepřipadá jako dobrý nápad. Ale co, ještě má na přípravu další čtyři dny. Dneska končí, dá si pořádnou snídani a půjde do fachy.

Máňa je na tom lépe, nemusí běhat v noci, aby jí nikdo neviděl, se svými 45 kilogramy a v podzimním modelu běžeckého setu adidas vzbudí nanejvýš tak závistivé pohledy plnoštíhlých dam, na kterých by vypadal přinejmenším zvláštně. Spíš se ale těší na pohledy frajerů a tuší, že dneska u nich zaboduje. Vstane až po sedmé hodině. Nalije si do skleničky vodu, vymačká do ní citrónovou šťávu. Vezme sklenici do ruky a labužnicky pije. Pak jde pomalu k šatníku, kde na ní čeká to krásné – běžecké prádýlko.

S každým kouskem se doslova mazlí, každý musí projít stejnou procedurou. Natáhnout a pak prohlídka před zrcadlem – pěkně ze všech stran. Konečně je oblečená. Ještě boty. adiStarky jí perfektně ladí s celým běžeckým setem. Ještě několikrát se zavrtí před zrcadlem v předsíni a pak s povzdechem a uspokojením opouští byt.

Zprvu neběží, přečetla si, že když dlouho nic nedělala, je lepší, když aspoň prvních 5 minut jen rychle půjde a teprve pak přejde do pomalého běhu. Jak si přečetla, tak činí. 5 minut je pryč a tak se pomalu rozbíhá, před očima jí běží slova: „Běžte tak, abyste při tom mohli normálně mluvit!“ Nemá si s kým povídat a tak si povídá alespoň sama se sebou a opakuje si všechna ta moudra, která stačila z knihy o běhání zatím vyčíst: „Běžte uvolněně, vaše noha má při kroku dělat jakousi kolébku. To znamená, že dopadáte mírně na vnější hranu paty, pak se noha pomalu přibližuje k podkladu a při tom se lehce překlápí k palcové hraně, dopředu se však neodrážíte z palcové hrany, ale ze špičky, to znamená, že do odrazu je zapojen nejen palec, ale prakticky všechny prsty nohy.“

Máňa si to zkouší v duchu představovat a ani si nevšimne, že při tom obkroužila celý blok. Není ještě unavená a tak si dá ještě repete. Než úplně skončí, ještě se trošku protáhne, aby protáhla unavené svaly.

Je odpoledne. Lojza přichází domů. Vypadá, jako by mu někdo nafackoval, zatímco Máňa září jako sluníčko. Proberou své ranní zážitky s běháním a Lojza si umiňuje, že druhý den už bude chytřejší a taky začne nejdříve chůzí – učinil pátý krok – UŽ VÍ, ŽE NĚKDY MÉNĚ JE VÍCE.

Miloš Škorpil foto
Máňa a Lojza – pět dní do startu – rána do palice

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Majka | 7. 9. 2009 19.49 hod. | 88.101.79.xxx
Cha, cha, začínám Máně věřit, ale Lojza je jasnej. Jestli neblinkal po 1km, tak po 10km rozhodně bude. Nu což, všechno špatný musí ven.

fotoMiloš Škorpil: Lojza je děsnej moula, ale i když je zatím hrozně tvrdej oříšek, nakonec se ukáže, že vše zlé, co ho během přípravy potká, bude k něčemu dobré :)

Lojza | 7. 9. 2009 9.30 hod. | 193.165.106.xxx
mě se ráno po 1200 metrech chtělo blinkat

fotoMiloš Škorpil: Ale neblinkals :))), tak to je pozitivní, horší by bylo, kdybys blinkal :), to mi připomíná klasika – „Pane doktrore, ráno se nemůžu otočit doleva.“ „Ale otočíš se?“ „Otočím“ „No tak vidíš, někteří se neotočí!"

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Máňa a Lojza

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Dobrý den jak je na tom hodina fitboxu prosím ? děkuji »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků