logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Poučím se z chyb?

Poučím se z chyb?

Když se ohlédnu za svojí přípravou na letošní maraton, nějaké ty chybky by se tam našly, ale není to nic dramatického. Kilometry jsem si nepřidávala ani neubírala, volna dodržovala, závody absolvovala, jen občas jsem rychlé úseky vystřídala za výběh v kopcích. Dá se říci, že jsem plán přípravy od Miloše víceméně dodržela.

Od mého prvního a zatím posledního silničního maratonu uběhly 2 roky. Za tu dobu jsem posbírala pár dalších běžeckých zkušeností. Nejvíce si „cením” chyb, které jsem při nich nadělala, protože ty mi pomáhají posouvat se vpřed. A tak není možná od věci kouknout se na svoje zápisky z mého prvního maratonu a zkusit se z něj poučit.

Zážitek: Přešlapuji v obří tlačenici na úschovnu. Dalších 15 minut a já se posunula sotva o kousek. Začínám mít špatný pocit. Ještě přece potřebuji na záchod a pak na seřadiště, což znamená oběhnout celé Staroměstské náměstí až téměř do posledního koridoru. Konečně jsem odevzdala tašku. Do startu zbývá už jen 15 min, ale místo na start, utíkám do fronty na záchod. Jsem nervózní jak sáňky v létě. Konečně na mě vyšla řada, dlouho se nezdržuji a vybíhám z kadibudky rovnou směr START. Najednou PRÁSK a už slyším libozvučnou Vltavu, ale mráz, který cítím na kůži, není od dojetí, nýbrž zděšení, které prožívám. Nestihla jsem start... nestihla jsem start! Jako v transu se deru mezi diváky k nejbližší zábraně. Pusťte mě na závod! Spolu s dalšími opozdilci rozrážíme branku a vrháme se za zády překvapeného pořadatele do davu, který plyne jako divoká řeka náměstím.
Poučení: Přijít na závod s dostatečným předstihem. Člověk nikdy neví, jak bude situace vypadat, zda nebudou fronty, kolikrát bude muset jít na záchod apod.

Zážitek: Ani jsem se nestačila vzpamatovat a probíhám startovní bránou, na které svítí 0:30 sekund. A sakra. Dle triček PIM KINGs a čísel kolem soudím, že jsem se dostala do zatraceně rychlé skupiny a navzdory všem svým předsevzetím, že si závod rozběhnu pohodovým tempem, se snažím udržet tempo tak, abych nezavazela. Pro mě to znamená skoro sprint.
Poučení: Zařadit se do koridoru odpovídajícímu mým schopnostem. U mě to bylo tehdy omylem, byla jsem ráda, že jsem vůbec odstartovala, ale stalo se mi to pak na jiném závodě, kde jsem se zapovídala s kamarádem a přešla tak do „jeho” koridoru. Přepálené startovní tempo, které jsem pak musela držet, abych nebyla ušlapána, mělo na průběh závodu fatální následky:)

Zážitek: Pomalu dobíhám k metě 30. km a najednou si začínám uvědomovat, že toho mám už docela plné zuby. Unavené nohy, stažený žaludek, do kterého už kromě vody nejde nic dostat, bolí mě jaksi bránice, pak taky pravý trapéz... Najednou za sebou slyším zvýšený dusot a hluk. Otočím se a ne... skupina s vodiči na 4 h. To mi ještě scházelo. Nesmí mě předběhnout. Sbírám síly a snažím se držet s nimi tempo. Marně. Tělo odmítá. Dívám se jim na záda a znamená to pro mě velké zklamání. Nebude to pod 4 hodiny. Posouvám kšilt hluboce do čela, oči koukají jen těsně před nohy, nasazuji úsporný styl běhu – je to ještě styl? – a nějak se sunu dál. Nevnímám okolí a nechávám působit setrvačnost... 35, 36, 37... zvedám hlavu a nevěřím vlastním očím. V dálce je vidět žlutý balonek vodiče. Celou tu dobu jsem asi měla vodiče kousek před sebou. Musím ho dohnat. Bolístky nebolístky, dávám se do rychlejšího tempa. Nebyl to kousek, ještě 2 kilometry mi trvá, než mám balonek na dosah
Poučení: Nevzdávat se a nepodléhat trudomyslnosti. I když už to vypadá, že nejsou síly, nejde zrychlit, člověk to nesmí kvůli tomu zabalit. Už několikrát bylo řečeno, že vše je v hlavě a tady se mi to jenom potvrdilo.

Zážitek: 40. km... Přibíhám do místa, kde hraje kapela a vidím tam svoji rodinu. Ukazuji palec dolů, jsem hotová, ale oni vbíhají do trati, běží kousek se mnou a povzbuzují mě... a mě to neuvěřitelně nakopne. Věří mi. Nesmím je zklamat a nesmím zklamat ani sebe.
Poučení: Rozestavte si po trati rodinu, známé, kamarády. Kohokoliv, kdo vás povzbudí. A nejlépe na „krizové kilometry” Pocit, že byste je zklamali, vás požene dál.

Zážitek: Dobíhám vodiče. Říká, že teď máknem. Máknem, jasně, že máknem. Mám pocit, že letím. Nemohu uvěřit, kde se ve mně bere tolik síly, vždyť ještě před chvílí jsem vůbec nemohla. Nikdo ze skupinky se nás neudržel. Běžíme už jen my dva. Poslední zatáčka do Pařížské. Vodič zrychluje, já už ale rychleji nemůžu. Na tomto místě jsem po startu sprintovala a teď tu sprintuji do cíle. Najednou vidím známou postavu. David! A já myslela, že je dávno v cíli. Z tempa a stylu poznávám, že toho má dost. Nechávám vodiče vodičem a dobíhám manžela. Úplně se mě lekne, vytržen z letargie. Dělej, pojď, ještě minuta! Dáme to pod 4! Z posledních sil zrychluje, beru ho za ruku, už jsme na koberci. Lidi fandí a já přešťastná probíhám cílem 2 sekundy pod 4 hodiny. Dokázali jsme to. Oba. Očima hledám vodiče. Třesu mu rukou a děkuji. Byl to on, kdo mě sem přivedl v tomto čase. Jsem šťastná. Mám to za sebou. Dostávám medaili a chce se mi smát i brečet zároveň.
Poučení: Žádné. Toto je obvyklý konec příběhu. Koktejl pocitů, který člověk jen tak nezažije a kde převládá štěstí a pocit zadostiučinění, že to všechno stálo za to.

Renata Prokešová foto
  • přečteno: 6421/6276×, 3 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (13 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

AprilRuns | 11. 5. 2012 10.55 hod. | 83.85.25.xxx
Za tyden me ceka prvni 1/2M, diky za tipy – uz ted me mrazi.....

Věra D. | 11. 5. 2012 10.26 hod. | 85.239.228.xxx
Renčo,máš úžasnou vůli a disciplinu.Příběh jsem také slyšela od tebe vyprávět, ale napsané je to ještě mnohem dojemnější a dramatičtější.Máš můj obdiv. To manželské souznění je velice příkladné.
Maratonu zdar!

Martina | 10. 5. 2012 23.33 hod. | 88.101.238.xxx
Ty jo! I když jsi mi ten příběh už vyprávěla, znova mám husí kůži a jako bych to běžela s Tebou a Davidem. Letos tedy ne, ale příští rok jdu do toho!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2012

všechny články PIM Women´s Challenge 2012

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků