logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Můj první (a věřím, že ne poslední) maraton

Můj první (a věřím, že ne poslední) maraton

A je to tady – 13. květen 2012, plna všech pouček a rad od zkušenějších kamarádů a našeho PIM- W- CH gurua Miloše vstávám 3 hodiny před startem, vařím vydatný pokrm a promýšlím strategii závodu. Vzhledem k tomu, že jsem nejdůležitější část tréninkového plánu po půlmaratonu byla nucena z důvodu těžší virosy a zánětu ucha vynechat, mám od rána velmi nejistý pocit okolo žaludku a drahný čas trávím na útulném WC v bytě mých dětí, které mi poskytly přechodný asyl a zároveň zde zbudovaly hlavní stan mého „Family and Friends support teamu“.

A náhle již není čas na nic, dopíjím nápoj z mladého ječmene, dožvýkávám poslední špagetu, běžím na tramvaj a přemísťuji se do maratonského depa na Václaváku, kde hned potkávám mně milé tváře Karolíny a Jany, které stojí frontu na „tejpy“, a tak se k nim přidávám a za vytrvalého povídání nám čas pěkně utíká a my se zatejpovanými koleny pak hodně rychle utíkáme na start. Prodíráme se davy běžců, kteří se již dali do pohybu a hledáme náš maják v moři běžců, zelený balonek s časem 4:30 a pod ním Miloše a ejhle okolo něho všechny holky z PIMu. I nastane velké vítání a objímání, takže to spíš vypadá jako na rodinné oslavě a ne na startu maratonu. Ale pak již začíná jít do tuhého a my se rozbíháme vstříc velké neznámé.

Prvních 5 kilometrů běžíme pěkně pohromadě, poté se naše tempa začínají různit a vydáváme se v různých skupinkách na další kilometry. Já jsem si po vzoru Ivany Sekyrové rozdělila trať na pěti km úseky a tak jsem vždy před sebou měla jen těch 5 km a vůbec jsem nemyslela na vzdálenost, která mě ještě čeká, prvních 20 km se mi běželo fajn, navíc na otočkách jsme se podporovali s ostatními, kteří již běželi proti, a na 25. km jsem měla sraz s mým podpůrným teamem. Na ně jsem se moc těšila i proto, že mi přinesli tričko (běžela jsem jen v topu, byla mi 25 km opravdu velká zima, až mi zábly šrouby v zádech:-)), enduro gel, ionťák a pro jistotu náhradní boty, kdyby mé minimusky (NB minimus) selhaly (ale neselhaly, byly fantastické až do konce, běželo se s nimi výtečně hlavně po dlažbě, mohu jen doporučit).

Od 25. km se mnou běžela kamarádka mých dětí Lucka a dcera Blanka se zatím zkratkou i s věcmi přesouvala na 35. km, odkud měla běžet s námi. Dalších 10 km ve dvou uteklo jako voda, za chvíli už s námi byla i Blanička a na 37. km přišla krize. Snažila jsem se udržovat stále stejnou rychlost, což se mi sice dařilo, ale začala se ozývat kolena, záda a únava a já už jsem se těšila na jediné – až budu v Pařížské, a tady se ukázala známá věc, že každý závod je dokončen až protnutím cílové pásky. Když jsme byli na 41. km, dostala jsem takovou křeč břišních svalů, že jsem nemohla zvednout nohy ke klusu, a tak jsem se posouvala vpřed rychlou chůzí stylem Quasimodo, to trvalo 500 m, poté jsem se opět trošku rozběhla a quasimodovským stylem nakonec doběhla až do cíle.

Můj první maraton byl obrovský positivní zážitek a to především: pro silný teamový duch všech PIMek, který mě provázel celou cestu – pro podporu a vedení Milošem Škorpilem, který se stále usmívá (jako pravý Tarahumar )- pro úžasnou podporu diváků, kteří vydrželi tleskat i nám, kteří jsme se vraceli dlouho, předlouho po doběhu závodní špičky – pro dobrovolníky na občerstvovačkách , kteří byli moc milí a obětaví – i pro podporu mé rodiny (přestože část měla ráno obavy, že mě vidí naposledy v životě:-)).

Pro to všechno se ještě dnes mohu vést na vlně velké euforie, a to v našem dnešním šedivém světě plném špatností znamená strašně moc. Všem patří můj velký dík.

Blanka Zbořilová foto
  • přečteno: 7843/7683×, 4 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Blanka | 20. 5. 2012 21.07 hod. | 90.178.68.xx
Holky , díky !!!

Káťa | 18. 5. 2012 22.54 hod. | 90.180.86.xxx
Blani, Ty jsi borkyně. Krásná a veselá ženská ve světě šedi a špatností – kolem Tebe jen samá pohodaq a sranda. Zůstaň taková jaká jsi!

Věra P. | 17. 5. 2012 22.59 hod. | 213.192.12.xx
Blanko, moc hezky napsané. jsi šikovná a houževnatá ženská. Je vidět, že jsi sportovala. Dokázala jsi proto zaběhnout maraton i bez pořádné přípravy, klobouk dolů.

Martina | 17. 5. 2012 22.53 hod. | 88.101.238.xxx
Blani, to je tak hezké a upřímné, že jsem před spaním celá na měkko.
Jsi Borec s velkám B a děti na Tebe jsou právem pyšné!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2012

všechny články PIM Women´s Challenge 2012

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků