logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Cesta na festival rekordů vede schodištěm pelhřimovské věže

Cesta na festival rekordů vede schodištěm pelhřimovské věže

První pokus o zápis do knihy kuriozit startuje již po čtvrtečním obědě. Skrývá v sobě významný, dobročinný podtext.

Stalo se dobrým zvykem, že pelhřimovský festival rekordů a kuriozit začíná vlastně dříve než druhý červnový pátek. Takzvaná první rána neboli pokus o úvodní rekord dvaadvacátého ročníku zazní ještě v květnu, festivalovým „předskokanem" nebude dnes odpoledne nikdo jiný než legendární vytrvalec Miloš Škorpil.

Jakmile ve věži pelhřimovského kostela svatého Bartoloměje odbije druhá hodina odpolední, tamní schodiště bude pro nejbližší celý jeden den patřit pouze jemu. „Chci zkusit konečně pokořit nadmořskou výšku Mount Everestu. A abych na 

to měl čas, pojal jsem to jako čtyřiadvacetihodinovku," říká odhodlaně sedmapadesátiletý běžecký učitel.

Do třetice všeho dobrého

Ten vybíhal pelhřimovské schodiště již dvakrát. Střecha světa pokaždé odolala. Poprvé skončil ve více než sedmi výškových kilometrech, tenkrát se však jednalo o dvanáctihodinovku. Před dvěma roky se nechal zavřít do věže znovu.

Po jedenácti hodinách scházel venkovní schody k autu pozpátku a s bolavým úsměvem.

„Tohle je skutečně vrcholový výkon na samé hranici lidských možností, možná i kousek za ní. Dotyčné schodiště je navíc nepravidelného rázu. Dole točité, nahoře úzké a strmé, s trámy nad hlavou. Na ochoz se vlastně skoro leze, takže ta příměra k Everestu vlastně není až tolik nadnesená," glosuje pokus prezident Agentury Dobrý den Miroslav Marek, který vytrvalci do třetice věří. „Třeba Miloš tu nejvyšší horu i o kousek povýší.“

Pomáhejte během

Sám Škorpil však přisuzuje daleko větší význam druhému rozměru jeho snažení. Schodištní maraton opět poběží pro dobrou věc, letos ve prospěch Sportovního klubu vozíčkářů. A nejenom on. Do veřejného doprovodného běhu se může zapojit vlastně úplně kdokoliv. V závislosti na přízni počasí počasí se poběží přilehlými ulicemi případně na běžeckém pásu ve sportovním centru Kohinor. Jediné pravidlo zní, že za každý zdolaný kilometr vhodí běžec, ale klidně i chodec, do kasičky nejméně korunu.

Však už má poslední květnový den v kalendáři začerveněný řada Škorpilových přátel. „Doufám, že zrovna nechytnu v práci službu. Jinak se tam určitě objevím," ubezpečuje Radek Tůma z nedaleké Libkovy Vody. Shodou okolností i on doprovázel Škorpila před dvěma roky při jeho dobročinném oběhu republiky. A na cestě z Pelhřimova do Jindřichova

Hradce pokořil svůj první maraton. Ve městě rekordů při této příležitosti připadla do kasičky zásadní částka.

Mimo jiných tam tehdy strčili deset tisícovek představitelé Agrostroje. Všichni zúčastnění věří, že se takový dobrodinec ukáže i letos.

První vlaštovka

Pokud nemáte možnost podpořit Sportovní klub vozíčkářů tím, že byste do Pelhřimova přijeli a pár kilometrů si s námi zaběhali, můžete se přidat i tím, že pošlete libovolný příspěvek na: Sportovní klub vozíčkářů Praha, číslo transparentního sbírkového účtu: 2600062191/2010.

Jak bylo napsáno výše, je oslovena větší ryba, která, jak věříme, dá na vozíčkáře nějakou kulatou sumičku, ale to je zatím jen přislíbeno. Jisté však je, že už je na Sportovní klub vozíčkářů vybrána částka 3800, – Kč, která na výše uvedené konto jistojistě dorazí.

Každý takovýto příspěvek nejenže pomůže těm, kteří aby mohli sportovat, musí překonávat těžkosti, o nichž my zdraví nemáme vůbec ponětí, ale také mi bude vzpruhou, až mě začne to nekonečné množství schodů unavovat. Takže vlastně jedním příspěvkem zabijete dvě mouchy:).

Je to blázen?

Takhle nějak vidí Miloše Škorpila drtivá většina všedním způsobem smýšlejících lidí. Možná, že nejsou daleko od pravdy. V takovém případě je tento sedmapadesátiletý táta českých vytrvalců úctyhodným bláznem.

Chystáte se strávit celý den na schodišti. Proč?

Má to dva hlavní důvody. Za prvé pomalu začínám s přípravou pro vysokohorský závod na sto mil v americkém Coloradu. Tam se také poběží pořád jenom nahoru a dolů... Především ale chci pomoci Sportovnímu klubu vozíčkářů. Výtěžek celé této dobročinné akce poputuje v jeho prospěch.

V bartolomějské věži jste se potil už dvakrát. Everest odolal. Berete to tak, jakože do třetice všeho dobrého?

Prvoplánově to nestavím jako výstup na Everest, spíše mi jde o tu čtyřiadvacetihodinovku. Je to spíše takové zpestření, abych měl o co usilovat. Věřím, že bych nejvyšší horu světa konečně už pokořit mohl. Rozhodně se ale nezblázním, pokud se to nepodaří.

Uvědomujete si ale, že tohle rozhodnutí vás bude bolet?

Tím jsem si skoro jistý (smích). Akorát nevím, jestli budou více bolet nohy anebo hlava, protože pod ochozem číhají trámy. Každopádně je třeba říci, že na tenhle výkon se v podstatě natrénovat nedá. Podle maratonské přípravy bych musel běhat do schodů osmnáct hodin, a zase až takový blázen nejsem.

Tento článek vyjde ve čtvrtečním vydání pelhřimovského týdeníku 5 + 2 dny a vychází se svolením autora

Zakusit jaké to je

Musí-li někdo zakusit něco na vlastní kůži, aniž se tomu může vyhnout, má to větší cenu než mnohaletá poučování.Clemens Kuby – Na cestě do sousední dimenze

Abych vystoupal až na Mount Everest, tak:

všech 148 schodů věže představuje převýšení 30 m, takže při 8848 m musím nahoru vyjít a tím pádem, protože tu není žádný výtah, i sejít 295x, což bude představovat 43660 schodů.

Že bych to rovnou zaokrouhlil na 300 výstupů a 44400 schodů?, přeci jenom ta kulatá čísla se lépe pamatují a nakonec ani 9000 m nevypadá vůbec špatně, co když jednou tu Čomolungmu zase přeměří a zjistí, že má těch 9000 m, to je lepší mít malého fóra, než to zkoušet po čtvrté. Brrrrrrr.

Aby se mi můj záměr tentokrát zdařil, bude to chtít každou hodinu vystoupat nahoru 12x a kousek, toho se budu držet, protože jak v Himalájích tak na věži svatého Bartoloměje platí, že hlavní je se dostat živý i dolů.

Tak nashle nad vrcholkem světa a pak dole u vstupních dveří do kostela.

Michal "Vydra" Vítů foto
  • přečteno: 7150/6989×, 12 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (11 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

"Titánka" Dana | 31. 5. 2012 9.04 hod. | 88.146.152.xxx
Věrko a Ivo, já se o Miloše teda bojím, a ne jen trošku:-), tohle jsou fakt extrémní sporty:-), ale když jsem mu řekla, jestli mě tam chce mít s sebou, tak řekl, že bude lepší, když to neuvidím:-)). Tak budu trpět sama doma...

Iva | 30. 5. 2012 15.54 hod. | 85.160.142.xx
Miloši, já se o tebe nebojím (však ti bude fandit na dálku 15 PIMčat), jen mám strach , jak si tě chudák Dana odnese na zádech domů :-)

fotoMiloš Škorpil: Ivo, tak to můžeš zůstat v klidu, Dana u toho nebude, takže mi nezbude než se naložit pak na vlastní záda a odtáhnout se na hřbet Drakovi, by mě dopravil do rodné sopky, zvící Komorní hůrka :)

Věra D. | 30. 5. 2012 13.59 hod. | 85.239.228.xxx
Miloši, moc přeji aby se Ti to podařilo. Zároveň se o Tebe trošku bojím...

Hela | 29. 5. 2012 22.44 hod. | 88.146.158.xxx
Miloši držím palce ze všech sil!!!! Smekám a klaním se!!!

12honzade | 29. 5. 2012 11.03 hod. | 195.113.13.xx
Rikal jsem Michalovi, aby te povzbudil, ze ode me mas "tradicni" financni podporu. 12:)

dav | 29. 5. 2012 9.29 hod. | 62.24.78.xx
Budu držet palce, aby to zítra vyšlo....i když po Tomášově příspěvku..., nevím, nevím:-)

fotoMiloš Škorpil: Dave, neboj – já nejsem na prachy :) a čím déle vydržím na schodech, tím více budou moci naběhat a zaplatit mí souputníci, takže to nakonec může být víc než míň :), jen si nejsem jistý zda pak nebudu obviněn za konzumaci více než malého množství endorfinů?

pavel kosorin | 29. 5. 2012 5.47 hod. | 95.140.247.xxx
su opravdu, ale OPRAVDU RÁD, že s tebou tentokrát nemusím běžet jako druhý vodič :-)
a když to nedáš ani napotřetí? to by mi imponovalo snad ještě víc!
ps: ale ty to dáš :-)

fotoMiloš Škorpil: Pavle, proč ti tentokrát nevěřím :)

Tomas_Pce | 28. 5. 2012 21.20 hod. | 77.236.218.xx
Ty jsi blázen Miloši, ale víš jak to myslím a proto svůj závazek trošku otočím, pokud to dáš přispěju 500,- a pokud se Ti to náhodou nepovede tak aby jsi nebyl tolik smutnej tak dám litr tedy 1000,-. :-)

fotoMiloš Škorpil: Tomáši, vím žes přítel můj :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Pomáhej během

všechny články Pomáhej během

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas100
Asics140
Brooks20
Inov-860
Icebug6
Hoka One25
Mizuno59
Newton5
NB22
Nike63
Salming380
Salomon43
Scott3
Vibram Fivefingers9
Vivobarefoot6
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce49
Běhám bos, bot netřeba14
ON9

kde se diskutuje

  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Já chtěla loni běžet za 110 min. a kamarádka mi řekla, že se mám držet vodiče s parukou. Omylem…»
  • Jak se obléci na běh do teplého počasí : Díky za tipy! Já mám oblíbená funkční tílka s podprsenkami a přes ně tílko s obrázkem běhu (aby…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Ta pozadí .... upřesňuji na 3. čtvrtinu. A možná bych se nechal přesvědčit i na 2. Žádný extrém…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Romane, s Karlem je to jistota, ten se kochá rád! Výborná volba! S Joggerem bych si dovolil mírně…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Fanouš je jak kecal z Prodané ... Ale jeho argumenty jsou přímo geniální. Já, ale nebudu dřív doma,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků