logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Medvědi nevědí, že turisti nemaj´ zbraně, aneb jak jsem

Medvědi nevědí, že turisti nemaj´ zbraně, aneb jak jsem

Jsem původem ze Slovenska. Konkrétně z Martina , kde všude kolem jsou krásné hory Velké a Malé Fatry. A taky medvědi.

Už odmala jsem byla vychovávaná s tím, že medvědi u nás jsou. Hodně jsem s rodiči chodila po horách a znala jsem místa, kde medvěda velice pravděpodobně potkám a taky bezpečná místa, kde se medvěda bát nemusím.

Medvědi byli obecně zejména na místech, kde měli klid, kam chodilo málo lidí, brlohy měli ve skalách. V poslední době se však medvědi na Slovensku přemnožili a mé dětské poučky vzaly za své. S přemnožením medvědů silní medvědí jedinci vytlačuji ty slabší ze svého teritoria a takový mladý medvěd nebo medvědice s mladým pak nemá jinou možnost, než vzít zavděk i lesíkem u vesnice. Vím to, protože moje mamča má domek na kraji vesnice přesně u takovéhoto lesíka a přestože to není ještě v horách, potkala jsem tam…

Jako pravidelný běžec jsem vyrazila naběhat si v přírodě pár kilometrů. Mamča mi sice říkala, že kolem chodí medvěd, ale já jsem nebojácně vyrazila. Měla jsem sebou psa – Cora se jmenuje – a ona to přece pozná. Tak jsme vyrazili – přes pole – zrovna byl nasazený oves a  ten mají medvědi velice rádi – to jsem však zjistila až doma, z encyklopedie. Nad polem jsme zaběhly do lesíka. To se Cora začala zastavovat a já jí, z  mého pohledu oprávněně, vynadala do líných hafanů s tím, že jí rozhodně neuškodí trochu se proběhnout. Dala jsem Coru na vodítko a běželi jsme dál. V lesíku přímo před námi začalo něco praskat. Srnka nebo divočák – pomyslela jsem si. Ale ono to bylo nějaké moc velké a tlusté! To by ta srnka musela mít alespoň tunu!!! Ani to nebylo stádo divočáků, možná tak mamut, kdyby nestihl vyhynout. Postupně to šlo směrem k nám, lámalo to větve. Cora stáhla ocas a začala, nehledě na vodítko, zdrhat, ale to už i já se k ní rychle přidala. Myslím, že jsme obě překonaly svůj rychlostní rekord.

Druhý den jsme vyšli asi 20 m od baráku. Na polní cestě byly medvědí stopy. Odpoledne jsme potkali hajného. Moc nám toho říct nechtěl – že je někdy lépe, když to nevíme. Nakonec jsme to z něho vytáhli – byla to medvědice s mladým medvědem.

Když jedu na Slovensko k mamče, už nechodím běhat do lesíka. Musím hodně daleko vidět a vyhýbám se polní cestě mezi vysokým obilím. Někdy úplně olituji ty krásné hory a běžím po asfaltu. A těším se do Čech na polní cesty bez medvědů. A ještě jedno, už poslouchám instinkty psa.

  • přečteno: 9041/8959×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Michaela Štefániková | 4. 6. 2012 23.13 hod. | 94.112.32.xxx
Našťastie v jahodnických hájoch som zatiaľ stretla iba srnu. :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Víte, co je to diastáza a cvičení na pánevní dno? : Děkuji za Váš úžasný článek! Asi si najdu nějaké cviky na hluboké stabilizační systém ☺ Jste vzor…»
  • Od 142 kilového pořízka ke 112 kilovému maratonci : Romane, kloubouk dolů .... jsi borec ... jsi borec ... jsi bored ... »
  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků