logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jakých chyb se nejčastěji dopustí začínající běžec – běžkyně

Jakých chyb se nejčastěji dopustí začínající běžec – běžkyně

O chybách, kterých se člověk dopouští ve chvíli, kdy se rozhodne běhat, či věnovat se jakékoliv jiné pohybové aktivitě, když předtím dlouho spal, se toho napsalo hodně. To, že je člověk zná, respektive, že o nich někde četl, mnohým nezabrání je stejně udělat. Protože opakování jak známo je matkou moudrosti, tak si je tu pěkně srovnáme pod sebe a postupně se jimi společně prokousáme – snad se vám i mně konečně rozsvítí. Je to tak, i když vše znám, všude jsem byl, teda zatím jsem nebyl v Rusku a to asi bude ten problém :))), tak občas některou z níže uvedených chyb s chutí udělám, a pak si nadávám do nevyléčitelných blbů :))).

Tento článek vyšel na Běžecké škole 17.9.2009

  • přecenění svých schopností
  • příliš ambiciózní tréninkový plán
  • pocit, že když do toho nedáme všechno, není to vlastně vůbec žádný trénink
  • snaha napodobit tréninkový plán světových špiček – svého vzoru
  • dojem, že když nebudu běhat/cvičit/plavat (dosaďte si to, co jest vaše) každý den, určitou dobu, nemá cenu vůbec začínat
  • podcenění důležitosti kvalitní běžecké obuvi
  • nepřiměřené oblékání
  • nesprávný běžecký styl, styl chůze
  • podcenění rozklusání – prokysličení organizmu na počátku tréninku
  • podcenění funkce zklidňující fáze/vyklusání/uvolnění
  • nedostatečná regenerace
  • nedostatečné nebo žádné protahování
  • ignorace posilování ostatních tělesných partií – vznik tělové dysbalance
  • ignorace nebo neschopnost správně dešifrovat signály vlastního těla
  • kumulace cílů (cvičení + radikální úprava stravy)
  • neznalost nebo nedostatečná znalost funkce minerálů, vitamínů a dalších potravních doplňků pro důležitost stavby těla, regenerace organizmu, imunity organizmu, průběhu vlastního fyzického výkonu
  • neuvědomění si, že sport nám má přinášet uvolnění, radost, regeneraci od běžných životních stresů a ne přinášet stresy další

Snad jsem na nějakou důležitou chybu nezapomněl. Pokud ano, tak věřím, že mě na ní někdo z vás upozorní v komentáři, nebo mě praští, až ji udělám sám.

Pokud se vám zdá, že v sumáři se některé chyby opakují, jen jsou jinak popsány, tak se zkuste nad nimi zamyslet.

Věřím, že dříve než je rozvedu, přijdete na to, v čem a jak se liší. Tenhle seriál nebude psán tak, aby byl jen snůškou informací, spíš se vás budu snažit motivovat k tomu, abyste nad věcmi přemýšleli a zkusili si vytvořit vlastní názor. Ne vždy musí váš názor korespondovat s mým – s mými zkušenostmi. I já jsem člověk chybující a rád se poučím. Hrozně nerad totiž dělám největší začátečnickou chybu, a to dělat věci tak, jak mi je někdo předloží a nepřemýšlet o nich.

Dovolte mi, abych vám nyní předestřel jeden příběh, který mne osobně velmi oslovil, protože si myslím, že se v něm mnohé, ale určitě i mnozí, poznáte sami.

Jsem třicetisedmiletá maminka dvou dětí, sportovně založená, od všeho tak v intervalech něco, pravidelně, pro radost, nejsem nikde organizovaná, tedy krom spinningu, to je má droga, jelikož v letním období to vždy opadne, tak jako každý rok, prostě běhám.

Mám za sebou dětská a dorostenecká léta s úspěchy v rámci regionu, kraje, republiky. Na závody mě začali donucovací technikou doslova ubrečenou strkat učitelé pod hrozbou dvojek z chování, nebudu-li reprezentovat školu.

Vždy jsem lehce byla o tři čtvrtě okruhu před ostatními, od počátku až po cíl, pro tratě 1500 m, 800 m, u sprintů mě stresovaly starty, téměř vždy jsem vypálila s prodlevou a všechny musela dohnat sprintem, abych svá místa obhájila.

Tedy píši to proto, že jsem nikdy krom těchto aktivit, tenisu a jak říká tatínek „běhání za klukama a po zábavách“ a to doslova, nijak netrénovala.

Přišla léta, kdy jsem „blbec“ na stadiónu mezi sokyněmi, pijícími tehdy omezeně dostupné drinky, vkládání citronu pod jazyk, či křoupání kostek cukru a spřádajících zákeřné taktiky, obrečela trému, vykouřila pár cigaret a coby „nekonkurence“, zapadla mezi ostatní „běhny“, tak nějak jsem si to odběhla, tam kde jsem byla, jsem byla první, maximálně druhá.

S přehledem a neznepokojená jsem opouštěla dráhu, snad jen ještě nervózní z maškarády na stupíncích, což byl trest boží.

Po asi půl hodině se mi však vždy udělalo tak ukrutně špatně, že nebýt mé vůle, jistě bych často končila na pohotovosti. Nějak mě to přiměřeně udělalo odpor k těm všem, co mě naháněli do oddílů, párkrát jsem začala, avšak ty brigule, co se dělaly s abecedou, rozklus, výklus...… rivalita, nic mi to nedalo a pak, když trenér měl velké výhrady k mé váze a objemu hrudi, poslala jsem celý slavný běh k čertu definitivně. Aby jste rozuměl, nebyla jsem tlustá, avšak prostě jsem byla ženská, a rozhodně jsem nechtěla vypadat jak ta strhaná propadlá stvoření, na nichž byla výrazná jen ta odporná zakřivená masivní lýtka. Mimochodem, rysu atletických nohou jsem se stejně nikdy nezbavila, ani při proležených dvou těhotenstvích a to již jsme u toho, proč byl ten předslov, omlouvám se za něj.

Prostě nějaká ješitnost mi vrývá do hlavy, co by bylo bývalo, kdybych alespoň malinko chtěla …, že bůh mi dal něco, co já doslova pošlapala. Tím nemyslím nevolnosti (bodejť by ne s mou životosprávou) ale došlo mi, že mě to vlastně bavilo, že vlastně běhám celý život, i když neodborně, nárazově, chaoticky a to hlavně v běžném životě, tam kde jiní sednou na metro či skočí za volant je pro mě doslova orgasmus to zmáknout v poklusu za minutu před zavíračkou atd.

Tak co? Poznali jste se? :).

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (18 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Štěpánka | 20. 10. 2013 15.39 hod. | 109.80.199.xxx
Přidávám se k Martině, souhlasím :) také bych uvítala nějaké setkání a rady

Martina | 1. 10. 2009 12.10 hod. | 89.24.7.xx
Zdravím všechny, kteří se podílejí na těchto stránkách. Je moc fajn, ze existuje web tak říkajíc „pro obyčejné smrtelníky", s velkou inspirací v podobě Dany a Karla.
Miloši, stále je zdůrazňována důležitost správné techniky běhu, ale chybí mi možnost, kde by mi jako zacatecnikovi nekdo poradil s největšími chybami – tedy jinde nez na vicedennim bezeckem kempu, na ktery si zatím opravdu netroufám.
Neuvažujete např. 1x za 2 měsíce pořádat podobné (placené) setkání? Jen diagnostika po jednotlivcích, žádné společné běhání ve skupině. Myslím, že by se našlo spousta zájemců, nakonec to není problém ověřit třeba formou ankety?

fotoMiloš Škorpil: Martino, s něčím podobným počítám a anketku už s Danou taky chystáme, takže do ní tvůj dotaz zformulujeme.

12Honzade | 17. 9. 2009 12.39 hod. | 195.113.13.xxx
No ja tam nevidim chyby v hlave:), pochyby a souvisejici problemy.
Urcite delam asi vsechny ostatni chyby, ale psychicke zalezitosti -- a tech je hromada, me osobne drti vic.:). Mala (velka) motivace, zavody ano/ne, dlouhe behy ano/ne… vsechno o cem pises se da uchopit i jako proud uvah a pochybnosti, i kdyz nakonec tu chybu neudelam fakticky, mentalne tim projdu:) a to je asi taky velka chyba. (FURT) POCHYBOVAT. :)

fotoMiloš Škorpil: Honzo, máš naprostou pravdu, ale to by vydalo na psychologický rozbor člověka – nejen běžce, bohužel to u nás nikdo – těch tisíc stránek textu, co by to zabralo, nezaplatí :), ale jako podnět určitě dobrý – Máňa s Lojzou mají o čem přemýšlet o)

Majka | 17. 9. 2009 10.48 hod. | 80.188.94.xx
Úplně první chybu co jsem udělala, tu tam nemáš: ze strachu, že by mě někdo viděl u toho směšného zoufalého pohybu jsem začala hned běhat v terénu do kopce ( mimo civilizaci ). Ve spojení s ostatníma chybama jsem si úplně odrovnala kolena. Můžu být ráda, že jsem se tu ( nebo v knize ) dočetla, čím to je, jinak bych asi přestala běhat úplně, protože jsem nemohla už ani chodit. Taková blbost! Ale už je zapomenutá, už můžu i do kopce – jen mi to teda fakt nejde rychlo.

fotoMiloš Škorpil: Majko, ta chyba o níž píšeš, že tam není, je hned na prvním místě, říká se jí přecenění svých schopností :), těch nuancí, které by se dali pod touhle chybou uvést jsou desítky, ale asi je tam postupně budu vkládat, aby se každý našel :))) a mohl řádně zařadit – jen mě tak napadá, že bychom je mohli pojmenovat – jedna by se jmenovala Majka, druhá Petr, třetí Lojza, čtvrtá Máňa, podle prvního, kdo jí tu uvede :))), stal by se tak nesmrtelným a zároveň by každý hned věděl kým je :))), to pro případ, že by se mu to po dlouhém běhu vymazalo z hlavy :)

PetrS | 17. 9. 2009 10.16 hod. | 193.165.106.xxx
Já ne :) Byl jsem vždycky hroch

fotoMiloš Škorpil: já myslel, že jsi pořád :)

Mirka | 17. 9. 2009 9.46 hod. | 193.179.126.xxx
K těm botám bych možná ještě jmenovitě doplnila ortopedické vložky do bot, jsou-li třeba. Když mě onehdy fyzioterapeut viděl stát bosou, tak se významně dotázal, zda nosím ortopedické vložky a zda je nosím pořád, i když jdu někam jen kousek. Tehdy mě došlo, že asi o to důležitější je mít vložky v botách když běžím … Taky chyba – běhat bez :-)

fotoMiloš Škorpil: Mirko, díky za doplnění – mám hlášení, že jsem opoměl i jinou důležitou věc, takže ještě počkám na další vaše doplňovačky a pak doplním do textu najednou. Jinak mě moc těší, že jste vzali školu za svou a jako ve správné škole se hlásíte, když máte co říct.

Majka | 17. 9. 2009 8.42 hod. | 80.188.94.xx
… no až na ten počáteční talent a obvod hrudníku...
Jinak k výčtu začátečnických chyb, asi 2 jsem neudělala, ale spíš pro povahu než ze snahy. Některé dělám doteď.

Daniela | 17. 9. 2009 5.45 hod. | 213.162.66.xxx
A zase jsem se neco priucila:))) Jako z kazdeho clanku:)))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Je lepší běhat po silnici nebo po měkkých lesních cestách : A co běh po pláži? Nemyslím sypký písek, ale tu vodou zpevněnou část hned u vody.. »
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků