logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Poutní ultramaraton. Den 2. – kdy už tam budem

Poutní ultramaraton. Den 2. – kdy už tam budem

Teda nevím, co dnes ze mě vypadne, jsem totiž absolutně vymaštěnej. Možná i sjetej, po endorfinech, ale hlavně vymaštěnej po neskutečně namáhavé cestě. Nestěžuju si, ostatně nemám komu, protože nápadu Petra Hrušky jsem se chytil bez dlouhého rozmýšlení, a znaje cesty v Durynském lese mi muselo být dopředu jasné, že to nebude procházka růžovou zahradou.

Ovšem i když jsem věděl, co se dá v Durynském lese čekat za cesty, tak jsem o nich věděl ještě hodně málo. Až do 38. kilometru to bylo sice nahoru dolů, přes kořeny, občas nějaké ty kameny, ale co přišlo pak, předčilo mé veškeré očekávání.

Určitě každý z vás už někdy šel korytem, jímž stékají jarní vody, nebo vody po silných deštích, které odplaví hlínu na povrchu a nechají jen kamení a kořeny. Takovým profilem jsme absolvovali v druhé půlce cca 15 kilometrů, ať nahoru či dolů. Nohy jsem měl z toho taky pěkně vymletý a hodně jsem se těšil, až to celé skončí.

Posledních pár kilometrů jsem si říkal, že jen doufám, že někdo nepronese na mou adresu nějakou „vtipnou“ poznámku – v tu chvíli bych určitě dostál pověsti Nerudného Týpka.

mha přede mnou, mha za mnou

Jinak to ale byl nádherný den. Nádherná příroda, jen škoda, že jsme z ní moc neviděli, protože většinou ležela všude mlha, nebo se válely po zemi chuchvalce mraků.

Tak to je vše, co je v tuto chvíli můj mozek schopen vyplivnout. Mějte krásný den a myslete na nás, aby zítřejší trasa byla trošku schůdnější a já nebyl tak vypatlanej, jinak se toho zase moc nedozvíte.

P.S. Dneska vysloveně perlil Milan, vybíráme na závěr alespoň dvě perly:

nejen dědeček tahá řepu, i ultramaratonec může tlačit za kratší konec

Perla první – když jsme šli do kopce vymletým korytem, prohlásil: „Děsnej kopec! Pořád vede vzhůru!?“

Perla druhá u večeře, na kterou jsme se dostali mimochodem až ve třičtvrtě na 10, se týkala rozdělení pokojů. Prohlásil, že musí spát jedině s otcem Hruškou, neboť nutně potřebuje udělit poslední pomazání.

Miloš Škorpil foto
Poutní ultramaraton. Den 2. – kdy už tam budem Poutní ultramaraton. Den 2. – kdy už tam budem

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (11 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Poutní ultramaraton po Via Porta

Pomáhej během

všechny články Pomáhej během

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků