logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Poutní ultramaraton. Den 4. – domů

Poutní ultramaraton. Den 4. – domů

Každý den nás Petr Hruška posílal na cestu s novým zamyšlením – rozuměj s novým tématem, nad nímž bychom mohli při běhu či jiném pokusu hýbnout sebou kupředu, přemýšlet. Vím, že to byly velmi moudré a pěkně zformulované myšlenky, ale kdybyste mě již po pár metrech chtěli vyzkoušet a nechat si je zopakovat, musel bych říci: „Hlava běžcova, hlava prázdná!" A o to jde přece při běhu hlavně, ulevit své hlavě:).

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Na vysmáté pouti se můžete nadít všeho
  2. Domů
  3. Veselý běžec

Na vysmáté pouti se můžete nadít všeho

Mohu říci, že tomuto úkolu jsem na této vysmáté pouti, a smál jsem se i když mi tekly slzy bolesti, dostál až do té míry, že jsem měl hlavu jakýchkoliv myšlenek prost a pořád se mi zdá, že v té hlavě mám stále prázdno. To tenkrát, když jsem samou únavou už nemohl zvednout nohy. A víte, co mě nejvíc nabíjelo? Myšlenka na ty skvělé lidičky, kteří běží, jedou s sebou. Říkal jsem si: „Jsi tady proto, abys jim ukázal, že nekážeš vodu, a piješ víno“, prostě jim ukázat, že to jde, stačí se jen rozhodnout a běžet. A je-li vaše přesvědčení silné a opravdové, tak vám celá příroda pomůže, abyste dokázali, k čemu jste se sami sobě zavázali.

rozhledy do krajiny jako obrázek

A světe, div se, ono to zase fungovalo a to dočista na všech. Všichni na této cestě překročili, co překročili – přeskočili, o několik verst svůj původní cíl. Tak se také mohlo stát, že večer před tím jsem mohl Monču a Milana pasovat na ultramaratonce. Celá ta událost byla velmi úsměvná, i když vážná. Prostě přede mnou poklekli a já jim třikrát poklepal svou maratonkou na hlavu. Pak ještě na stvrzení své odolnosti museli udělat kačenky a žabáky.

a jsme doma v Čechách

Domů

Zase na cestě. Ráno nás přivítalo do nového dne sluníčko. Vzduch byl svěží, čistý, což skýtalo předpoklad krásných výhledů do kraje. Hodovní síň nabídla plno lákadel, takže jsem si vybral krajíček chleba, něco schwarzwaldské šunky a nějaké dvě buchty s tvarohem. Ten tvaroh mi nějak nesedl a celé dopoledne se bránil tomu, být stráven. Žaludek jak dělová koule, maně jsem si vzpomněl na Martina Lukeše, jak po pozření teplého chleba trpěl kdysi polovinu LGT maratonu. Bylo mi opravdu těžko.

Ale jinak na duši lehko, vždyť se běželo domů, a běžet domů, to se člověku vždy srdce rozbuší na vyšší obrátky a je vám najednou tak nějak sladkoteplo. Z Münchbergu vybíháme po čtvrt na 8, po včerejší ranní rychlostní vložce už raději kontroluji tempo svého běhu, i když samozřejmě ostatní by to chtěli vzít hopem.

Dnes běží i Fero. Musí. Ráno nepřistoupil k oknu, nýbrž ke svému kolu a zjistil ulomenou páčku přehazovačky, takže přezul boty a vyrazil pěkně po svých, a i když se kolena stavěla na zadní, Fero běžel dál a dál, až to dal celé. Tedy celých 70 kilometrů, které byly v plánu a ještě si tak 10 přidal, aby se mu z těch našich končin odjíždělo veseleji, když předtím smutnil, že to nemohl odběhnout, kvůlivá těm zatrachtěným kolenům, celé. Prostě, když nemáte volbu jiné cesty, musíte vzít zavděk tou, která se vám nabízí.

Běžel jsem si pomalu dál, pomalu jednak účelově, jednak nuceně, neb ta koule v žaludku ne a ne povolit a zkuste si to běžet s koulí na noze, tedy na obou nohách. Tak jako den předtím jsem zase použil jediný možný recept na to, když to neběží – a sice klást nohu před nohu, dělat jeden krok za druhým, zdolávat metr za metrem, skládat z nich kilometry, míle, až doběhnu cíle.

Tak jsem kladl nohu před nohu, dělal krok za krokem, zdolával metr za metrem, tvořil z nich kilometry a míle a vesele putoval do cíle, jehož představovala další a další obžerstvovačka, kde čekali ostatní, kde čekala Dana a Jirka, kde bylo možné si chvíli sednout, zavřít oči, nalít něco do krku a pak zas běžet dál.

Veselý běžec

Veselý běžec

Na celé pouti nám doslova a do písmene visel na zádech jeden velmi veselý chlapík, být s ním vážný prostě nešlo. Ten chlapík byl a je vesel, protože je to správný chlap, chlap, který pomáhá dobré věci, pomáhá sehnat Farní charitě Cheb peníze na její činnost. Ten chlap se jmenuje Veselý běžec, krásné jméno, že? Tenhle chlap může také přinést do vašeho domova nikdy nekončící úsměv a dobrou pohodu, pokud se vám jej podaří vydražit. Zatím je teda můj, ale pokud dáte víc, může být váš, stačí nabídnout víc.

Tak jsme se společně prokousali až k hranici, která odvěků dělí území obývaná Slovany a Germány, k Torkapelle nad vesničkou Libou.

Domů už mě zbýval pouhý půlmaraton

Domů už nám zbýval pouhý půlmaraton. Tedy doma už jsme byli, což jsme si hned ověřili v hostinci U Bohouše. Obsluha byla již na brzké odpoledne slušně upravená a dle jejího vyjádření měla jen tři ruce. Ale asi dobře schované, ať jsem koukal, jak jsem koukal, pořád jsem viděl jen jednu, tedy alespoň její tempo, kterým nás stíhala obsluhovat, té jedné ruce odpovídalo.

Pohoštění u Zdeňka na zahradě

Ale nač hledat mouchy, když náš Veselý běžec jich má na svém obličeji nepřeberně. Z Libé jsme se přesunuli na Seeberg, pak ke Zdeňkovi na zahradu, kde to naopak vypadalo, že všichni mají rukou 5. Odtud už jsme šli všichni pěšky, abychom si užili závěrečné kilometry naší cesty. Nějak nám začínalo být líto, že to vše končí, ale pořád jsme měli ještě před sebou Poutní maraton a tak těšení se na něj nám pomohlo usínat s veselou.

někteří šli, někteří předstírali že běží

Miloš Škorpil foto
Poutní ultramaraton. Den 4. – domů Poutní ultramaraton. Den 4. – domů Poutní ultramaraton. Den 4. – domů Poutní ultramaraton. Den 4. – domů Poutní ultramaraton. Den 4. – domů Poutní ultramaraton. Den 4. – domů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (7 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

dav | 26. 6. 2012 14.20 hod. | 62.245.72.xxx
Před všema co se účastnili klobouk dolů!

Petr Hruška | 26. 6. 2012 14.06 hod. | 80.250.27.xxx
Ad Veselý běžec – túdle núdle, už není tvůj, teď (aspoň teď ve 14:05) je můj!!! ;-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Poutní ultramaraton po Via Porta

Pomáhej během

všechny články Pomáhej během

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas79
Asics102
Brooks16
Inov-846
Icebug4
Hoka One19
Mizuno49
Newton2
NB20
Nike47
Salming301
Salomon32
Scott2
Vibram Fivefingers6
Vivobarefoot5
Zoot4
Jiné, zde neuvedené značce41
Běhám bos, bot netřeba12
ON6

kde se diskutuje

  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Dobrý den, pane Škorpile, moc děkuji za tréninkový plán, pokusím se ho bezezbytku dodržet:-). Pak…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků