logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem

Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem

Renta Oberelbe-Marathon mám na seznamu maratonů, které bych si chtěl zaběhnout již delší dobu a letos na něj přišla řada. Abych nejel sám, tak jsem zlanařil i manželku na půlmaraton. S dostatečným předstihem jsem nás zaregistroval, výhodou je, že cizinci platí registrační poplatek až při vyzvednutí startovních čísel a účtují vám cenu v termínu registrace, což za maraton bylo 37€ a půlmaraton 14€.

Tak, jak je mým zvykem, dost dopředu jsem začal vše plánovat, aby v den „D“ vše perfektně klapalo! Martinu jsem poučoval, že ji zdarma odvezou na start S-Bahnem linkou S2 a poslední jede v 8.10, vysvětlil, kde bude vystupovat, protože já pojedu linkou S1 a v jiný čas. Na pátek, kdy se začala vydávat startovní čísla, jsem si naplánoval cestu k zákazníkům do Děčína, odtamtud je to do Drážďan pro čísla téměř co by kamenem dohodil. Samotné vyzvednutí čísel proběhlo bez problémů, stačilo se zeptat prvního pořadatele v expu a téměř za ruku vás dovedl k výdeji pro cizince, kde vše trpělivě vysvětlili, zeptali se, jestli je vše jasné a v pořádku a poděkovali, že vážíte cestu na jejich závod z „dalekých“ Čech.

Doma jsem se znovu ujistil v přiložených informacích ve startovním pytli a samozřejmě opět náležitě poučil manželku, že platí vše, jak už jsme si několikrát řekli. Tak a teď už zbýval poslední den před závodem. V sobotu večer nařizuji budíka na čas, který jsme potřebovali, abychom vše v pohodě stíhali a brzy šli na kutě.

Neděle 29.4 a brzy ráno zvoní budík a po jeho zamáčknutí slyším první otázku toho dne: „Miláčku, na kolik jsi dával večer budíka?“. Můj zrak rychle letí k hodinám a hrůzou zakleju: „Ten budík zvoní o hodinu později!“, samozřejmě za to nemohl budík, ale já v...l asi neznám hodiny. Nastal dobrý zmatek, rychle vyvenčit naše dva hafany, najíst se a vyrazit směr Drážďany.

Těch 150 km uběhlo opravdu rychle, naštěstí se po německých dálnicích dá frčet 170 a přiznám se, že omezení na 130 jsem nebral vážně. Na parkoviště vedle cílového stadionu, určené pro závodníky, dorážíme krátce před osmou hodinou a spěcháme směr vlakové nádraží, které je odtud zhruba 300 m. Ale na konci parkoviště stojí také připravené autobusy, které jsou označeny názvem maratonu a vesele do nich nastupují běžci. Hlavou mě bleskne, jak jsou pořadatelé dokonalí, že pro opozdilce mají v rezervě i rozvoz autobusy.

Vyjíždíme, míjíme vlakové nádraží, tak na vlak nás nevezou, a za chvíli vidím směrovku Pirna, paráda, tam je přeci start půlmaratonu. Ale ouha, najednou autobusy zastavují a všichni vystupují, jdu se zeptat řidiče, kam jsme to vlastně dojeli. Odpověď byla hrozná: „Tady je start na 10 km“, v tu chvíli by se ve mně krve nedořezal, nesměle se ptám, jestli pokračuje dál, vždyť potřebujeme odvézt na start půlmaratonu a maratonu.

Samozřejmě odpověď byla záporná a následuje ihned další po mé otázce, jestli tu je nádraží. Rychle spěcháme na start 10 km trasy a zkouším své otázky na odvoz i u pořadatelů, ti mi nabízí, že nás přehlásí na desítku. V tu chvíli mi letí hlavou, že jsem se nehnal 150 km, abych běžel jen desítku, a s díky to odmítám.

Zbývá jediná možnost: TAXI! Ochotný pořadatel mi vysvětluje, kde mají štafl a že tam určitě nějaký najdu. Ale opět chyba, žádný tu nestojí, zmateně pobíháme po okolních ulicích, až konečně Martina jeden objeví. S řidičem se rychle domlouvám na odvozu do Pirny a Königsteinu. Vyrážíme a já s hrůzou sleduju ubíhající čas, ale řidič je skvělý a do Pirny přijíždíme 15 minut před startem půlmaratonu.

Pořadatelé nechápavě zírají, kdo se to veze na start taxíkem, když je přeci doprava zdarma! Jakmile Martina vystoupila, vysvětluji řidiči, že start maratonu je už za necelou půlhodinu, chytá se za hlavu a slyším něco jako „Chlape, já vás zastřelím“, ale bere to sportovně, tedy myslím tu jízdu. Já se zatím na zadním sedadle převlékám do běžeckého, tohle ještě asi řidič nezažil, nejdřív se mu tam převléká ženská a teď chlap a radši se ani neptám, jen vysvětluju, že je dnes špatný den. Ale to už sjíždíme z kopce a dole vidíme startovní bránu, neuvěřitelné, on to stihl za čtvrt hodiny. Zastavujeme na parkovišti a nastává čas placení, ve vteřině pravdy se dovídám, že nás tahle sranda stála 52,50 €, ale s hrdostí mu dávám 54 a komentuji to slovy „Das ist in Ordnung!“ Rychle opouštím auto a běžím předat pytel s věcmi do připraveného náklaďáku, právě zbývá do startu rovných 10 minut!

Samotný závod byl pěkný, trať je převážně rovinatá a celou cestu se běží po asfaltové cyklostezce, která vede podél Labe a lemují ji skály nebo historické památky. Co nám ale rozhodně nepřálo, bylo počasí. Na konec dubna nezvyklé vedro 30 °C se výrazně podepsalo na výkonech všech účastníků a hlavně poslední kilometry maratonu vypadaly jak po boji. Spousta lidí omdlévala, sanity a jejich personál se nezastavil. A to navzdory výborně zásobeným občerstvovacím stanicím s nabídkou vody, iso, koly, čaje, banánů, jablek a energetických tyčinek. Samozřejmě nechyběly ani houbičky na osvěžení.

Sám jsem měl poprvé velké problémy, abych někde nezůstal a v cíli jsem prý byl bílý jako stěna. Počasí mělo určitě hlavní podíl na tom, že pod tři hodiny se dostalo pouhých 11 mužů a žádná žena. A to si pořadatelé slibovali rekord.

Pevnost Königstein založená před 750 lety a v roce 1813 ji navštívil Napoleon
Pevnost Königstein založená před 750 lety a v roce 1813 ji navštívil Napoleon.

Těsně před startem
Těsně před startem.

První část trasy lemovaly skalní masivy
První část trasy lemovaly skalní masivy.

Tak jako u nás i tady hezkou přírodu hyzdí stavby televizních vysílačů
Tak jako u nás i tady hezkou přírodu hyzdí stavby televizních vysílačů.

Tři zámky s vinicemi, zprava zámek Eckberg, zámek Lingner a zámek Albrechtsberg

Zámek Eckberg
Zámek Eckberg.

 ] A to už se dostáváme do historické části Drážďan
A to už se dostáváme do historické části Drážďan.

Na mnoha místech hrály různé kapely
Na mnoha místech hrály různé kapely.

Poslední občerstvení asi 2 km před cílem
Poslední občerstvení asi 2 km před cílem.

Drážďany mají i pěkné historické budovyDrážďany mají i pěkné historické budovy
Drážďany mají i pěkné historické budovy.

Martin Lukeš foto
  • přečteno: 8031/7812×, 4 komentáře
Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem Renta Oberelbe – Marathon aneb na maraton taxikem

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (9 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

martina | 4. 5. 2012 18.45 hod. | 90.178.212.xxx
opravdu to bylo úžasné a můj Martin je takový puntičkář že tohle se mu stane jen jednou za 10 let :) minimálně ovšem :))) ještě že nenapsal detaily o tom jak manželku nepustil ani za keřík jen aby nám neujel ten autobus i když instrukce zněli vlak :)))

René Kujan | 4. 5. 2012 15.52 hod. | 90.183.77.xx
:D Cha, cha, Martine, dobrá práce! To mi strašně připomíná tu scénku: Proč ten Martin potřebuje vědět, v kolik hodin vstávám?! A ráno pak zvonek v 7 – ? Tys neměl přijet až večer?! :D :D
Teď už vím, proč jsme se na Oberelbe neviděli! ;)

Ktačik | 4. 5. 2012 15.48 hod. | 90.182.2.xx
Ty nemáš fotku toho taxíku. To měl být základní bod fotodokumentace :-D

Miloš | 4. 5. 2012 14.56 hod. | 88.101.112.xxx
Na tom všem mě nejvíc pobavilo, že se to stalo zrovna Martinovi, kterej je takovej preciosa, zatímco já vždy nechával vše na poslední chvíli nebo spíš na něm, on měl dopředu naplánovánu každou naší minutu. Jak je vidět ani dobrá příprava není vše a nakonec je nejlepším řešením improvizace za běhu :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví36
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice93
Více času na sebe11
Více času na rodinu5
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou30

kde se diskutuje

  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : Ahoj všem K tomu mrazu, dnes ráno jsem si dal svých obvyklých 4,75km kolem Labe a bylo to bezva, od…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků