logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Medvědi nevědí, že turisti nemaj´ zbraně, aneb jak jsem

Medvědi nevědí, že turisti nemaj´ zbraně, aneb jak jsem

Jsem původem ze Slovenska. Konkrétně z Martina , kde všude kolem jsou krásné hory Velké a Malé Fatry. A taky medvědi.

Už odmala jsem byla vychovávaná s tím, že medvědi u nás jsou. Hodně jsem s rodiči chodila po horách a znala jsem místa, kde medvěda velice pravděpodobně potkám a taky bezpečná místa, kde se medvěda bát nemusím.

Medvědi byli obecně zejména na místech, kde měli klid, kam chodilo málo lidí, brlohy měli ve skalách. V poslední době se však medvědi na Slovensku přemnožili a mé dětské poučky vzaly za své. S přemnožením medvědů silní medvědí jedinci vytlačuji ty slabší ze svého teritoria a takový mladý medvěd nebo medvědice s mladým pak nemá jinou možnost, než vzít zavděk i lesíkem u vesnice. Vím to, protože moje mamča má domek na kraji vesnice přesně u takovéhoto lesíka a přestože to není ještě v horách, potkala jsem tam…

Jako pravidelný běžec jsem vyrazila naběhat si v přírodě pár kilometrů. Mamča mi sice říkala, že kolem chodí medvěd, ale já jsem nebojácně vyrazila. Měla jsem sebou psa – Cora se jmenuje – a ona to přece pozná. Tak jsme vyrazili – přes pole – zrovna byl nasazený oves a  ten mají medvědi velice rádi – to jsem však zjistila až doma, z encyklopedie. Nad polem jsme zaběhly do lesíka. To se Cora začala zastavovat a já jí, z  mého pohledu oprávněně, vynadala do líných hafanů s tím, že jí rozhodně neuškodí trochu se proběhnout. Dala jsem Coru na vodítko a běželi jsme dál. V lesíku přímo před námi začalo něco praskat. Srnka nebo divočák – pomyslela jsem si. Ale ono to bylo nějaké moc velké a tlusté! To by ta srnka musela mít alespoň tunu!!! Ani to nebylo stádo divočáků, možná tak mamut, kdyby nestihl vyhynout. Postupně to šlo směrem k nám, lámalo to větve. Cora stáhla ocas a začala, nehledě na vodítko, zdrhat, ale to už i já se k ní rychle přidala. Myslím, že jsme obě překonaly svůj rychlostní rekord.

Druhý den jsme vyšli asi 20 m od baráku. Na polní cestě byly medvědí stopy. Odpoledne jsme potkali hajného. Moc nám toho říct nechtěl – že je někdy lépe, když to nevíme. Nakonec jsme to z něho vytáhli – byla to medvědice s mladým medvědem.

Když jedu na Slovensko k mamče, už nechodím běhat do lesíka. Musím hodně daleko vidět a vyhýbám se polní cestě mezi vysokým obilím. Někdy úplně olituji ty krásné hory a běžím po asfaltu. A těším se do Čech na polní cesty bez medvědů. A ještě jedno, už poslouchám instinkty psa.

  • přečteno: 12882/12646×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Michaela Štefániková | 4. 6. 2012 23.13 hod. | 94.112.32.xxx
Našťastie v jahodnických hájoch som zatiaľ stretla iba srnu. :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobrý den já jsem nebehala a mám pertendinitis Achillei dx Calcar avi mě by zajímalo jak budu…»
  • Portables. Čerstvě připravené jídlo, po kterém se sportovci můžou utlouct : Pro Joggera – k lepšímu pochopení, co psal Miloš: " Ať se v přítomném okamžiku děje…»
  • Souhrnná zpráva o mém běhání : Ahoj Jakube, ve školce, dcerky u dvěří podají ruku na přivítanou, Vy pak do práce a já s kočárem na…»
  • Portables. Čerstvě připravené jídlo, po kterém se sportovci můžou utlouct : K dnešnímu mottu dne: "žít přítomným okamžikem, být si vědomý, že za vše, co se mi děje, si…»
  • Beskydská sedmička není žádná lehká holka, i když si tě položí, kam chce : Děkuji Miloši. Díky tvému reportu jsem si trasu představila a zároveň se utvrdila v tom, že po…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků