logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Od mozolů k puchýřům

Od mozolů k puchýřům

„Nemůžeš dělat dva sporty naplno. Žádný nikdy nebude jen doplňkový," řekl mi kdysi jeden nadšený sportovec a nevěřila jsem mu. Avšak měl pravdu. Před třemi lety jsem se zamilovala do sportovního lezení a mého spolulezce. Chtěla jsem být pro něj ta nej a v lezení víc, než jen průměrná. Proto jsem chtěla přidat doplňkový sport běh – kvůli vytrvalosti, a abych posunula ručičku na váze trochu níž. V lednu 2011 to vše začalo. Uběhnuté metry, pak kilometry a najednou jsem měla šílenou potřebu měřit a hodnotit každý píď víc a každou minutu déle, co jsem funěla po sídlišti a překonávat sebe samu.

lezení také bolelo

Být dobrá mi nestačí. Chci být nejlepší. Jenže pokud už neslýcháte: Máš ještě dost času, nebo Ty jen mládneš, a sportu se nevěnuje veškerý čas od dětství, není šance na to být nejlepší. Ale spletla jsem se. Je, a velká. Záleží na úhlu pohledu. Člověk jen musí pochopit, že podstatné je být nejlepší ve svých očích, ne v očích těch druhých a především se zlepšovat pro sebe, ne kvůli druhým.

neběžící já

Pochopila jsem to až letos. Abych to vzala vše popořadě, musím začít u toho lezení a muže, díky kterému (ani o tom vlastně neví) dnes běhám. Přes tři roky jsme si byli partnery, v životě i na laně. Skončilo to. V tu chvíli jsem přišla o dvě lásky a především si uvědomila, že nemůžu dělat to, co miluji, co mě naplňovalo, jelikož jsem k tomu potřebovala právě jeho. Rozhodla jsem se, že zmiňovaný doplňkový sport běh bude tou správnou volbou a náplastí na moje bebí. Jednoduše poběžím, sama. Tak jsem vyměnila zcela vážně a definitivně mozolnaté ruce za puchýře, bolavá kolena a občas i sebezapření. Ono poručit mozku, že prostě poběžíte, když už nemůžete, je tuze pracné.

Díky prvním běžeckým botám, které mi „odborník" doporučil, mi slezl nějaký nehet, měla do krve dodřené nárty a otlaky na palcích. Nevadilo, zvládla jsem ‚svůj‘ první půlmaraton, první soukromá výzva.Téměř týden jsem nemohla chodit a kolena jsem měla jako báně. Ale ten pocit, ten neskutečně blažený pocit, i přes tu bolest a neschopnost sejít pár schodů! Nemohla jsem se dočkat, až vyladím batůžek s občerstvením, odpípnu hodinky a vyběhnu na dalších 21,1 km. A pak dalších a dalších. Časy se lepšily, já se lepšila a tak jsem začala zařazovat víc kratších vzdáleností v týdnu a o víkendech ty výrazněji delší. Vše klapalo.

Když už jsem měla pocit, že půlka vzdálenosti z té maratonské mi nestačí, zkusila jsem si zaběhnout celou. Bylo krásně, venku sluníčko, ideální den na to otestovat, co vydržím. Prvně jsem začala poslouchat od lidí a známých, jaký jsem magor, proč to dělám a co z toho mám. Co budu vykládat někomu, kdo nesportuje a nic nedělá, co z toho mám. Nepochopil by to. Vše jsem odkývala, přitakala, že si uvědomuju, jaký jsem magor, a dodávám jim: a jsem za to ráda!

blížím sek cíli mammut ultra

42,2 km byla má druhá soukromá výzva. Zvládnu to? Přežiju to? Často jsem bombardovala Miloše Škorpila s různými dotazy, protože jsem nechtěla nic podcenit. (Ten muž má svatou trpělivost. ) Musím však přiznat, že i přes ‚malé‘ nedostatky, jako prázdná lahev s vodou a prázdný hydrovak v batohu, nebo naopak plný močový měchýř, jsem to uběhla. Bolelo to, nebudu psát, že ne. Brečela jsem, měla jsem šílenou žízeň a už jsem nemohla. Ale když jsem stopla odpočet na hodinkách a viděla jsem, že jsem to zvládla, brečela jsem ještě víc a radostí. Čas byl pochopitelně strašný, 5 h 38 min. Avšak záhy mi došlo, jak jsem si to užívala, že to zas tak strašně nebolelo, a že nejsem ten typ, co běhá krátké vzdálenosti rychle, ale ty dlouhé, hodně dlouhé – ultra dlouhé:-).

Ano, geniální nápad, který mě napadl. Když jsem tohle zvládla, přihlásím se na svůj oficiální a první závod. Musí to být něco extra a musí stát za to. Na internetu jsem prosondovala, co se kde a kdy běží a hned snad jako první mi vyjel Mammut Ultramaraton. Šla jsem do toho! Na 103 km jsem neměla kuráž, ale těch 90 km už bylo zajímavých. Přihlásila jsem se a každý den čekala a odpočítávala a snažila se připravit co nejlépe. Většina už dobře ví, že tělo připravit lze, ale s hlavou je to horší. O to horší to je, když je to první závod, považujete to za tu životní výzvu a chcete to dát za každou cenu.

v cíli mammut ultra

Setkala jsem se i s názorem, že jsem příliš dominantní, a že mi na tom až moc záleží. Samozřejmě, je to závod. Ten závod, ve kterém porazíte hlavně sebe, svoji hlavu, svoji lenost a pokud vyhrajete, porazíte zase jen sebe. Je to jen o vás. Na čtyřicátém kilometru ultramaratonu přišla první krize, měla jsem chuť to zabalit. Podpora nepřišla a já to chtěla vzdát. Čím víc jsem to chtěla odpískat, tím víc se něco ve mně kouslo a říkalo: Tak to ani omylem, holčičko! Koukej makat! A šlo to. Pak na trase potkáte několik spřízněných duší a hned je běh posunut do jiné dimenze. A jak to pak utíká! Najednou 65 km, 80 km a pak už cedule s nápisem FINISH 1000 m… Pravda, byl to nekonečný kilometr, ale když jsem slyšela z reproduktorů hlásit mé číslo, viděla cíl a tleskající lidi za „vítězným obloukem" s Mammutem, do nohou se mi vlilo tolik síly, že jsem snad i do finiše zasprintovala. Potlesk, gratulace, medaile a slzy obrovského štěstí! Já to opravdu dokázala! A že to byl opravdu můj životní závod, ten srdcový, dokazuje i čas: 12:11:10 – osudové číslo, které mě bude provázet na každém běžeckém kroku, které mi bude připomínat, že dokážeme, co si umaneme.

Nikdy nebudu závodník, ale člověk, co běháním žije a žije pro běh. Nechci vyhrávat a stát na bedně. Chci porážet jen sebe, svoje možnosti a posouvat hranice. Poznávat, co je ještě možné, co mé tělo zvládne, ale stále to chci dělat s radostí a nadšením. Bez nějakých pochyb a přemlouvání, že musím. Děkuji všem, co mě v mé touze podporují.

Pavlína Dušková foto
  • přečteno: 15705/15204×, 17 komentářů
Od mozolů k puchýřům Od mozolů k puchýřům Od mozolů k puchýřům Od mozolů k puchýřům Od mozolů k puchýřům

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (26 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jan from Karlín | 12. 4. 2015 17.31 hod. | 81.30.237.x
Ahoj,hledám Pavlínu Duškovou,nemá nekdo na ni email ???

ll | 13. 6. 2012 9.34 hod. | 90.180.58.xxx
ted když už jsi na druhé straně tak stačí ukecat nejakého spoluběžce že potřebuje kompenzační cvičení a začít zase lézt :))

AprilRuns | 13. 6. 2012 9.01 hod. | 46.44.133.xxx
Super pristup, drzim palce na MUM!

Petr Kaňovský | 13. 6. 2012 8.58 hod. | 94.112.132.xxx
Gratuluji k obdivuhodné houževnatosti a vytrvalosti. Kéž Ti přístup z posledního odstavce vydrží co nejdéle, máme se od Tebe co učit. :-)

Pavlína | 13. 6. 2012 8.08 hod. | 82.113.61.xx
mapo – jsem to já :-) tak se ke mě hlaš :-) a večer pak pobesedíme s ostatními nad džbánkem dobrého oroseného :-) už aby to bylo.

Daniela | 12. 6. 2012 21.30 hod. | 84.20.164.xxx
Moca moc hezky clanek:)))

mapo | 12. 6. 2012 20.51 hod. | 213.220.200.x
Pavlíno, jestli jsi r.1981, tak jsi to Ty...na startovce Moravského ultramaratonu (nebo že by shoda jmen...to by byla hodně velká náhoda). Bude tam jen pár bláznů, takže se poznáme určitě.

Pavlína | 12. 6. 2012 19.12 hod. | 94.143.172.xxx
Vám všem chci poděkovat! Za ta slova, za přání toho dobrého.
Mapo – uvidíme? A jak se poznáme? :-)
Ještě jednou díky a přeji i vám mnoho úspěšně a radostně uběhnutých kilometrů, závodů :-) Opatrujte se!

1bubobubo | 12. 6. 2012 18.59 hod. | 82.150.185.xxx
Gratuluji k úžasnému výkonu! Pěkný a čtivý příběh. Přeji hodně dalších úspěšných běhů ať už dlouhých nebo krátkých, hlavně ať ti přinášejí uspokojení a úsměv na tváři :-)

mapo | 12. 6. 2012 17.39 hod. | 213.220.200.x
Uvidíme se v Lomnici :-))

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas82
Asics109
Brooks16
Inov-847
Icebug5
Hoka One19
Mizuno49
Newton3
NB21
Nike48
Salming315
Salomon36
Scott2
Vibram Fivefingers6
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce43
Běhám bos, bot netřeba12
ON6

kde se diskutuje

  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Dobrý den, pane Škorpile, moc děkuji za tréninkový plán, pokusím se ho bezezbytku dodržet:-). Pak…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků