logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Maratonské srdce pod kontrolou

Maratonské srdce pod kontrolou

Hlavním nebezpečím zátěže vysoké intenzity a délky je riziko náhlé srdeční zástavy na podkladě zhoubné poruchy srdečního rytmu tzv. maligní arytmie. Celkově je toto riziko nízké (0,54 srdečních zástav na 100 000 vytrvalostních běžců), zejména u mužů starších 35 let se však udává riziko větší (1:15 000 – 1:50 000).

Výsledky některých prací navíc ukazují, že se zvyšujícím se zájmem o aktivní způsob života, roste v této věkové skupině i počet sportovců, kteří se věnují sportům s extrémní zátěží a s tím roste i riziko kardiovaskulárních příhod (v jedné práci hodnotící desetileté sledování maratonců a půlmaratonců bylo pozorováno dvojnásobné navýšení rizika srdeční zástavy u mužů v posledních pěti letech).

Jakkoliv je riziko srdeční zástavy nízké, je pravděpodobné, že vyvolávajícím podnětem u vytrvalců je právě mimořádná zátěž a že nebýt tohoto impulsu, ke vzniku závažného, život ohrožujícího stavu by nedošlo nebo by k němu došlo významně později. Proto by bylo výhodné časně identifikovat ohrožené jedince, jim pak nejen upravit pohybový režim, ale zejména diagnostikovat a v případě nutnosti i léčit dosud bezpříznakové onemocnění.

Z hlediska příčiny a tedy i možné detekce potenciálně ohrožujícího onemocnění lze podle některých prací sportovce rozdělit na dvě skupiny – starší a mladší 35 let.

Sportovci mladší 35 let.

U mladších sportovců převažují geneticky podmíněná či vrozená onemocnění srdce. Z nich je nejčastější zbytnění srdečního svalu vzniklé z neznámé příčiny (tzv. hypertrofická kardiomyopatie) a jiné onemocnění srdečního svalu charakteristické postižením pravé komory se zvýšenou náchylností ke vzniku zhoubných arytmií (tzv. arytmogenní dysplazie pravé komory srdeční).

Doporučení odborných společností pro vyhledávání těchto onemocnění mezi aktivními sportovci nejsou jednotná. Podle některých prací doplněním základního klinického vyšetření (rozhovor s pacientem + fyzikální vyšetření) o elektrokardiogram (ekg) lze významně zvýšit záchyt srdečního onemocnění. Ke konečné diagnóze však ekg nestačí, nezbytná jsou další vyšetření srdce provedená v nemocnici (ultrazvuk srdce, magnetická rezonance, computerová tomografie).

Sportovci starší 35 let.

U starších běžců jsou zhoubné poruchy srdečního rytmu nejčastěji důsledkem kornatění (aterosklerózy) srdečních tepen. Jak již výše uvedeno, v této skupině je riziko srdeční zástavy vyšší (1:15 000 – 1:50 000). Situace při vyhledávání rizikových sportovců je zde složitější. I když ekg abnormality zvyšují 1,5-2,5x riziko úmrtí z příčiny nemoci srdečních tepen, třetina pacientů s touto nemocí má normální ekg a většina náhlých příhod se přihodí bez předcházejících ekg změn. Naopak až polovina jedinců s normálním nálezem při rtg vyšetření srdečních tepen má abnormální ekg. Vzhledem k vysokému počtu falešně negativních i pozitivních nálezů nelze považovat ekg bez dalších vyšetření za jediný dostačující test k detekci aterosklerózy srdečních tepen.

Lepší možnosti ve vyhledávání ohrožených pacientů přináší zátěžové testy (např. snímání ekg při jízdě na bicyklovém ergometru s postupným zvyšováním zátěže). Výtěžnost takového testování je však limitována relativně nízkou prevalencí onemocnění v obecné populaci (asi 10%). Tuto výtěžnost lze zvýšit (tzn. snížit procento falešně pozitivních nálezů) výběrem pacientů na podkladě zjištění jedinců s vyšším výskytem rizik obviňovaných z podílu na rozvoji aterosklerózy (kouření, zvýšená hladina cholesterolu, cukrovka, nadváha, věk a pohlaví, zvýšený krevní tlak).

V souhlase s doporučením Evropské kardiologické společnosti by se proto měli sportovci podstupující střední a vyšší zátěž podrobit základnímu klinickému vyšetření (dotazník, rutinní klinické vyšetření včetně měření krevního tlaku, stanovení hladiny cholesterolu v krvi a elektrokardiografické vyšetření) a teprve ti se zvýšeným rizikem (>/= 5% pravděpodobnost úmrtí na srdečně cévní onemocnění v následujících 10-ti letech) pak podrobnějšímu vyšetření.

Všem, které výše uvedená fakta zaujala, nabízíme ve spolupráci s PIM soubor vyšetření, které se skládá z dotazníku, klinického vyšetření, provedení ekg a určení hladiny cholesterolu z krevního vzorku získaného z kapky krve odebrané z prstu. Vyšetření probíhá v rámci maratonského expa, je anonymní a bezplatné. Výsledky budou podle možností a zájmu rozesílány elektronickou poštou během několika týdnů po závodě. Těm, kteří budou na základě výsledku vhodní k podrobnějšímu vyšetření nebo těm, na které se nedostane před závodem, bude nabídnuto vyšetření na Kardiologické klinice FN Motol.

Vyšetření probíhá za pódiem vpravo

  • přečteno: 15030/14819×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (2 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká poradna

všechny články Běžecká poradna

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Zranění kolene : Všechna poklona panu Zdenkovi, děkuji za vyčerpávajíci informace, já narozdíl od ostatních…»
  • Ještědský půlmaraton KTRC po čase otevřel výhledy : Prasárna :-(((…»
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Dobrý den, jsem rekreační běžec, ale ráda bych to změnila. Vždy, když začnu běhat intenzivněji,…»
  • Škorpilova škola běhu – běžecký almanach pro všechny : Knížku jsem koupil před třemi lety a začal běhat.Teď si život bez běhu nedokáži představit. »
  • Vyzkoušel jsem běžecké vybavení z Lidlu: začátečník si může vybrat : Kdysi jsem si v Lidlu kupoval běžecké funkční oblečení, k mému překvapení, šlo o docela kvalitní…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků