logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Zdravý životní styl bych nechala uzákonit, říká běžkyně Kateřina Jacques

Zdravý životní styl bych nechala uzákonit, říká běžkyně Kateřina Jacques

Známá politička si Želivsko doslova zamilovala. Nyní má tento svébytný kraj ještě raději. Domů si odvezla pytel vysočinského zlata.

Želiv – Opatství želivského kláštera už poskytlo přívětivý azyl slušnému zástupu dovolenkářů i pocestných. Je tomu několik týdnů, kdy si tamního pověstného ticha užívala také Kateřina Jacques. Rozšiřovat se o politických skutcích této čtyřicetileté dámy by zavánělo nošením dříví do želivského hvozdu. Tak trochu kvůli lesním pěšinám však v současnosti především matka na plný úvazek na Vysočinu přijela. Jako nadšená běžkyně. A to se zatím o ní moc neví.

Před pár týdny jste strávila víkend v Želivě. Nevypadalo to, že tam jste poprvé. Jaký vztah vás poutá k tomuto kraji?

Je silný. Na Vysočinu jezdím prakticky celý život a mám to tu ráda, tahle krajina mi přirostla k srdci. Ačkoliv Želivsko nepatří k turisticky vyhledávaným krajům, považuji jej za jedno z nejkrásnějších míst v republice. Vážím si řádu premonstrátů, kteří obnovili život kláštera. Obdivuji i  Santiniho architekturu, která dala kostelu nenapodobitelný ráz. Můj otec má v nedalekém Bolechově chalupu, s vlastními dětmi to tady mám prochozené a po posledním víkendu s Běžeckou školou už také trochu oběhnuté.

Jak se vlastně politička stane běžkyní?

Bylo to dílem náhody a trochu cíleně. Po porodu třetího dítěte a vážných starostech v rodině i práci jsem cítila, že potřebuji nějaký nový impulz, energii. Odjakživa ji čerpám v přírodě. Při hledání vhodného sportu nebylo těžké skončit u běhání. Zcela koresponduje s mým životním pocitem a potřebami. Trávím čas venku, pozorováním přírody nebo města, nemusím se přizpůsobovat žádným pravidlům a cítím se zcela svobodně. Navíc, běh je zkrátka pro všechny.

Co vás na tom vlastně tolik baví? S jak velkým nadšením přijali tohle vaše rozhodnutí vaši nejbližší?

Baví mě ten pocit volnosti, baví mě dívat se kolem sebe a vnímat prostor nezkresleně. Je to jiné než z auta nebo na kole. Běh je pro mě také potvrzením fyzických schopností, což je důležité i pro život. Znáte to, když se cítíte dobře, díváte se na svět pozitivně, máte sílu něco dokázat, překonávat překážky. Platí to i opačně. Nemocný člověk myslí na svoje trápení a bolest, těžko vnímá něco jiného. A rodina? Myslím, že můj přerod v běžkyni sleduje se zájmem. Řekla bych, že mi fandí. A je tolerantní k tomu, kolik času běháním trávím. Za to jsem vděčná a oplácím to dobrou náladou (smích).

Při pobíhání okolo želivských přehrad vyhládne. Jakkoliv to Kateřině Jacques na pánvi v rekreačním středisku u řeky Želivky slušelo, Eva Pilařová (vlevo) ji nakonec nechala běžet
Při pobíhání okolo želivských přehrad vyhládne. Jakkoliv to Kateřině Jacques na pánvi v rekreačním středisku u řeky Želivky slušelo, Eva Pilařová (vlevo) ji nakonec nechala běžet.

Česko prožívá mohutný běžecký rozmach. Spousta žen, a nejenom jich, přitom z různých důvodů neustále „začíná" už kolik let. Co byste jim poradila, aby se to konečně podařilo?

Na každou platí něco jiného. Mohu popsat vlastní zkušenost, protože je pravda, že začátek nebývá idylický. Nejdříve hledáte řád a nemáte zcela pevnou vůli. Když vyběhnete, překonáváte únavu, někdy i bolest, a výsledky se nedostaví hned. Dobré je přihlásit se na kratší závod a k němu upřít síly. Je to motivace a záruka, že v prvních dnech a týdnech nepolevíte. Potom je dobré nedávat si velké cíle a mít radost z každého uběhnutého metru. Z praktického hlediska doporučuji koupit dobré boty, ty dělají hodně. Případně navštívit lékaře, který vás zbaví zbytečného strachu, že jde o život, když vám srdce bije o sto šest. A jestli se to zdá příliš složité, prostě vyběhněte. Je to nejjednodušší a funguje to stejně.

Je pravda, že jste se v rámci želivského pobytu zúčastnila pelhřimovského běžeckého závodu a svoji věkovou kategorii jste vyhrála? Prý jste měla co dělat, abyste cenu vůbec unesla?

Moje první zlato v životě a zrovna ta nejlepší cena: pytel brambor, těch poctivých z Vysočiny, které mám tak ráda. Miloš Čermák, redaktor z Reflexu a také běžec mi sice napsal, že by raději bramborovou medaili a pytel zlata. Moji radost tím ale neumenšil, byla jsem šťastná jako blecha. No, a jelikož jsou běžci galantní, hned se jeden našel a výhru mi odnesl do auta.

Kateřina Jacques si potěžkala za vítězství při pelhřimovském Běhu s Poutníkem kromě piva i skutečné vysočinské zlato. Tím se rozumí pytel hořepnických brambor
Kateřina Jacques si potěžkala za vítězství při pelhřimovském Běhu s Poutníkem kromě piva i skutečné vysočinské zlato. Tím se rozumí pytel hořepnických brambor.

Zkusme porovnat neměřitelné. Co je složitější, prosadit volební program politické strany, či zvládnout maraton?

Maraton běží člověk sám za sebe. Jeho výkon nikdo nezkreslí a nepomluví. Volební program prosazuje kolektiv, čelíte překážkám a nástrahám, často to není fér. Co je snazší, to se říct nedá, ale co mi přináší větší uspokojení? Hlasuji pro maraton. Tam je skvělá nálada a pravidla fair play.

Když už jsme u té politiky, co takhle zkusit zalobbovat ve znamení podpory zdravějšího životního stylu? To se společnosti v konečném důsledku přece nemůže nevyplatit!

Naprosto souhlasím. Zdravý životní styl, to je svým způsobem ta největší kvalita života. A tu si přeji pro všechny, to je vlastně náš program.

Jste členkou letošního dámského maratonského týmu. Předpokládám správně, že běhat budete i nadále?

Běhat budu, stalo se to součástí mého života. Navíc jsem se také díky Women’s Challenge seznámila se skvělými lidmi. Komunita běžců jsou vůbec vesměs báječní lidé. A když už jsem jednou takovou šanci dostala, cítím svým způsobem jako poslání šířit radost z běhu a motivovat další ženy. Mimochodem, daří se mi to, ve svém okolí už mám řadu následovnic.

Po letech, kdy jste byla neustále na očích, jste se přece jenom stáhla do ústraní. Jak vlastně žije Kateřina Jacques?

Víte, ono na tom něco je, že i když se sebevíc snažíte zůstat nohama na zemi, život ve vrcholné politice vás trochu z toho běžného vytrhne. Není vůbec na škodu, když z rychlého kolotoče na chvíli vypadnete, podíváte se na svoji práci s odstupem a kriticky, načerpáte novou inspiraci a dovzděláte se tam, kde máte rezervy. Prožívám třetí mateřství, poprvé v klidu. Veřejně aktivní jsem ale stále, zájem o život kolem nás přece není výsadou politiků. Pokusit se změnit něco ve svém okolí může každý z nás, a o to se vcelku neúnavně snažím.

Každopádně to musí být vcelku výhoda, že jste teď ta vytrvalkyně. Nezaběhnete si někdy do Pelhřimova třeba na kávu? Váš trenér Miloš Škorpil se už sem pomalu chystá znovu.

Jsou věci, které umí jenom Miloš, a proto se mu všichni běžci a všechny běžkyně klaní. Mě nevyjímaje.

Infoblok

Kateřina Jacques

  • narodila se 2. června 1971 v Mělníku
  • česká politička, bývalá poslankyně za Stranu Zelených
  • v současnosti je především matkou na plný úvazek
  • zamilovala si běhání, stala se členkou dámského týmu Pražského mezinárodního maratonu, který v polovině května zdolala za 4 hodiny 18 minut, čímž porazila dalšího prvomaratonce, spisovatele Michala Viewegha
  • patří k hlasitým propagátorům myšlenky zdravého životního stylu
  • žije s politikem Martinem Bursíkem, s nímž má dcerku Noemi

Tento článek vyšel v pelhřimovského týdeníku 5 + 2 dny a vychází se svolením autora

Michal "Vydra" Vítů foto
  • přečteno: 10857/10654×, 8 komentářů
Zdravý životní styl bych nechala uzákonit, říká běžkyně Kateřina Jacques Zdravý životní styl bych nechala uzákonit, říká běžkyně Kateřina Jacques

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (7 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Martin | 16. 6. 2012 12.30 hod. | 193.86.86.xxx
drakobijce – však jsem o Děčíně nepolemizoval, protože o tom nic nevím, zato vím něco o fotovoltaickém boomu. a nelíbí se mi, že se tahle zlodějna hodila na hrb zeleným, byť nejsem jejich členem ani přesvědčeným voličem – už pár voleb mi vycházejí jako řešení z nouze. a tomu ČEZu by se toho mmch dalo hodit na krk mnohem víc.
Michal Vítů – souhlas, Kateřina Jacques na mě udělala na maratonu dojem, chvíli jsem klusal okolo ní a Miloše :) a btw. líbila se mi i velká podpora od Martina Bursíka, který se na kole přesunoval na různá místa na trati – tak má fanclub vypadat, byť jednočlenný ;)

Michal Vítů | 15. 6. 2012 11.04 hod. | 85.163.186.xx
No, když už se to tady zvrtlo v neběžeckou diskuzi, nedá mi než si nepřisadit. To důležité, co člověka po životní cestě doprovází, je skutečné poznání. Byť zelená uklidňuje, ani já jsem kdysi tuhle barvu dvakrát nemusel. Dílem i proto jsem byl pořád tak chabrus na nervy... Díky běhu jsem ale dohlédl dál, než kam nechají nahlédnout "nezávislá" celostátní média. Poté, co jsem Katku Jacques poznal, jsem spoustu věcí pochopil, tím pádem jsem velice stál o to, dostat ji do našich novin v její nezkreslené podobě. Tvrdím, že udělat si o komkoliv názor lze teprve tehdy, pokud jej poznáme osobně. Klidně bych tady mohl říci o Janu Krausovi, že je to arogatntní kretén, který postavil svoji báječnou šou na zaskočení a ponižujícím zesměšňování nicnetušících hostů. Navíc tak strašně nenávidí novináře, že si založil vlastní časopis, což také může o lecčems svědčit. Ale neřeknu to, byť si to myslím – prostě toho chlapa neznám. A nezapírám, jeho snad ani znát nechci (nesnáší běhání). Konečně na Běžeckou školu jsem tento rozhovor nabídl z důvodu nejprostšího – Katka udělala pro šíření běhání mezi ženskými více než banda svazových šéfů dohromady. O běhání jsou tyto stránky především a měly by takové zůstat. Sportu zdar.

drakobijce | 15. 6. 2012 8.58 hod. | 95.172.88.x
Jo a jeste jedna poznamka – ten tragicky stav dopravy v Decine se na CEZ hodit neda, to plne na zelenem ministerstvu, ktere v te dobe ridil Bursik. Takze ano, behu zdar, ale nezkousej probehnout Decinem, nemusel bys to prezit.

drakobijce | 15. 6. 2012 8.55 hod. | 95.172.88.x
Mily Martine, tvoje poznamka presne odpovida tomu, co jsem napsal o dobrych umyslech. Ano, meli dobre umysly a takhle to dopadlo.

Martin | 14. 6. 2012 14.59 hod. | 193.86.86.xxx
drakobijce – fotovoltaický boom přišitý zeleným je neuvěřitelný mýtus, který se drží jak hovno košile... původní návrh zelených zněl jako jeho německá předloha (jen malé jednotky na domech, továrnách, v brownfieldech, podpora malá a omezitelná). to, kam se to dostalo, za to může, drahý drakobijče, lobbing ČEZ a zkorumpovaní politici (zelení přitom korupčním testem vždy prošli se ctí), takže vítejte v ČEZku a už těm lžím nevěřte... běhu zdar

"Titánka" Dana | 14. 6. 2012 13.35 hod. | 88.146.152.xxx
Pyjáre, Pyjáre, nejsi ty náhodou současně pyjárem Krause? Ten taky všechno ví, všude byl, všechno viděl:-)))

pyjár | 14. 6. 2012 13.09 hod. | 85.162.166.xx
ta raději ať už nikde nikdy nic nikomu neříká! biomasa:-)

drakobijce | 14. 6. 2012 12.59 hod. | 95.172.88.x
Jako bezkyni ji drzim palce a fandim ji – pokud ceka 3 dite, je to skutecne porce, jeste pri tom smysluplne behat. Jako politika ji – ani jejiho manzela – nemusim. Prilis je na nich videt, jak "cesta do pekel je dlazdena nejlepsimi umysly" – viz fotovoltaika, nebo tragicky stav dopravy v Decine (kde bydlim). Byt je mi jasne, ze na to nebyli sami, tenhle ulet nas stal a jeste bude stat mraky penez.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků