logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Za posledních pět měsíců proběhlo mým životem 15 žen

Za posledních pět měsíců proběhlo mým životem 15 žen

Kdysi byla v TV velmi populární mikrokomedie Sedm žen Alfonse Karáska, v hlavní roli s Milošem Kopeckým. Nevím, proč zrovna dnes jsem si na tenhle film vzpomněl. Nejspíš proto, že mým životem probíhalo v uplynulých pěti měsících patnáct žen. Tedy víc než 2x tolik, než tehdy Alfonsovi.

Mnoho mužů mi nejspíš ve čtvrtek při vyhlášení vítězek PIM Women´s Challenge 2012 závidělo, tolik žen kolem mě krouží. Mnoho z nich už při čtení jejich běžeckých deníčků, kde se vyznávaly ze svého štěstí, že mě mohly potkat, že je trénuji, určitě napadlo: „Co s nimi ten Miloš provádí, že se veřejně takto vyjadřují?" Muže většinou nenapadlo, co na to druhá strana, tedy Dana, jak ta to prožívá a co cítí.

Není divu, že to ale napadlo těch patnáct žen, protože ať už mezi námi probíhalo těch pět měsíců cokoliv, tak to bylo čisté přátelství a to samé cítily i k Daně. Je mi jasné, že po přečtení těchto slov se mnoho mužů zasměje a řekne si: „Kecáš“, ale co, ať si myslí cokoliv, je to jen jejich problém a možná větší, než si sami uvědomují. Většinou má totiž tyto myšlenky ten, který se takto chová a neumí si představit, že v životě to může být i jinak.

Netvrdím, že ty holky nemám rád – mám. Bez toho bych je totiž nemohl trénovat. Už jsem to psal dříve, že si ke každému, koho trénuji, vytvářím osobní vztah a snažím se před tím, než s ním začnu pracovat, vcítit do jeho přání, vcítit se do jeho obav, které mu brání jeho přání splnit. Mým úkolem trenéra – kouče není druhému vnutit svou představu, jak by měl trénovat, aby byl úspěšný, ale pomoci mu najít důvěru v sebe sama, důvěru, že na to má, že vše je to, světe div se – JEN V HLAVĚ, že, velká LAMO?

V pátek jsme byli s Danou u našich dvou – dovolím si říci – velmi dobrých přítelkyň, i když se známe teprve pár týdnů (vidíte, pánové – zase ženy), u Jany Šťastné s Katkou Drahokoupilovou, které kromě toho, že jsou sportovními psycholožkami (taky si někdy potřebuju srovnat hlavu), tak jsou řekněme – VELMI ODLIŠNÉ, což mi imponuje, protože to mi přijde VELMI NORMÁLNÍ. Z našeho více než dvouhodinového (přišli jsme na hodinku) povídání jsem si odnesl jeden důležitý poznatek a sice, že pokud už vám to hlava přestává brát, je dobré to přesunout do „páté hlavy“. Že nevíte, co je pátá hlava? Potěším vás, já to taky nevěděl, tedy než Jana sjela prstem k srdci.

Když toto pronesla a dovodila pohybem, uvědomil jsem si, že toto mimovolně činíme, když sepneme ruce na úrovni třetího oka, zavřeme oči, zhluboka se nadechneme a spontánně, ať již nahlas nebo v duchu, řekneme ÓM a sepnuté ruce mimovolně spustíme k srdci. Uvědomil jsem si, že to samé se nám děje při běhu, když mluvíme o tom, že si během čistíme hlavu. Tam sice nespínáme ruce, ale mimovolně se soustředíme na dech, soustředíme se na své srdce, mysl nám vylétává k nebesům a my jsme tam, jsme v zóně nejvyššího uvědomění si všeho. A o tom to je.

Stejné se děje při milování, při opravdovém milování – ne při sexu. Když se nadechnete při milování, váš dech nesměřuje do plic, do břicha, do podbřišku – směřuje do srdce, a už zase létáme.

Teď si možná ti, co jsem výše vyvedl z omylu, řeknou: „A bacha, teď se sám chytil do pavučiny svých slov!" Chyba lávky, pánové, pokud vás právě nyní napadlo, že běh je to samé jako sex, přečtěte si pořádně předchozí odstavec a pak dodávám, ještě výše jsem se vyznal jen k tomu, že své svěřence (ano, platí to pro obě pohlaví) musím mít rád, abych se do nich dokázal vcítit, nikde jsem nenapsal, že je musím milovat!

Abych to nějak smysluplně ukončil, tak jen napíšu: Vším, čím jsem, jsem rád, a vy si z toho vezměte, co se vám zlíbí, stejně s tím nic nenadělám, ale faktem zůstane, že na předešlých pět měsíců a na těch patnáct žen nikdy nezapomenu.

Miloš Škorpil foto
Za posledních pět měsíců proběhlo mým životem 15 žen

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (13 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

ll | 27. 5. 2012 11.34 hod. | 89.176.233.xxx
tak to zbejvaj ještě 4 měsíce a uvidiíme jestli nekecáš :)))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Běh – můj život

všechny články Běh – můj život

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví39
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice108
Více času na sebe14
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou37

kde se diskutuje

  • Život neběží vždycky podle (tréninkového) plánu : Je to malichernost, ale jak dobře Vám rozumím ... :-) »
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků